To jsou paradoxy. Šéf se dnes setká s mafiánským bossem, který si odseděl legendární policejní razii u Holubů. Co se před 30 lety stalo? Thriller z divokých devadesátek

Foto: TV Prima

Popisek: Zdeněk Pohlreich v Ušákovi s Erichem Szymaniecem

Pondělní premiérový díl oblíbené gastronomické show Ano, šéfe! se Zdeňkem Pohlreichem sledují diváci mimo jiné kvůli šéfovým proslule sprostým, zato mimořádně kreativním hláškám. Jenže tentokrát Zdeněk Pohlreich zajel do okolí severočeského města Kadaň, do motorestu s milým názvem Ušák, jehož majitelem je muž, spojený s mimořádně dramatickým obdobím protimafiánských zásahů v Česku.

Tvůrci z Primy se domnívají, že tento díl Ano, šéfe! rozpoutá plamennou diskuzi. Majitel motorestu Erich je totiž osobou, která je sama o sobě velmi kontroverzní. Před televizní kamerou otevřeně mluví o své minulosti. Býval majitelem nechvalně proslulého pražského klubu U Holubů, odseděl si pár let v kriminále. Nyní je prý extrémně fixovaný na svou rodinu, pro kterou je schopen udělat vše nebo téměř vše. Netají se ani svými hodně vyhraněnými názory na současný svět.

Chlap ze staré školy?

„V tomhle motorestu jsme se skutečně nenudili. Pro mě byl Erich prototyp chlapa staré školy, který mám rád. Chlap, který se na nic nevymlouvá, je akční a má přes veškerou kontroverzi, kterou může pro někoho představovat, obrovský srdce. Stará se o dítě, manželku, příbuzné i kamaráda. Navzdory hysterické politické korektnosti je třeba si připustit, že tu žijí i takovýhle lidi, kterých není zrovna málo, s úplně stejným právem na vlastní názory, ať se nám to líbí, nebo ne. Udělal na své hospodě neskutečný kus obdivuhodné práce v minimálním čase, a to je to, co se počítá,“ komentuje Zdeněk Pohlreich svoji severočeskou misi u Ušáka.

Majitel Erich Szymaniec není tedy žádný podnikatelský začátečník. Zkraje 90. let provozoval dva velké noční kluby, jak sám vyprávěl Zdeňkovi Pohlreichovi. V souvislosti s obří kauzou kolem zásahu, namířenému proti ruské mafii ve smíchovské restauraci U Holubů, pak právě on strávil několik let ve výkonu trestu. Když se opět dostal na svobodu, rozhodl se změnit svůj život. A pořídil si místo nočního klubu Ušáka. 

Zásah U Holubů, co se tam stalo?

V květnu 1995 speciální jednotka URNA vtrhla do pražské restaurace U Holubů. Na tehdejší bujaré oslavě se sešlo několik lidí z bývalého Sovětského svazu, kteří zajímali naše bezpečnostní složky. Byla to jedna z prvních velkých akcí proti postsovětskému organizovanému zločinu… Tolik „standardní“ encyklopedické podání. Ono to celé ale bylo daleko dobrodružnější…

Vypráví známý komentátor Jindřich Šídlo, nyní na Zprávy Seznam.cz, před pár lety ale ještě v Hospodářských novinách. V květnu 2015, na dvacáté výročí ´slavného´ zásahu, si tam zavzpomínal:  „Dostat se na seznam deseti nejhledanějších uprchlíků, po nichž pátrá FBI, už vyžaduje skutečně velké jméno a výkony. Semjon ´Seva´ Mogilevič (dnes sedmdesátiletý) se může pochlubit obojím - na seznamu už je šest let. Jeho sláva ale trvá mnohem déle. Hvězdou svého oboru je již více než čtvrt století,“ začal od lesa o mafiánovi z Ruska, který je díky Holubům tak trochu i náš.

Česká policie zachránila Sevovi život

Nabízí se říci, to jsou paradoxy, pane Vaňku, když čteme Šídlův článek… On umí pěkně dramaticky psát, čte se to jak špionážní thriller: „Paradoxně i díky české policii, ačkoliv vůči ní Mogilevič, označovaný za hlavu mocné solomonské mafie, jen těžko pociťuje vděk. A to mu přitom zachránila život. Stalo se to přesně před 20 lety, předposlední květnový den roku 1995, v restauraci U Holubů na pražském Smíchově. Když tam tehdy kolem desáté večer vrazila zásahová jednotka URNA, změnila tím nejen program jednoho opulentního večírku, ale taky možná celou zem. Když se o tomhle zásahu mluví jako o "legendárním", výjimečně to sedí. „Oficiálně to tenkrát byla oslava narozenin jistého Viktora Averina," vzpomíná v článku Zdeněk Macháček (tehdy sedmadvacetiletá vycházející policejní hvězda, špičkový důstojník nového Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který zásahu velel). „Ve skutečnosti šlo, abych tak řekl, o summit ruskojazyčného organizovaného zločinu na nejvyšší úrovni."

Jenže ani přítomnost velkého množství mafiánských celebrit, které si zvykly využívat Prahu a smíchovský restaurant na svých obchodních cestách Evropou jako ´klidovou zónu´, ještě nedávala policii právo k zásahu. Důvod se našel jen pár hodin před začátkem večírku. Policie obdržela anonymní dopis, podle něhož měl být jeden z pozvaných hostí, právě pan Mogilevič, během večera zavražděn. „V takovém případě jsme prostě museli zasáhnout, jinak bychom porušili zákon," opakuje Zdeněk Macháček dvacet let starou legendu. Jenže vybraná oběť tehdy k Holubům vůbec nedorazila. „Bohužel to zřejmě během těch pár hodin, kdy se o zásahu rozhodlo, uniklo z policie," krčí rameny Macháček. Velkou policejní akci to ale už nezastavilo. A když maskovaní samopalníci vešli před desátou večer do restaurace, realita předčila nemalá očekávání.“

Všude zlato a pečený žralok plněný kaviárem

A Šídlo končí: „Dobový tisk líčí třímetrového pečeného žraloka naplněného kaviárem a všudypřítomné dorty v podobě slunce - symbolu proslavené solncevské mafie. Jejím šéfem byl Sergej Michajlov, zvaný Michas, který na znamení své pozice ve ´firmě´ seděl uprostřed sálu ve zlatém plášti. Chybět nemohly ani tvrdě pracující ´společnice´. Prostě takový večírek 90. let. Policie zatkla a odvezla na služebny po celé Praze dvě stovky lidí. Jenže nikoho z nich nakonec vůbec z ničeho neobvinila.“

11 let poté, na sklonku roku 2006 vyšla zpráva BIS, ze které vyplývá, že nezákonné aktivity ruskojazyčných a balkánských skupin charakterizované „hrubým násilím“ (vydírání, výpalné, obchod s lidmi, nelegální migrace, majetková a násilná trestná činnost) pomalu ustupují do pozadí a postupně se mění na legální podnikání. Inu, nepřekvapuje, že. Zdeněk Macháček, o kterém Šídlo psal a kterému se u policie přezdívalo ´patnáctiletý kapitán´, zažil obvinění (měl unést a vydírat celníka; Petr Balín byl podezřelý z mnohamiliónového podvodu při pašování lihu a jeho obvinění Macháčka smrdělo od počátku) i tříměsíční vazbu. To se nepotvrdilo, nicméně jeho kariéra u policie skončila, dnes je šéf bezpečnosti velké banky. Kolik takových kariér u policie vyhaslo. A děje se tak s železnou pravidelností dodnes…

Do kauzy vstoupila FBI

Vraťme se ještě na chvilku k Šídlově dobrodružnému článku: „Pověst o totálně pokaženém a zbytečném zásahu U Holubů, skoro policejní brutalitě, se začala šířit Českem. Média ovládl majitel podniku Anatolij Katrich, jakýsi ´šéf protokolu´ ruskojazyčné mafie v Praze, který ochotně popisoval všechny ty hrůzy, které měla policie v jeho luxusní restauraci, navštěvované i členy tehdejší Klausovy vlády, napáchat. Jenže i česká policie našla své mocné zastánce. Tím asi nejdůležitějším byl ředitel FBI Louis Freeh, který rok po zásahu, v době, kdy se hrálo o to, zda Macháček a další důstojníci budou kvůli zásahu obviněni, pozval českou policejní delegaci do Washingtonu a za akci u Holubů jí osobně poděkoval. Bylo jasné, že tady šlo o mnohem víc než ´jen´ o jednu vraždu, která se nikdy nestala.“

Seva Mogilevič u ruského soudu, rok 2009

„Nejdůležitějším výsledkem akce byla identifikace všech přítomných. Měli jsme dohromady jejich fotografie a otisky prstů. To mělo ohromný význam, a nejenom pro nás," řekl Šídlovi už otevřeně Macháček. Výsledky se dostavily brzo - několik návštěvníků večírku bylo během pár let po smrti nebo aspoň ve vězení po celém světě.  A vlastně, aby byl příběh úplný: Sevu Mogileviče zatkla v roce 2008 ruská policie kvůli daňovým únikům - v porovnání s nájemnými vraždami, pašováním drog, zbraní i lidí nebo praním špinavých peněz, které mu připisují Američané, ale nikdy se neprokázaly, to byla banalita. O rok později byl propuštěn a dnes podle FBI žije v klidu v Moskvě,“ zakončil Šídlo. Prostě divoké devadesátky se vším všudy. A dnes se můžeme podívat na jednoho ´mafiánka´, bude vařit s Pohlreichem v motorestu jménem Ušák. Fakt paradoxy.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .  

Vložil: Anička Vančová