Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Naplňuje mě, když se rozhlédnu a vidím Jižní Město lepší

16.03.2013
Naplňuje mě, když se rozhlédnu a vidím Jižní Město lepší

Foto: archiv

Popisek: Zdeněk Šedivý se svými syny

DOTAZNÍK Ing. Zdeněk Šedivý se narodil a vyrůstal na Jižním městě, přesněji v městské části Praha 11. Tam ostatně žije dodnes, dokonce pořád ve stejném bytě.

Se svým „patriotismem došel až tak daleko, že se stal zastupitelem této městské části za ODS. Z této pozice se snaží pro Prahu 11 udělat co nejvíc.

Slyšela jsem, že bydlíte stále v tom samém bytě, ve kterém jste se narodil. Je to pravda?

Ano, bydlím se ženou a se syny, kterým je 7 a 2 roky, v panelovém bytě 3+1, ve kterém jsem vyrůstal. Jsem tu šťastný a mám zde přátele.

Co vás přivedlo k politice?

Chuť měnit věci k lepšímu a snaha starat se o své nejbližší okolí, ve kterém, jak už bylo řečeno, žiji od narození, takže k němu mám vybudován silný vztah.

Jste zastupitelem v městské části za ODS, jaká je vaše náplň práce?

Co se týče ODS Prahy 11, jsem zde řadovým členem a předsedou Kontrolní a revizní komise. Uplatňuji zde své zkušenosti z finančního oboru, který jsem vystudoval a živím se jím. Také jsem členem finančního výboru.

Proč jste si vybral právě ODS? S jakými názory strany se ztotožňujete?

Demokratická strana je plná různých názorů a ODS je mnoho lidí s odlišnými názory. Je však spíše pravicová a já se s pravicovou politikou plně ztotožňuji. Je dle mého názoru v mnohém spravedlivější, než levicová.

Jak vás práce v zastupitelstvu naplňuje?

Plně mě naplňuje, když se rozhlédnu kolem sebe a vidím Jižní Město lepší. Za posledních několik let je vidět velký pokrok v renovaci panelových bytů, které jsou zateplené a barevně sladěné. I ten, ve kterém bydlím já. Na Jižním Městě se vybudovala řada sportovišť a dětských hřišť, parky se zrekonstruovaly a trávníky se udržují. Mám z toho všeho radost. Jsou to ovšem zásluhy celé radnice, já se hlavně angažuji ve sportu, jsem členem dozorčí rady obecně prospěšné společnosti Sportovní Jižní Město, o. p. s. a zároveň vedu mládežnický oddíl stolního tenisu této společnosti. Těší mě zájem dětí o sport.

Z jakého svého úspěchu máte největší radost?

Velmi mě těší úspěchy našich dětí ve stolním tenise, ale pozitivně vnímám i celkovou podporu sportu na Jižním Městě. Grantová politika je podle mého názoru správná a přispívá na plno sportovních aktivit.

Co si myslíte, že byste ještě měli dokázat?

Zatím jsem mluvil jen o práci v místním zastupitelstvu, tedy o lokální politice, se kterou jsem naprosto spokojen. Ale na celostátní úrovni by podle mého názoru měla ODS více prosazovat reformy, které náš stát nutně potřebuje. V prosazování důležitých reforem jsme velmi pomalí a celkově je celostátní politika velmi nepružná.

Ještě k politice a práci na hlavní pracovní poměr, ve které děláte hlavního účetního, stíháte vést dětský oddíl stolního tenisu.

Ano, stolní tenis provozuji od svých 8 let, je to můj životní koníček. V oddílu mám téměř 50 dětí a snažím se je u sportu udržet. Někteří z nich jsou výbornými hráči či hráčkami na pražské úrovni, někteří dokonce jezdí na celorepublikové turnaje, kde se umísťují na bedně vítězů. To mě těší víc než to, že já sám stále hraji první ligu.

Máte těch činností hodně, jak jste skloubil rodinu, práci, politiku a stolní tenis?

Je velmi těžké toto vše skloubit dohromady, ale myslím si, že se mi to daří. Samozřejmě tak nic nelze dělat na 100 procent, myslím, že rodině bych se měl věnovat víc. Snažím se ale vše stihnout a dělat vše tak, aby to za něco stálo.

Zajímalo by mě, jak tedy vypadá váš běžný den…

Každý můj den je nabitý programem, nejen v pracovní dny. Vždy vstávám v půl sedmé se svým starším synem Ondrou, v sedm hodin ho vedu do školy a rovnou jedu do práce, kde jsem minimálně do půl páté. Schůze výborů či komisí začínají většinou v 17 hodin a trvají přibližně dvě hodiny. I přes takto nabitý program se snažím po schůzi jít domů, pomoci ženě s dětmi, hlavně s koupáním, přečtu pohádky a od 20 hodin mám trénink. Trénuji přibližně hodinu až hodinu a půl. Naštěstí mám halu pět minut chůze od svého bytu, takže neztrácím čas v dopravě.

Jak v tomto nabitém programu trávíte čas s rodinou?

V týdnu je to těžké, snažím se každý týden alespoň třikrát dorazit domů kolem páté hodiny odpoledne a pohrát si s dětmi, hlavně s tím mladším, dvouletým. Postavíme nějaké koleje a jezdíme s mašinkami, často se doma honíme mezi obývacím pokojem, chodbou a kuchyní. Tyto tři místnosti jsou totiž spojené a dá se běhat dokola. Se starším Ondrou prohodím pár slov, je velmi hloubavý a často ho zajímají běžné věci, které kvůli svému věku zatím nechápe. Povahově je úplně jiný než jeho mladší bráška. Poté děti vykoupu a přečtu jim pohádky. O víkendech spíše jezdíme na návštěvy nebo návštěvy přijímáme. Dáváme přednost procházce do blízkého Milíčovského lesa nebo jen navštěvujeme některá z dětských hřišť na Jižním Městě. Občas vyjedeme na chatu vzdálenou asi 30 km od Prahy.

Ivana Vaňkátová