Pařížský masakr u nás nehrozí. Budete překvapeni, proč. Situace je u nás horší než za totality, slavné to není ani se svobodou tisku
10.01.2015
Foto: ČT
Popisek: Podle známého kritika a publicisty Josefa Chuchmy u nás satira po roce 1989 úplně vymizela a neslavné je to i se svobodou tisku
V souvislosti s děsivým masakrem, který se odehrál v redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, se začíná objevovat mnoho zajímavých otázek. Na jednu z nich překvapivě odpověděl český literární kritik Josef Chuchma. Podle něj u nás něco podobného nehrozí. V Čechách totiž v současnosti neexistuje žádný satirický časopis, ba dokonce ani žádná satirická scéna. V tomto směru je u nás situace horší než za totality.
Když Chuchmu zpovídal redaktor ČT 24 Lukáš Petřík, mimo jiné se jej zeptal, zda není seznam popravených novinářů v redakci Charlie Hebdo důsledkem toho, že vnucujeme náš pohled někomu, kdo o to nestojí, a tím ho v zásadě urážíme, třeba karikaturou nahého Mohameda. Podle Chuchmy však tyto karikatury nikomu nevnucujeme ani je nikam nevyvážíme. Vznikly v prostoru, kde platí naše kulturní zvyklosti. Satira je podle něj tradiční součástí naší civilizace a ten, kdo v tomto prostoru chce žít, by měl přistoupit na naše pravidla.

Časopis Dikobraz byl před rokem 1989 jedním z nejprodávanějších titulů. I když byl cenzurován,
byla to satira. Když cenzura zmizela, paradoxně zmizel i on.
Postupná normalizace
Když se moderátor zajímal, jak je to vlastně se satirou a karikaturou u nás, získal překvapivou odpověď: „My satiru nemáme. Sám si kladu otázku, proč tomu tak není,“ zamyslel se Chuchma a připomněl, že u nás existoval před listopadem 1989 časopis, který se jmenoval Dikobraz. Byl to jeden z nejprodávanějších titulů, i když byl cenzurován, byla to satira ‘odsud až potud‘. Když cenzura zmizela, paradoxně zmizel i on, vycházet přestal i porevoluční časopis Sorry.
„Postupně jsme se takovým způsobem znormalizovali, že jsme zároveň hrozně zesmutněli,“ posteskl si Chuchma a pokračoval: „Nenacházím opravdu odpověď na to, proč u nás satira vymizela.“ V této souvislosti ale připomněl, že i týdeník Charlie Hebdo vycházel ve velmi malém nákladu, u nás v přepočtu na obyvatele, srovnatelném s nákladem časopisu Sorry.
Zanikla i divadelní satira
Chuchma také zavzpomínal, že se v Čechách dříve dařilo i divadelní satiře, oblíbené byly různé kabaretní scény, Osvobozené divadlo, apod. V současnosti zde něco podobného není, s výjimkou několika aktuálně uchopených příležitostí, jako bylo Ivánku kamaráde nebo Blonďatá bestie. „Nic se tady v nějakém živém projevu neobjevuje,“ konstatoval Chuchma. Výjimkou jsou různé fórky, ale to podle Chuchmy vlastně není satira. Pro satiru je typická také určitá kontinuita.
A slavné to u nás není ani se samotnou svobodou tisku, o níž se nyní tolik hovoří. Důkazem je mimo jiné odchod elitních novinářů z nejvýznamnějších českých redakcí, související se změnou vlastnických poměrů v nich.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová