Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pařížský masakr u nás nehrozí. Budete překvapeni, proč. Situace je u nás horší než za totality, slavné to není ani se svobodou tisku

10.01.2015
Pařížský masakr u nás nehrozí. Budete překvapeni, proč. Situace je u nás horší než za totality, slavné to není ani se svobodou tisku

Foto: ČT

Popisek: Podle známého kritika a publicisty Josefa Chuchmy u nás satira po roce 1989 úplně vymizela a neslavné je to i se svobodou tisku

V souvislosti s děsivým masakrem, který se odehrál v redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, se začíná objevovat mnoho zajímavých otázek. Na jednu z nich překvapivě odpověděl český literární kritik Josef Chuchma. Podle něj u nás něco podobného nehrozí. V Čechách totiž v současnosti neexistuje žádný satirický časopis, ba dokonce ani žádná satirická scéna. V tomto směru je u nás situace horší než za totality.

Když Chuchmu zpovídal redaktor ČT 24 Lukáš Petřík, mimo jiné se jej zeptal, zda není seznam popravených novinářů v redakci Charlie Hebdo důsledkem toho, že vnucujeme náš pohled někomu, kdo o to nestojí, a tím ho v zásadě urážíme, třeba karikaturou nahého Mohameda. Podle Chuchmy však tyto karikatury nikomu nevnucujeme ani je nikam nevyvážíme. Vznikly v prostoru, kde platí naše kulturní zvyklosti. Satira je podle něj tradiční součástí naší civilizace a ten, kdo v tomto prostoru chce žít, by měl přistoupit na naše pravidla.

Dikobraz

Časopis Dikobraz byl před rokem 1989 jedním z nejprodávanějších titulů. I když byl cenzurován,
byla to satira. Když cenzura zmizela, paradoxně zmizel i on.

Postupná normalizace

Když se moderátor zajímal, jak je to vlastně se satirou a karikaturou u nás, získal překvapivou odpověď: „My satiru nemáme. Sám si kladu otázku, proč tomu tak není,“ zamyslel se Chuchma a připomněl, že u nás existoval před listopadem 1989 časopis, který se jmenoval Dikobraz. Byl to jeden z nejprodávanějších titulů, i když byl cenzurován, byla to satira ‘odsud až potud‘. Když cenzura zmizela, paradoxně zmizel i on, vycházet přestal i porevoluční časopis Sorry.

„Postupně jsme se takovým způsobem znormalizovali, že jsme zároveň hrozně zesmutněli,“ posteskl si Chuchma a pokračoval: „Nenacházím opravdu odpověď na to, proč u nás satira vymizela.“ V této souvislosti ale připomněl, že i týdeník Charlie Hebdo vycházel ve velmi malém nákladu, u nás v přepočtu na obyvatele, srovnatelném s nákladem časopisu Sorry.

Zanikla i divadelní satira

Chuchma také zavzpomínal, že se v Čechách dříve dařilo i divadelní satiře, oblíbené byly různé kabaretní scény, Osvobozené divadlo, apod. V současnosti zde něco podobného není, s výjimkou několika aktuálně uchopených příležitostí, jako bylo Ivánku kamaráde nebo Blonďatá bestie. „Nic se tady v nějakém živém projevu neobjevuje,“ konstatoval Chuchma. Výjimkou jsou různé fórky, ale to podle Chuchmy vlastně není satira. Pro satiru je typická také určitá kontinuita.

A slavné to u nás není ani se samotnou svobodou tisku, o níž se nyní tolik hovoří. Důkazem je mimo jiné odchod elitních novinářů z nejvýznamnějších českých redakcí, související se změnou vlastnických poměrů v nich.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová