Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Petr Lachnit: Pirátská korýtka ve stínu manifestu

12.01.2023
Petr Lachnit: Pirátská korýtka ve stínu manifestu

Foto: Hans Štembera

Popisek: Logo České pirátské strany

„V mládí jsme se učili v hodinách občanské výchovy o Manifestu komunistické strany, sepsaném Marxem a Engelsem v roce 1848. Mnohé se v minulosti zamlčelo, mnohé se nevědělo nebo nechtělo vědět. Teprve po čase jsem se dočetl, že komunistický Manifest, jak vyplynulo z úplné a nevytrhané korespondence jeho dvou autorů, tj. Marxe a Engelse, byl sepsán na základě objednávky mezinárodní dělnické organizace Svazu komunistů a jako objednané dílo byl zhotovitelům i zaplacen,“ píše opoziční zastupitel MČ Praha 5 JUDr. Petr Lachnit a pokračuje: „Manifest tudíž nebyl niterným vyznáním filozofů, ale toliko dílem zhotoveným na zakázku, za peníze. V jednom z pozdějších dopisů dokonce Marx sděluje Engelsovi své pochybnosti o tom, zda udělali dobře, že Manifest vytvořili.“

Popravdě by mě zajímalo, kdo z nás nebo z našich učitelů Manifest komunistické strany četl. Já jsem se s manifestem komunistů seznámil později ze zájmu, tak jako jsem si ze zájmu přečetl třeba i Ruschdieho Satanské verše. Dlouho jsem si myslel, že čas různých politických velkomanifestů je nenávratně pryč. Ale člověk míní a Piráti mění, alespoň ti z Prahy 5.

Po podzimních komunálních volbách se totiž vytvořila na radnici Prahy 5 koalice čítající jednadvacet zastupitelů, z nichž patnáct pobírá za svoji činnost plat. A teď to hlavní - včetně všech šesti pirátských zastupitelů. Nepamatuji si na příklad z komunální politiky, kdy se po příchodu na radnici nechal celý zastupitelský klub „za solidní plat zaměstnat“. Připomínám předvolební pirátskou rétoriku: „Je třeba šetřit“ a „výrazně snížíme počet placených zastupitelů“. Doslova unikátním paradoxem pirátského přístupu je, že slib nejenže nesplníte, ale učiníte pravý opak. Zmiňovaných šest zaplacených pirátských zastupitelů stojí ročně daňového poplatníka skoro šest milionů korun. A to nemusí být konečná.

Právě pirátské mlčení a snaha tento kousek „v klidu vysedět“ mě přivedla ke studiu dostupné pirátské dokumentace a programových dokumentů. A co jsem neobjevil, Manifest Evropské Pirátské strany. Skoro jsem nedýchal. Po letech další „manifest politické strany“. Nejdříve jsem hledal autora či autory, ale marně. Nevím, třeba tento manifest zase vytvořil Karel s Bedřichem, zakázka jako zakázka. Datum vzniku nikde. Vrtalo mě hlavou, kdo vlastně evropský pirátský manifest zná. Asi nás mnoho nebude, a z Prahy 5 jsem asi jediný, a to nejsem pirát. Čtu totiž všechno, i to, co vůbec není ke čtení. Přečetl jsem manifest komunistický, manifest pirátský, stanovy a organizační předpisy pirátské strany, dokonce i pirátské programové dokumenty.  

 

Zastupitel Prahy 5 Petr Lachnit, foto archiv Petra Lachnita

A právě v Manifestu Evropské Pirátské strany jako jakési „pirátské ústavy“ jsem se dočetl klíčovou větu: „Protože každý je ve své podstatě menšinou, je nezbytné, aby společnost respektovala práva menšin.“

Každý a zejména pirát je tudíž jedna menšina sama o sobě. My všichni jsme dle manifestu povinni respektovat jeho právo menšiny. Nyní už tomu rozumím.  Každý pirátský pětkový zastupitel má menšinové právo mít placené radniční místo, případně jinou pěknou „trafiku“. Aby jeden byla menšina se mně zdá trochu málo, ale rodinní příslušníci piráta (snoubenky, milenky apod.) je již menšina docela obstojná. Právě takovou menšinu pak patrně chrání Manifest Evropské Pirátské strany.

Počet zastupitelů je sice omezen, ale co takhle v Praze 5 založit obecní akciové společnosti (úklidovou, volnočasovou, majetkovou apod.) a máme pro piráty a jejich další rodinné (či jiné) příslušníky a přátele spoustu dalších placených fleků. A to se přece počítá. Naplňuje se tím Manifest Evropské Pirátské strany, protože jak se v něm praví, každý pirát je menšinou a musíme jej chránit a opatrovat (včetně přátel a rodinných příslušníků).  Škoda, že ten evropský pirátský manifest patrně nikdo ze zdejších pirátů nečetl, ale dokonce o něm ani neslyšel. Jinak by věděl, že při šesti placených na šest zastupitelů pirátských postupoval po pirátsku naprosto správně a v souladu s dokumentem nejvyšší pirátské právní síly, tj. Evropským pirátským manifestem.

Co je však skvělé pro zdejší piráty nemusí být vhodné, vítané a pochopitelné pro ostatní občany. Co na to říká Karel Marx a Bedřich Engels? Vidí, kam s těmi manifesty došli? Hlavně, že alespoň ten první jim v roce 1848 Svaz komunistů zaplatil. 

Vložil: Markéta Vančová