Petr Lachnit: Strava bohatých

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Sociální neznamená jen chudý, jak se vžilo při obvyklém používání tohoto slova ve vztahu k seniorům, zdravotně handicapovaným, matkám samoživitelkám atd. Vždyť sociální síť také neznamená Facebook chudých,“ píše JUDr. Petr Lachnit (ANO 2011), zastupitel MČ Praha 5. A pokračuje…

Vlastní význam se vztahuje ke společnosti. A všichni jsme její součástí. Nepochybuji však o tom, že velká část vyjmenovaných skupin občanů je kvůli cenové hladině (zejména nákladům na bydlení a energie) a nízkým výdělkům či důchodům velmi vzdálená průměrným příjmům. Část z nich je bezpochyby odkázána na naši sociální pomoc, tím je můžeme je označit za příjmově chudé. V řadě případů se cítí finančně vyloučeni ze společnosti, neboť jejich příjmy jim nedovolují životní standard většinové společnosti. A zajímají chudí tuto vládu? Myslím reálně, nikoliv jako vládní agenda a jakási úřednická nezbytnost. Chudí tuto vládu pouze obtěžují. Nutně. Jinak by totiž nebyla dostatečně pravicová.

Všimněte si například, že nabídka „zdravých“ potravin je vyhrazena pouze bohatým. Chudý nemá právo jíst zdravě. V nabídce levných potravin zdravá výživa chybí. V obchodní síti zato najdete celou řadu absurdit. V letech první světové války, při totálním nedostatku potravin, se stalo téměř obecným zvykem nahrazovat nedostatkovou kávu cikorkou, čekankou nebo dokonce žaludy. Ty byly nejdostupnější. Stačilo je nasbírat, usušit, upražit. Pokud vás zajímá, jak chutnaly, stačí zajít do některého obchodu zdravé výživy. V nabídce kávu ze žaludů najdete. Je prý velice zdravá. Snad proto se cena čtvrtkilové plechovky pohybuje kolem jednoho sta korun. Podle ceny je možné usoudit, že se jedná o biožaludy. Duby, pod kterými jsou žaludy sbírány, zřejmě rostou bez zásahu lidské ruky, nejsou hnojeny a zalévány. Jejich žaludy jsou proto luxusní zboží. Ostatně při ceně čekanky není ani čekanková káva levnou náhražkou.

Chápu, že kaviár je drahý. Nemám nic proti luxusním potravinám. Domnívám se, že patří do obchodů. Nemám nic proti tomu, že drahé potraviny budou líbivější nebo chutnější. Exotické nebo jinak zvláštní. Jenom nesmí být zdravější! Každý má právo žít zdravě. Toto základní lidské právo nesmí být vyhrazeno pouze bohatým.

Je překvapivé, že tuto vládu zatím nenapadlo, že budou-li chudí jíst zásadně nezdravé potraviny, následně zatíží rozpočet zdravotního pojištění svým léčením. Prokazatelně sebou zaviněným léčením. Je tedy nejvyšší čas, aby tato vláda omezila zdravotní péči chudým, kteří nedbají o své zdraví. Protože nakupují levné potraviny a tím se vědomě poškozují!

P.S. pro ministra Stanjuru: Poslední odstavec není návodem. Snažím se vystihnout absurditu současných vládních návrhů.  

Vložil: Markéta Vančová