Z Událostí, komentářů nezůstal kámen na kameni! Vše o další krizi v ČT, zaměstnancích na antidepresivech, puči PPF i kam míří Drtinová

Foto: aTeo

Popisek: Události v ČT pohledem grafika aTeo

Z veřejnoprávní televize odcházejí výrazní moderátoři Daniela Drtinová a Martin Veselovský i zkušení editoři a dramaturgové, kteří po řadu let dávali tvář jednomu z nejsledovanějších zpravodajských pořadů. Kdo za to může? Podle mnoha odborníků selhala především Rada České televize, která má být kontrolním orgánem nad televizí veřejné služby.

I když její členové věděli, že situace je ve vztahu mezi vedením televize a redaktory delší dobu napjatá, stížnost několika desítek redaktorů na ovlivňování zpravodajství zametli pod koberec. „Myslím, že rada České televize selhala, měla zasáhnout, měla se k tomu vyjádřit, přizvat si poradce, konzultanty, aby se to prostředí vyčistilo,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz mediální odborník Jiří Mikeš. Rada na stížnost redaktorů, kteří hovořili o manipulaci s obsahem zpravodajství a publicistiky a cenzuře, odpověděla, že podnět je neoprávněný a další šetření nebylo schváleno. Podle odborníků není divu, když je řada jejích členů jen poslušnými loutkami politiků bez skutečného zájmu o veřejnou službu.

Erik Best: Odejít by měl spíš generální ředitel Petr Dvořák

Představitelé odborů v České televizi jsou zklamáni důsledky řídících metod, které předvádí management, do jehož působení vkládali nemalé naděje. Americký novinář a analytik české politické scény Erik Best srovnal dokonce generálního ředitele České televize Petra Dvořáka se svrženým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Podle vydavatele zpravodaje The Fleet Sheet by měl z České televize odejít především generální ředitel Petr Dvořák. „Ten je však nyní ve stejné pozici, v jaké byl koncem minulého týdne Janukovyč: čeká, kteří oligarchové ho podrží,“ prohlásil Best.

Bobošíková: Rozpad Událostí, komentářů mne informačně neochudí

Bývalá moderátorka, politička Jana Bobošíková, která úroveň zpravodajství dlouhodobě kritizuje, říká, že rozpad Událostí, komentářů je jí jedno. „Neberu to jako ztrátu, mne to informačně o nic neochudí,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Zpravodajství České televize, ať už jde o polední debaty nebo večerní zpravodajství, je podle ní absolutně tendenční, mediokratické. „Neumí si vybírat témata, jde po povrchu, nejde do hloubky, to jsou věci, o kterých ví celá novinářská obec, ale se kterými není vůle něco dělat,“ dodala Bobošíková, kterou jako lídryni hnutí Hlavu vzhůru před sněmovními volbami ani po nich média nijak nešetřila.

Lebeda: Politikům stačí slabá média, která pro ně nejsou dostatečnou protiváhou

Politolog Tomáš Lebeda však považuje situaci v České televizi za znepokojující. „Problém je, že politikům bohatě stačí, když jsou média slabá, oni nemusí tlačit na to, aby byla tendenční, aby někomu stranila. Stačí, když budou natolik slabá, že nedokáží být dostatečně silnou protiváhou politikům,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz. V České televizi je to prý dobře viditelné, protože když se ve zpravodajství střídají redaktoři, když tam neustále přicházejí mladí, kteří sice mají zápal, ale tím to také končí, médium nemůže dělat kvalitní veřejnoprávní službu. Politolog si umí představit, že v řadě ohledů by zpravodajství mohlo být mnohem analytičtější, mnohem detailnější, mohlo by jít mnohem hlouběji po podstatě věcí, hledat příčiny a souvislosti. Grafikou a vizuálem se zpravodajství České televize může podle Lebedy srovnávat se zpravodajstvím světových televizí, ale ne už obsahem.

Odbory ČT: Rada je spíš obhájcem managementu

Ale odbory vidí vinu v rozkladu Událostí, komentářů i v nečinnosti televizní rady. „Za stávající situaci je do značné míry spoluzodpovědná i Rada ČT, která se dlouhodobě nechová jako kontrolní orgán, ale spíš jako obhájce managementu, který do čela televize veřejné služby dosadila. Na takový kontrolní orgán nemá nejmenší smysl se obracet s jakýmkoli podnětem či stížností,“ uvedl výkonný výbor nezávislé odborové organizace v prohlášení k situaci v České televizi. Podle mediálního odborníka Jiřího Mikeše by měla na management veřejnoprávní televize dohlížet rada. „Proto je občané prostřednictvím svých zástupců v parlamentu volí. Buď tam mám lidi, kteří jsou neschopní, nebo jsou poplatní. Snad se budou moci bývalí pracovníci vrátit, až bude ustavena nová televizní rada,“ doufá Mikeš, že se situace může ještě v dobré obrátit.

Členové rady jsou prodlouženou rukou politiků

Kdo sedí v radách veřejnoprávních médií? Sami politici v kuloárech přiznávají, že šanci dostat se do těchto orgánů mají jen jejich lidi. I když členy navrhují různé nevládní organizace, je to jen zástěrka, skutečnou šanci být v Poslanecké sněmovně zvoleni mají jen ti, které si vybraly samotné partaje. Jsou to často jen další dobře placené trafiky pro bývalé politiky nebo různé přisluhovače stran. Místa v radách jsou i předmětem čilých politických obchodů: sociální demokraté zvednou ruku pro nominanta ODS a občanští demokraté jim to oplatí. Tak to funguje celá léta. Není divu, že členové rady jsou jen prodlouženou rukou politiků. „Troufám si říci, že výběr členů rady neodpovídá tomu, jaká byla původní idea. Jsou to političtí nominanti, kteří jsou sice navrhováni prostřednictvím nevládních organizací, ale je to jen formální záležitost. Šanci mají jen političtí nominanti, a to je obrovský problém,“ upozorňuje také politolog Tomáš Lebeda, že rada je pod kontrolou stran. „Dostávají se tam lidi, kteří jsou nekompetentní nebo ve střetu zájmů, veřejnoprávní média tak neplní svoji funkci, protože jsou pod vlivem politiků, a ten vliv není ani transparentní,“ shrnul Lebeda pro ParlamentníListy.cz výhrady k současné praxi. Situace je to podle něj velmi nešťastná a volá po změně.

Stát se kandidátem není těžké, ale šanci na schválení má jen partajní nominant

Také Jiří Mikeš považuje za nesmysl, aby mohla navrhovat členy do rady jakákoli občanská sdružení. To se ukazuje i dnes, kdy poslanci vybírají devět nových členů nejen Rady České televize a Českého rozhlasu. Schválit nové členy by měli na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny koncem března. Vedle uznávaných nevládních organizací a institucí, jako je Výbor dobré vůle, Centrum pro studium demokracie a kultury, Filosofický ústav Akademie věd, Karlova univerzita Praha nebo Nadace charty 77, navrhují kandidáty i občanská sdružení jako Nadace pozemního vojska Armády ČR, ops Tenis Centrum, sdružení Umlaufoviny, Křejpského-Lečkova, Luční květy/Yamabushi či Resort Paradise, o kterých málokdo slyšel. A občas doporučí i bývalé politiky – třeba komunistickou poslankyni Ivanu Levou, bývalého ministra kultury Jaromíra Talíře, bývalého předsedu Poslanecké sněmovny Milana Uhde a řadu bývalých poradců nebo mluvčích politiků. Stát se kandidátem není nijak těžké, stačí si najít nějaké občanské sdružení, které je ochotno zájemce navrhnout. Nebo si nějaké založit.

Proč by do veřejnoprávních médií měli prostřednictvím rady mluvit politici?

Odborníci upozorňují, že nominace občanských sdružení není průhledná. Jiří Mikeš je přesvědčen, že by měly být konkrétně určeny instituce, které mohou členy nominovat. „Může jít o 15 až 20 organizací jako Syndikát novinářů nebo Asociace komunikačních agentur, které by doporučily experty, za které by také ručily. Proč by do veřejnoprávních médií měli prostřednictvím rady mluvit politici?“ ptá se mediální odborník. A v radě by podle něj mohl sedět i někdo z reklamního byznysu, aby určil, který pořad už je spíš reklamou.

Politici, udělejte něco rychle, než bude dílo zkázy dokonáno

Televizní odbory vyzvaly, v posledních letech již poněkolikáté, zákonodárce, aby už konečně přikročili k tolik potřebné radikální změně zákonů, aby mediální rady nemohly být voleny na základě tajemných lobbisticko-politických obchodů, a tudíž z velké většiny nebyly složeny z poslušných loutek bez sebevědomí, morální integrity a bez odpovědnosti k veřejnému zájmu. „Ostatně nová politická reprezentace mimo jiné před volbami slibovala odpolitizování mediálních rad a změny příslušných zákonů jsou obsaženy i ve vládním programovém prohlášení,“ uvádějí odboráři. Žádají, aby legislativní proces byl zahájen neprodleně, než bude v televizi veřejné služby dílo zkázy dokonáno.

Jak to politici myslí vážně, ukáže doplňovací volba do rad České televize a Českého rozhlasu

Hnutí ANO mělo skutečně ve volebním programu slib, že odpolitizují jmenování členů mediálních rad. Návrh na změnu podmínek už poslanci předjednávali s první náměstkyní ministryně spravedlnosti Hanou Marvanovou. Jednou z možností je podle ní přiklonit se k německému modelu, podle kterého by mohly členy rady nominovat jen vybrané kulturní instituce, nebo model, kdy by část členů navrhoval Senát, část prezident a část Poslanecká sněmovna. I když na nová pravidla si televize a rozhlas budou muset ještě nejméně několik měsíců počkat, to, zda zákonodárci myslí vážně, že chtějí odpolitizovat rady veřejnoprávních médií, se ukáže už na jaře při doplňovací volbě do rady České televize a Českého rozhlasu.

Kauza antidepresiva

Výkonný výbor Nezávislé odborové organizace ČT ve středu ve svém prohlášení tvrdil, že situace v ČT je natolik napjatá a plná strachu, že stoupl i objem vydávaných antidepresiv, které musí užívat redaktoři i editoři zpravodajství. Avšak lékařka se ohradila proti takové interpretaci. Informuje o tom server mediar.cz. „Předseda odborů Dekoj špatně pochopil, co jsem mu soukromě říkala v ordinaci,“ tvrdí doktorka a žádá omluvu.

Poté, co moderátoři zpravodajství ČT Daniela Drtinová a Martin Veselovský ohlásili svůj odchod z České televize, přišli odboráři s tvrdým prohlášením namířeným proti vedení televize i Radě ČT.

„Odchody zkušených osobností z ČT jsou důsledkem dlouhodobé napjaté atmosféry, ve které se jen těžko duševně pracuje. Jistě není samo sebou, že se v posledních dvou letech rapidně zvýšila spotřeba antidepresiv indikovaných závodní lékařkou. V prostředí plném strachu, marnosti a beznaděje, kde jsou zaměstnanci i externí spolupracovníci mnohdy nuceni k neúnosné pracovní době, která jim znemožňuje elementární kontakt s rodinami, se nedá očekávat žádný profesní růst, tvůrčí invence ani spokojenost z vykonané práce. Není tedy divu, že z takového prostředí, kde převažuje demotivace, únava a pasivita, lidé utíkají,“ píše mimo jiné v prohlášení odborů.

Závodní lékařka žádá omluvu

Proti tvrzení šéfa odborů Antonína Dekoje, že za poslední dva roky stoupl počet antidepresiv předepisovaných závodní doktorkou, vystoupila podle serveru mediar.cz právě praktická lékařka ČT Martina Zajíčková. Dekoj prý špatně pochopil, co mu soukromě říkala v ordinaci.

„Počet preskripcí antidepresiv na mém pracovišti skutečně za posledních několik let o jednotky stoupl, není však možné dávat tento stav do přímé souvislosti se situací v České televizi. Nejen, že je vyšší míra užívání těchto medikamentů celosvětovým trendem, ale na pacienty působí i množství vlivů, které nemají s pracovními podmínkami zcela nic společného,“ prohlásila. A chce omluvu.

Na vlastní žádost odešli dva moderátoři a tři editoři

Ani vedení České televize nesouhlasí s tvrzením odborů a zveřejnilo reakci na jejich prohlášení, v něm se mimo jiné píše, že ČT24 je jedním z nejúspěšnějších zpravodajských televizních kanálů v celoevropském kontextu. A v tuto chvíli zaměstnává přes tři sta padesát lidí s průměrnou mzdou násobně převyšující průměr celorepublikový. „Zpravodajský kanál opustili v poslední době tři editoři a dva moderátoři, a to na vlastní žádost a po standardní dohodě s vedením redakce,“ zdůrazňuje vedení ČT.

„Odborářské prohlášení považuji za naprosto skandální obsahem i formulacemi. Situaci ve zpravodajství v něm interpretuje pět lidí, z nichž pouze jeden má s úsekem souvislost, ostatní působí jako technik z přenosu, zvukař, účetní a stavěč scénických dekorací. Je-li zákonnou rolí odborů lhaní, překrucování a vyjadřování se k věcem nepříslušným, pak toto prohlášení je praktickou ukázkou tohoto poslání. Vidím v něm jasnou snahu odborů o politizaci dění v České televizi,“ říká ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal a dodává: „Nejsem si vůbec jist, jestli by ostatní členové odborové organizace, kterým na České televizi záleží, s posledním prohlášením odborů souhlasili,“ napsal.

Bakala „nakupuje“

Lidové noviny citují zdroje z vydavatelství Economia, vlastněného miliardářem Zdeňkem Bakalou. Finančník a uhlobaron, který se veřejně zviditelnil též svými aktivitami na podporu Václava Havla a blízkými vztahy s Karlem Schwarzenbergem, vydává mimo jiné Hospodářské noviny a týdeníky Respekt a Ekonom.

Podle těchto zdrojů probíhají již několik týdnů jednání mezi zástupci Bakalova vydavatelství a moderátorským týmem. Za ten má jednat Jan Rozkošný, bývalý editor Událostí, komentářů, který rovněž opustil Kavčí hory.

Základem spolupráce by měl být pořad stejného formátu, jako byly Události, komentáře, tedy každovečerní diskusní relace, která by se vysílala přes internet na webech, které Economia provozuje.

Zástupci vydavatelství na dotaz Lidových novin nevyloučili, že jednání s odcházejícími hvězdami České televize probíhají. Doposud však nemělo být nic schváleno. V Bakalově vydavatelství teď prý řeší zejména ekonomickou stránku projektu.

Zdeněk Bakala v minulém roce v rámci zefektivnění práce sestěhoval všechny své redakce do prostor v pražském Karlíně. V karlínském newsroomu je vybudované studio pro televizní vysílání po internetu, neboť s myšlenkou internetového vysílání si vydavatelství pohrávalo již dříve.

Zástupci vydavatelství měli potvrdit, že o spolupráci se známými televizními tvářemi Drtinovou a Veselovským mají zájem. Moderátoři se k tomuto tématu odmítají vyjadřovat, ale když Daniela Drtinová pro server iHNed.cz (mimochodem rovněž patřící do Bakalovy mediální skupiny) vysvětlovala svůj odchod z ČT, uvedla, že by ráda spolupracovala se svými kolegy, kteří se rovněž rozhodli televizi opustit.

Okamura: PPF chystá privatizační puč

K situaci v České televizi nemlčí ani Úsvit a jeho šéf Tomio Okamura. A přicházejí se skutečně alarmujícími zprávami: „Také my v hnutí Úsvit bychom v prvé řadě rádi znali aktuální stav hospodaření České televize a to včetně plánu na hospodaření v tomto roce. Vedou nás k tomu hlasy lidí z televize i lidí mimo televizi, že na podzim České televizi hrozí uměle vyvolaná finanční krize a v této souvislosti se prý připravuje prodej dvou budov České televize a pozemků na Kavčích horách,“ stojí v prohlášení, které poslali do redakce.

A pokračují: „Podle interních informací má zájem o pozemky finanční skupina PPF, tedy bývalý zaměstnavatel současného generálního ředitele, který si na ekonomické pozice přivedl i další experty z PPF. Podle našich zdrojů, které mi dovolte nejmenovat, tu údajně dokonce hrozí privatizační puč PPF.“

„Vyzýváme také k diskuzi nad současným stavem a ukotvením České televize a její rady v legislativě. Je třeba jednoznačně diskutovat volbu a postavení pravomocí radních České televize, aby to nebyli lidé nastrčení politickou garniturou, jako je tomu nyní. Cestou podle nás je diskutovat nad možností, aby členy rady nevolila Sněmovna, ale aby radní delegovali vybrané celospolečensky renomované instituce jako je Akademie věd, profesní organizace jako je Filmový a televizní svaz nebo třeba odbory. A zcela legitimní je diskuze o tom,  aby své zástupce  do rady vyslaly i parlamentní strany - avšak nikoliv skrytě jako je tomu nyní, ale aby se vždy jasně vědělo, kdo za koho kope. Dalším bodem, kde bychom rádi zahájili diskuzi, je skutečné oddělení rady od managementu České televize. V současnosti je známé, že radní v podstatě přejímají analýzy a rétoriku vedenou ČT, protože vlastní analytické oddělení pro mediální studie a posudky rada nemá a sami radní jsou z většiny laici. V praxi je tak kontrolní činnost rady v podstatě nulová, protože v podstatě o stížnostech na ČT či na ředitele rozhoduje v konečném důsledku ředitel a vedení ČT. Cestou - a to opět k diskuzi a zvážení - je přiřazení rady ČT a ČRO pod velkou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která aparátem i rozpočtem ke kvalifikovaným analýzám a auditům už disponuje. Není od věci ani spojení televizní rady s rozhlasovou,“ nabízí Úsvit, respektive Tomio Okamura řešení.

A všímá si i financování ČT, kdy přichází s další revoluční myšlenkou: „V neposlední řadě bychom rádi nastartovali také potřebnou diskuzi o systému financování televize a rozhlasu. Cestou podle nás není uvalení nové plošné daně - tedy aby měli všichni občané povinnost platit koncesionářské poplatky bez ohledu na to, zda mají televizi či rádio, ale za úvahu stojí naopak zrušení koncesionářských poplatků a financování z poplatků odváděných prodejci přístrojů, které umožňují sledování televize nebo poslech rozhlasu. To je mimochodem také dávno funkční model, kdy se tak například vybírá tzv. recyklační poplatek nebo se z prodeje kancelářské techniky platí tantiémy literárním autorům.“ 

Libuše Frantová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová