„Škubal sebou jak náš buldoček,“ popisuje smrt svého muže. Nebožtíka podváděla už za jeho života a teď nechce přiznat, s kým randí

Foto: Facebook

Popisek: Pokud jde o pánskou společnost, Halina Pawlowská nouzí rozhodně netrpí. O svých přátelích a partnerech ale mlčí jako hrob.

Spisovatelka a scenáristka Halina Pawlowská je i přes svou mírně řečeno korpulentní postavu evidentně obletována muži. Před třemi lety ovdověla, to už ale měla pár let milence a teď má údajně jiného. Rakouský hrabě to ale prý není.

Nedávno vydala čtyřiadvacátou knihu Cesta za láskou, tentokrát kromě receptů plnou dvaceti milostných příběhů z různých míst Evropy. Proč se Halina vydala na cesty? „Najednou jsem si uvědomila, že mám hrozně ráda některá místa, a většinou proto, že se k nim váže nějaká silná emoce. A má nejsilnější emoce je milostná. Jsem ale autor, ne životopisný vypravěč. Píšu sice v ich formě, ale to ještě neznamená, že přesně tak se věci odehrály,“ říká spisovatelka v rozhovoru na OnaDnes.cz.

Pravda jsou jen detaily

Že by to, co psala, nebyla realita? Sama Halina tvrdí, že pravdivé jsou detaily. „Detaily se totiž nejhůř vymýšlí, a je-li jich přemíra, pozná čtenář, že je to úplně vymyšlené. Mě baví právě ta udržitelnost proporce mezi uvěřitelností a popisností,“ usmívá se tajemně.

Cesta pro ni prý byla zásadní. „Víte, zemřel mi muž, a teď co? Řekla jsem si, že třeba potkám nějakou další lásku a třeba to bude úžasné a třeba ne. Nebo jen otevřu nějakou další kapitolu života. Vždyť jsem ještě mladá. Jenže tyhle myšlenky se velice rychle střídaly s pocity, že už jsem úplně stará a nikoho nepotkám. Tak jsem se vyhecovala: ‘Do prčic, ale já pro to musím něco udělat. Já se musím trošku rozdovádět, něco poznávat.‘ A to bylo nastartování, abych se vydala letos v lednu, v nejabsurdnějším čase, na nějakou cestu. Ale protože mě neláká Thajsko, nýbrž jih Evropy, pustila jsem se za teplem k Gibraltaru,“ vysvětluje Halina, jak vznikala její poslední kniha.

Znovu potkala lásku

„Tuhle cestu jsem podnikla s mou kamarádkou Ivetou Hlaváčovou, která bydlí v Barceloně (kamarádka je plavkyně, která přeplavala kanál La Manche – pozn. red.). Neměly jsme konkrétní cíl. Respektive tím byla sama cesta. Navštívily jsme různá místa, chvíli pobyly a zase putovaly dál. Pro mě to bylo dobrodružství, strašně mě povzbudilo a já si řekla, že takhle by to možná mohlo do budoucna fungovat.“ A fungovalo. Halina je prý znovu zamilovaná.

Kdo je její nový milenec? Skutečně je to rakouský hrabě, jak psal bulvár? „To je právě ta šalba mých povídek. Píšu sloupky, fabuluju v nich, ale novináři z nich čerpají. Hrabě z Wachau je ten případ. Původně je to komická historka, kterou čtu v divadle, a pak vyšla v jednom časopisu. Kdyby se ostrouhal literární pel, mohla by to být pravda. Leč není. Co se týče mých přátel a mužů, nikdy ji říkat nebudu,“ prohlašuje razantně. Jediné, co přizná, je, že nový milenec je Čech. „Žije tady. Žije hodně blízko a je to fajn.“ Věkem je prý k Halině adekvátní, ale to je vše, co je ochotná prozradit.

Cesta za láskou je proložena recepty redaktora a kuchaře Lubomíra Teprta

Milence měla už za manželova života

O Halinině milenci psal bulvár už po smrti jejího muže. Že prý už za jeho života se scházela s producentem Karlem Czabanem, který má údajně stále klíče od jejího domu a který ji často doprovázel do společnosti. Manžel prý o všem věděl. „Byl to přítel od slova přátelé, to jistě. To jsou zase ta média. Já tiše závidím Jakubovi Kohákovi, který s potěšením říká úplné blbosti, a všichni pak napíšou vážně, že je to pravda. Já takhle pohotová, abych říkala blbosti hned, nejsem. Nevím, proč mám tenzi odpovídat na něco upřímně a proč nezafabuluju rovnou. Občas se stane, že mlžím, a pak z toho vzniká tahle mediální realita,“ zlobí se.

A co teď, je to vážné? Je Halina zamilovaná? „Zamilovaná... To je vlastně takové krátké, prchavé stadium. Já myslím, že miluju. Jsem v hlubším stadiu. Že by se chvěla každá buňka mého těla, nemůžu říct. Ale myslím si, že se třepotám. Celá moje duše. Jen je to vážnější emoce zralé paní,“ říká spisovatelka, kterou prý dospět donutila až smrt matky a manžela, obě navíc v jednom roce.

Vdávala se po třech měsících

S manželem byla přes třicet let. „Vdávala jsem se z absolutní motýlí vášně. Znali jsme se necelé tři měsíce. Nevěděli jsme, jak jinak být spolu. Mohli jsme bydlet jedině u jeho rodičů, nebo u mých. Tak jsme to tak udělali,“ popisuje začátek manželství. „Tím, že tu není, bych z něho za chvíli udělala nejradši nositele Nobelovy ceny, nejúžasnějšího muže na světě. Ale samozřejmě, že byl někdy protivnej. V našem vztahu byl on hubený cholerik, já boubelatý sangvinik.“

A pak manžel těžce onemocněl. „Měl typ mozkového nádoru, který je rychlý, v podstatě neléčitelný. Přestal cítit ruce. Šli jsme v jedno normální páteční odpoledne na neurologii, kde byla kupa lidí. Všichni nervózní, i paní doktorka,“ vzpomíná na den, kdy se jí změnil život. „Když si nás zavolala po všech vyšetřeních do ordinace, lakonicky pronesla, že na snímku už jsou metastázy. V tu chvíli nastal nějaký střih a manžel přestal vnímat. Ta slova ho porazila, jakoby zešílel. V tu chvíli skončila moje veselá etapa života.“

Od Halininy vily v pražském Podolí prý má producent Karel Czaban klíče

Jak náš buldoček

Manžela si vzala domů, jenže konec přišel rychle. „Byl pod oknem na kolenou, čelem na zemi a u hlavy měl krev. Srdce mi přestalo bít. Třásl se, cukal rukou, koutky úst se mu křivily,“ píše o tom ve své knize. „Zní to nevhodně, ale škubal sebou jako náš buldoček,“ neodpustila si ani teď svůj svérázný humor.

Podrobně popisuje i to, jak se svého dlouholetého partnera snažila zachránit. Jak mu dávala dýchání z úst do úst a snažila se masírovat mu srdce. Jenže sama v tu chvíli zřejmě nevěděla, jestli mu tím vlastně neškodí. „Oživovací pokusy jsem dělala jemně a opatrně, protože jsem si nebyla jistá, jestli smrt není v tuto chvíli to nejkonejšivější, co mu můžeme nabídnout,“ líčí v knize Pravda o mém muži poslední chvíle svého muže Zdeňka.

Chtěla s ním zestárnout

Jak nesla manželovu smrt? „Zvenčí to nevypadá, ale pocitově se změnilo všechno. Myslela jsem si, že s ním zestárnu. Že jsme dvojice, která stráví stáří na chalupě, koupí si kozu nebo osla a nemusí o tom mluvit. A co je nejsilnější, je to, že to byl někdo, kdo měl rád naše děti stejně jako já. A teď už nikdo jiný než já není. A to je taková tíha!“

Smutek prý zahání jídlem a pitím. „Jsem životní hedonista, mám ráda dobré jídlo a pití. Spíš tedy jídlo než pití. Ale dobré Prosecco si dám s chutí,“ říká korpulentní Halina. Třeba časem prozradí, kdo je její nový partner. A do té doby možná i Karel Czaban vrátí klíče od vily, kam prý ještě stále dochází. „Pan Czaban u nás venčí psa,“ tvrdí Halina novinářům z Blesku. No jistě…

Čtěte také:

Věra Čáslavská nemá klid ani po smrti. Zatímco rodina ji tajně pohřbila minulý týden, dnes se bude konat státní pohřeb v Národním divadle za účasti papalášů. Ignorují snad její poslední vůli? Nebo je vše úplně jinak?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Dáša Vrchotová