Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

ČT už zase na pranýři. Proč zvou pořád tytéž hosty? Prý z lenosti... A redaktor, který se hlásil z Osvětimi takto: Česká televize, Pazderka, Auschwitz

04.02.2015
ČT už zase na pranýři. Proč zvou pořád tytéž hosty? Prý z lenosti... A redaktor, který se hlásil z Osvětimi takto: Česká televize, Pazderka, Auschwitz

Autor: ČT

Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Hodně zaskočen byl mediální expert Petr Žantovský, když na závěr reportáže České televize k 70. výročí osvobození Osvětimi zaznělo odhlášení: Josef Pazderka, Auschwitz, jižní Polsko. Přemítá proto, zda je varšavský zpravodaj ČT průkopníkem nové geopolitiky z Berlína nebo z Bruselu a máme si zvykat, že z Liberce se bude hlásit jako z Reichenbergu. Při pohledu na Českou televizi doporučuje zrušit koncesionářské poplatky a vydat se slovenskou cestou.

Petr Žantovský se věnuje i dění na Ukrajině, s nímž souvisí i čtvrteční informace České televize o schůzce ministrů zahraničí Evropské unie na téma prodloužení protiruských sankcí do září. „K tomu si opět pozvala jako hosta, který to má komentovat, pana Petra Koláře, bývalého diplomata. Ten je tam za poslední měsíc asi tak podvanácté. Já jsem celkem chápal, i když se mi to zdálo být přehnané, že tam zvou permanentně pana Romancova, pana Fištejna nebo jiné lidi, kteří mají nějaký vztah k ukrajinskému konfliktu, ale něco o něm vědí a zastávají nějaké názory a zájmy. A i když s jejich názory a zájmy v této věci nesouhlasím, rozuměl jsem tomu,“ přiznává mediální analytik.

Veřejnoprávní médium nám servíruje stále jeden a tentýž typ lidí

To proto, že v jednom případě totiž šlo o emigranta z Ruska Jefima Fištejna, ve druhém pak o odborníka na zahraniční politiku Ruska Michaela Romancova. „Ale proč tam permanentně zvou pana Koláře, to nechápu. Ať mi to někdo zodpoví. Přitom nám ještě nikdy nezjevil žádnou originální pravdu, kterou bychom buď nevěděli, nebo o které bychom si mohli myslet, že nahlíží ten problém z nějakého nového úhlu, aby to mělo své zdůvodnění. A tak stále bádám, podle jakého klíče si do České televize zvou své hosty,“ poznamenává Petr Žantovský s tím, že už před nějakými osmi, deseti lety se na to ptal Zdeňka Šámala, když byl šéfem zpravodajství ČT poprvé.

Zajímalo ho, proč si do vysílání veřejnoprávní televize zvou pořád jednu skupinu lidí, jednoho ekonoma, jednoho politologa, jednoho historika. „Řekl mi, že to je leností editorů, protože vědí, že tenhle člověk jim ten telefon vždy zvedne a vždy na ně má čas, protože to je exhibicionista, který se potřebuje pravidelně vidět na obrazovce. To řekl pan Šámal tehdy, dnes by to asi nepotvrdil. Nevím, teď jsem se ho na to neptal a ptát nebudu. Ale mám z toho velmi špatný dojem, že nám televize servíruje stále jeden a tentýž typ lidí a ještě s otazníkem, proč právě tyhle lidi, kteří nám skutečně k věci nemohou říct nic jiného než nějaký svůj názor. A ten si každý z diváků dokáže udělat sám,“ domnívá se mediální odborník.

Varšavský zpravodaj vrací do hry název Auschwitz místo Osvětimi

Druhým tématem se věnuje veřejnoprávní televizi, a to z několika úhlů. Začíná pondělním pořadem Horizont ČT24 a reportáží zahraničního zpravodaje Josefa Pazderky ze 70. výročí osvobození Osvětimi. „O samotné reportáži mluvit nechci, ale doslova mě šokovala odhláška, která zněla takto: 'Josef Pazderka, Auschwitz, jižní Polsko'. To mě zaskočilo, protože to slovo Auschwitz máme všichni zažité s polským městem Osvětim, zatímco Auschwitz je jeho německá verze. Tak se to nazývalo za druhé světové války, kdy bylo Polsko okupované nacisty. A tak já nevím, kam tím pan Pazderka směřuje, že vrací do hry název Auschwitz,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ptá se, zda od varšavského zpravodaje ČT máme příště čekat, že když promluví o Liberci, bude mluvit o Reichenbergu, nebo když pojede do Krkonoš, tak pojede na Riesengebirge. „Nevím, co to mělo znamenat, jestli si máme zvykat na to, že Teplice se budou jmenovat Teplitz, Cheb se bude jmenovat Eger a Jihlava se bude jmenovat Iglau. Možná to k tomu směřuje a pan Pazderka je průkopník nové geopolitiky z Berlína nebo z Bruselu a máme si na to zvykat. Zajímalo by mě vyjádření České televize na toto téma, proč tedy Auschwitz a ne Osvětim. A zejména v tak dramatické souvislosti, kdy se mluví o koncentračním táboře Osvětim, tedy Auschwitzu, a kdo tam asi byl pachatel a kdo oběť. Nerozumím tomu,“ žasne analytik.

Zveřejnění jména cenzurujícího editora by ohrozilo jeho pracovního prostředí

Zaujal ho i pokus Alexandra Vojty, provozovatele portálu Debatní klub, který se s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím obrátil na Českou televizi s dotazem, kdo byl autorem cenzorského zásahu do projevu prezidenta Miloše Zemana, ze kterého po slově Kožený vystřihl slovo Bakala. „Pan Vojta se tedy zeptal a pracovnice diváckého centra paní Miroslava Pevná mu napsala moc pěknou větu: 'Jsme přesvědčeni, že zveřejnění jména editora, který zasáhl do projevu prezidenta České republiky Miloše Zemana, nereflektuje požadavek na vytvoření takového pracovního prostředí, které umožní zaměstnanci kvalitní pracovní výkon,“ cituje Petr Žantovský.

Takhle neuvěřitelná a z hlediska lexikálního, obsahového i gramatického šílená věta mu připomněla to tradiční „Potřebujeme klid na práci“ z předlistopadových časů. „V podstatě to znamená totéž. Potřebujeme klid na práci, hlavně se nám do toho nepleťte, na nic se nás neptejte, my vám stejně nic neřekneme, protože televize je naše, my jsme si ji zprivatizovali, vy nám akorát plaťte a držte pusu, neptejte se na nic, nepotřebujete to vědět, protože když budete chtít vědět, kdo to vystřihl, tak to ohrožuje naše pracovní prostředí, a tím pádem kvalitu našeho pracovního výkonu. To je tak brutální úřednická arogance, která opravdu může vzniknout jen v situaci, která je v České televizi,“ myslí si mediální odborník.

Zákonodárci by se měli zamyslet, zda bychom neměli jít slovenskou cestou

Situace to je statutárně naprosto neudržitelná, absurdní a nesmyslná, která vyplývá z toho, že televize nikomu nepatří, i když to je podnik, který má sedm miliard rozpočtu, tedy větší než Ministerstvo kultury. „A lidé, kteří tam pracují, a teď nemluvím o managementu, ale o redaktorech, o jednotlivých úřednících, kteří se k tomu chovají jako ke svému vlastnictví, ale nepřijímají odpovědnost za vlastnická práva, která jim z toho domněle vyplývají. A proto si myslím, že je opravdu načase, aby se naši zákonodárci zamysleli nad tím, zda nejít slovenskou cestou a z televize nevytvořit nějaký státní podnik, který bude pod permanentní kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu,“ doporučuje Petr Žantovský.

Málokdo si totiž uvědomuje, že do dnešní České televize nemají pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu vstup, protože to je veřejnoprávní instituce, nikoli státní. „Měli bychom se inspirovat tím, co vymysleli a snažili se prosadit na Slovensku, totiž zrušit koncesionářské poplatky a hospodaření navázat podle procentuálního klíče na ekonomiku země. Jde o nějaké vypočtené procento z hrubého domácího produktu. To znamená, když se zemi daří, má RTVS vyšší rozpočet, když ne, má nižší rozpočet a podle toho se musí chovat a být pod veřejnou kontrolou. To je něco, co v České televizi neexistuje a je to velmi špatné,“ tvrdí mediální analytik.

Jiří Hroník

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace