Petr Lachnit: Jak magistrátní zastupitelé rozdojili kozla

Foto: Se svolením Petra Lachnita

Popisek: JUDr. Petr Lachnit

„Moje dvouletá želvička Bára po operativním vyjmutí čipu a 27 injekcích do jedné a do druhé nožičky, znovu vidí a baští. Považuji to za malý zázrak a důkaz schopností veterináře. Jak jsem psal, viníkem onemocnění nejen Báry, ale řady dalších želviček, je prasácká želví množírna. Ale to je jiný příběh, se kterým nyní nebudu zdržovat,“ píše zastupitel MČ Prahy 5, JUDr. Petr Lachnit. A pokračuje…

Želvičku Báru začali léčit před podzimními komunálními volbami. Při cestách k veterináři jsem jí vyprávěl o magistrátu, legračních magistrátních zastupitelích a různých nápadech na povolební uspořádání, jak jsem je vyčetl v novinách. Musím přiznat, že moje vyprávění želvičku dvakrát nezaujalo. Léčení se vleklo a tvorba magistrátní koalice též. Každý den jsem s želvičkou absolvoval jednu injekci, kterou snášela statečně. Na jídlo neviděla, tak jsem jí musel krmit. No a magistrátní zastupitelé nic.

Stará parta magistrátních politiků své papání i přes podzimní volby pořád má, a dokonce na něj dobře vidí, na rozdíl od nemocné želvičky. Tak plyne jeden den za druhým. Želvička najednou začala jíst, běhat, a dokonce znovu vidět. Snad bude i růst.

V novinách jsem se dočetl, že před Vánoci se pražští zastupitelé pokoušeli vedle dosluhujícího primátora zvolit i dalšího nového primátora. Asi tak nějak podobně, jako když vládne premiér s vládou v demisi a prezident pověří nového předsedu vlády a ten vládu sestavuje. V podmínkách pražského magistrátu i magistrátů jiných je volba dvou či tří primátorů současně činem velmi odvážným, průkopnickým a originálním. Leč otázka je, zda právně čistým. Ono totiž pražské zastupitelstvo tak nějak není poslanecká sněmovna a primátor není prezident (zatím). 

Želvičky pana Lachnita

Více primátorů najednou je buď úplná pitomost, nebo si autor námětu zaslouží Nobelovu cenu za právní objev. Já osobně, tím že se spíše starám o uzdravující se želvičku, se domnívám, že jde o právní implementaci postupů sovětského agronoma a akademika Trofima Děnisoviče Lysenka. Tak jako sovětský „pseudovědec Lysenko“ vytvořil své vlastní idiosynkratické, pseudovědecké myšlenky později nazvané lysenkismem, tak „NĚKDO“ z magistrátních politiků položil základy nového právního pojetí. Leč po kom jej nazvat? Nikdo se k právnímu objevu dvou primátorů současně nehlásí. Škoda.

Konec konců na stávající magistrátní politickou reprezentaci jsem si již zvykl, takže pokud nám vydrží do příštích řádných voleb, bude to asi dobře. Právní počin ponechat magistrátní radu „v demisi“ vládnout až do dalších voleb, by svůj vědecký základ mohl čerpat opět v dobách sovětské vědy. Je tedy možné, že některý z magistrátních politických koumáků věnoval dlouhé noci studiu vědeckých prací dalšího významného sovětského vědce, tentokrát původem zootechnika, akademika Moskalenka. Ten tvrdil, že prý společně s dalšími spolupracovníky podojil kozla, který po důkladné „masáži a napařování vemene“ dával sklenici mléka denně.

Jsem rád, že konec ustrnulých poměrů zastupitelstva hlavního města v tomto volebním období dává základ různé právní tvořivosti a novátorským přístupům. Škoda, že další primátor vedle stávajícího nebyl zvolen. Ale co se nepovedlo napoprvé, může se povést napodruhé či napotřetí. Akademik Lysenko své pokusy prováděl trpělivě řadu let, a takový akademik Moskalenko? Ten po dlouhých letech nakonec kozla rozdojil. Třeba se najde magistrátní politik, který svými právními teoriemi věhlas akademika Moskalenka předčí. 

Těším se na únorové pokračování ustavujícího zastupitelstva, těší se i uzdravená želvička Bára a akademik Lysenko. Bude legrace, nebo cena akademika Moskalenka za rozdojení kozla?

Vložil: Markéta Vančová