Příběh jednoho hereckého manželství, pěkně bouřlivého: S prvním mužem se rozvedla kvůli tomu druhému, tomu zas odpustila nevěru. Tahle ženská zvládla leccos, i rodinu Hrušínských; jak to celé bylo?

Foto: Divadlo na Jezerce / Ivan Kahun

Popisek: Miluše Šplechtová s Janem Hrušínským

„Znali jsme se už z konzervatoře. I když si myslím, že tam mě Honza moc neregistroval. Poprvé jsme se potkali tváří v tvář na plese konzervatoře, když mi řekl, jestli si nechci zatancovat. A protože byl hodně unaven, k tanci nedošlo. Dlouho jsme se neviděli a potkali se až v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Hodně jsme spolu hráli. Pak režisér Ivan Rajmont nasadil na repertoár Čechovovy Tři sestry. Já hrála Irinu a Honza Tuzenbacha. A protože jsme si dobře rozuměli na jevišti, řekli jsme si, že bychom to mohli zkusit i v životě. A vyšlo to,“ popisuje Miluše Šplechtová pro OnaDnes setkání s mužem, který jí změnil život.

Nechtěla jsem, aby mu lidé řekli, že mu zahýbá žena

Jen jeden detail nezmínila. Byla v té době vdaná a měla malé dítě. „Je pravda, že když jsem se kvůli Honzovi rozváděla, tak jsem měla dvouletého syna.“ Jenže jak přijde láska, nedá se nic dělat.  „Opravdu jsem ale cítila, že s Honzou chci být. Nechtěla jsem svého prvního muže, kterého jsem si opravdu vážila a vážím si ho dodneška, podvádět. Říkala jsem si, že s tím musím jít ven a říct mu to. Musím jednat na rovinu. Nechtěla jsem, aby si lidé za jeho zády šuškali, že mu zahýbá žena. Takže jsme to vyřešili rozvodem.“

Rozvod prospěl oběma stranám

Rozvod prý prospěl i prvnímu manželovi.  „Dodneška se přátelíme. On si dokonce paradoxně měsíc po našem rozvodu našel svou nynější ženu Věru a mají dvě děti, které jsou stejně staré jako děti, které mám s Honzou. Všichni se stýkáme a jsme přátelé.“ Paráda.  „Je to nejen o toleranci, ale také odpuštění. Já jsem si asi opravdu vybrala dobře – jak prvního, tak druhého muže,“ říká Miluše.

Nevěra? Nebylo to lehký

Před několika lety by o toleranci mohla přímo kázat, zvládla totiž ustát manželovu nevěru. Ani dnes ji moc neřeší.  „To už je strašně dávno, snad devět let. Když se podívám kolem sebe, říkám si, že nejsem první ani poslední, které se něco takového stalo. Nikdo nejsme bez chyby. Já jsem za tím udělala tlustou čáru a řekla jsem si, že se nebudu vracet zpátky. Nikdy v životě bych neudělala to, že bych něco Honzovi vyčítala nebo že by to měl, jak se říká, na talíři. To v žádném případě. Nejsem blázen. Ale nebylo to lehký,“ přiznává. Hrušínský se tehdy zakoukal do své produkční Michaely Blahutové, o patnáct let mladší, než je jeho žena.

Šla jsem na plastiku

A jak zareagovala Šplechtová? „Podobně jako jiné ženy jsem si prošla obdobím změn. To asi mají všechny, které zažívají nevěru. Nejdřív hledáte chybu v sobě sama, pak se začnete jakoby měnit, chcete být jiná. Já jsem si třeba nechala prodloužit vlasy a šla jsem na operaci spodních víček,“ popisuje Šplechtová.

Jsem teď sama za sebe

Ani současné soužití zřejmě není ideální – manželé se vidí skoro jen v divadle, případně na chatě v Jižních Čechách. I tak si ale z manželské krize Miluše odnesla něco pozitivního. „Do té doby jsem byla na Honzovi hodně závislá, najednou jsem se ocitla v situaci jako malé dítě, které postavíte na nohy a najednou ho pustí, přestože neumí chodit. Musela jsem jít, šlo to a musím říct, že to je příjemné,“ řekla Šplechtová.

Divadlo vskutku rodinné

V rodinném Divadle Na Jezerce pracují i obě dcery.  „Barunka vystudovala střední průmyslovou školu a teď pracuje v divadle jako grafička. Dělá plakáty, pozvánky a podobné věci. A také občas vypomáhá v šatně. Kristýnka vystudovala DAMU a hraje u nás. Jsme zkrátka taková normální rodinka,“ tvrdí dnes už s úsměvem Šplechtová.

Jaké to je, být babičkou?

A dnes je z ní už babička. V červnu se jejímu synovi z prvního manželství Nikolovi, který žije v Austrálii, narodil syn. Jmenuje se Viki. „Už se nemohu dočkat, až si vnoučka budu rozmazlovat. U našich dětí jsme tohle nedělali, ale teď si to nenecháme ujít,“ těší se na novou roli Šplechtová. A rozhodla si rodiny užívat víc, než dosud. Kvůli podnikání i rodině totiž po 25 letech odešla i z angažmá v Národním divadle, kde jí nebylo nejlépe od doby, co se její manžel v tisku handrkoval s uměleckým šéfem Danielem Špinarem o tom, zda šoupat či nešoupat bustu Rudolfa Hrušínského.  

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová