Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Prohlásil v hospodě, že je Husák vůl, a tak mazal z jeviště. Zajistit rodinu i milenku ale byla fuška, takže makal na zdymadle, ve skladu, vyučil se kuchařem… Nakonec ho zabilo svérázné hledání inspirace. Tajnosti slavných

06.06.2016
Prohlásil v hospodě, že je Husák vůl, a tak mazal z jeviště. Zajistit rodinu i milenku ale byla fuška, takže makal na zdymadle, ve skladu, vyučil se kuchařem… Nakonec ho zabilo svérázné hledání inspirace. Tajnosti slavných

Foto: Filmové studio Barrandov

Popisek: Nezapomenutelný herec, komik a bavič Karel Augusta jako lump Kadlec z ?lmu Kamarád do deště

Vždycky všechno dělal na dvě stě procent, dřel od rána do noci a stal se mužem devatera řemesel. Inspiraci pro své rázovité postavy hledal Karel Augusta velmi rád po hospodách. Současně si ale vypěstoval závislost, která ho nakonec připravila o život.

Muž s příjmením, jako stvořeným právě pro komika. Zdá se to neuvěřitelné, ale na začátku herecké kariéry byl Karel Augusta opravdu ‘augustem‘, tedy klaunem a konferenciérem v německém cirkusu Aeros. Zpočátku se chtěl stát velkým komikem, potom se takovému označení bránil, aby na sklonku života konečně svoji osudovou roli vnitřně přijal. Hrál snad v úplně každém filmu či seriálu, na který si vzpomenete, a každý projekt okořenil jedinečným talentem. I ty nejmenší postavy dokázal svou zaníceností proměnit v takové, jichž si diváci zaručeně všimnou. V životě totiž vždycky všechno dělal na dvě stě procent. Kromě práce a svých koníčků se bohužel stejně zaníceně věnoval i své milence a alkoholu, který ho nakonec připravil o život.

První nabídku dostal z Pražského hradu

Nezapomenutelný herec, komik a bavič se narodil 6. června 1935 v Praze a mimořádný talent se u něj projevil již v dětství. Rodina bydlela v Nuslích, mnohem více času ale malý Karel prožil ve Střížovicích kousek od Všetat, kde jeho babička a dva strýcové vlastnili malé hospodářství. Obzvlášť během druhé světové války, když nebylo co jíst. Nejraději vzpomínal na vánoční svátky a přiznával, že na Ježíška věřil snad až do patnácti let. Do školy sice začal chodit v Praze, do proslulé nuselské Svatoslavky, situace v hlavním městě se ale postupně zhoršovala, stále častěji docházelo k bombardování, a tak ho rodiče v roce 1944 raději odsunuli na babičce na venkov nastálo.

Mladý Karel Augusta

Mladý Karel Augusta

Jeho otec měl za sebou složitou profesní dráhu, původně začínal na železnici jako pomocný dělník a vlastním úsilím se postupně vypracoval až na strojvedoucího. Není tudíž divu, že se mu představa syna-komedianta právě nezamlouvala a také nechtěl, aby celý život tvrdě dřel jako on. Trval na tom, že bude studovat, a tak Karel usedl v lavici proslulé obchodní akademie v Resslově ulici. Ve škole byl ale nešťastný, matematika a účetnictví ho vůbec nebavily a ani za celý život nedokázal pochopit, cože vlastně je to podvojné účetnictví. Přesto ale vydržel, ve škole zůstal a naučil se bravurně psát na stroji a těsnopis. „Krátce před koncem školy vyhrál soutěž v psaní na stroji, a tak následně dokonce dostal nabídku pracovat v Kanceláři prezidenta republiky jako stenograf,“ prozradila kdysi Augustova manželka Alena.

Od kabaretu k cirkusu

Úřednická kariéra ho nelákala, byť v samotné prezidentské kanceláři, nepřestával totiž toužit po umění. Podat přihlášku na AMU se neodhodlal, doprovodil ale na přijímačky svého kamaráda. A nakonec místo kamaráda přijali Karla. V té době nebyl ještě plnoletý, takže musel jeden ročník opakovat. Podruhé už ale musel z řady předmětů dělat zkoušky, a tak jen tak bokem dělal i hudební fakultu. Studoval hru na klavír, na flétnu, na saxofon, na kytaru a na hoboj, čímž si upevňoval lásku k hudbě. „Otec dokázal zahrát na všechno, co popadl do ruky, od klavíru po flétnu,“ prozradil jeho syn Karel.

S Františkem Peterkou v komedii Příště budeme chytřejší, staroušku

S Františkem Peterkou v komedii Příště budeme chytřejší, staroušku

Po absolutoriu nastoupil na čas v Uherském Hradišti, jenže se psal rok 1957 a čekala ho dvouletá vojenská služba, kterou si odsloužil v Písku. Pak strávil půl druhého roku v jihlavské činohře, mnohem více ho to ale táhlo k operetě. Nakonec se dočkal a dostal angažmá v brněnském kabaretu „Studio 10“. Stálý kabaret ale byl časem zrušen a nastala éra hostování. S kabaretem procestoval celou republiku, poznal stovky jevišť a kulturních středisek v mnoha městech a vesničkách. Po čase skončil kabaret úplně, Karel ale vzápětí dostal nabídku od Cirkusu Aeros, aby dělal klauna a konferenciéra, což pro něj znamenalo další, úplně odlišnou školu herectví. Naučil se žonglovat, základy gymnastiky, chůzi po provaze a v neposlední řadě rád vystupoval se zvířaty. Jedním z jeho nejúspěšnějších čísel bylo vystupování se slonicí, která ho holila. „Lidé se prohýbali smíchy,“ zavzpomínal kdysi v jednom rozhovoru.

Inspiraci sbíral po hospodách

První divadelní angažmá dostal v dětském Divadle Jiřího Wolkera, odmítl tam ale nastoupit s tím, že stromečky hrát nebude. Po krátké ‘zastávce‘ v Českých Budějovicích odešel do Brna, kde zpíval a tančil ve varieté Rozmarýn. To byla další škola života. Obecenstvo sedělo za stoly, při představení jedlo, popíjelo a někdy i nevkusně komentovalo vystoupení. Karlovi bylo něco přes dvacet, když si ho ve varieté všiml režisér Evžen Sokolovský, díky němuž po dvou měsících přešel do jednoho v té době nejslavnějších moravských divadel, do Večerního Brna. Postupně se dostával do povědomí publika a na této scéně zůstal osm let. Pak přešel do Státního divadla, kde hostoval ve dvou operetách. Jinak většinou hrál v činohře.

Se Sagvanem Tofim a Lukášem Vaculíkem ve filmu Vítr v kapse

Se Sagvanem Tofim a Lukášem Vaculíkem ve filmu Vítr v kapse

„I jedno slovo dokázal zahrát jako největší hvězda. Říkalo se, že když se chtěl Pán Bůh stát hercem, vstoupil do Karla,“ říkávali o něm kolegové. Jeho mistrovství prý spočívalo především v tom, že dokázal všechno, co ho v životě potkalo, přetavit do svých postav. „I proto rád chodíval do hospod, on je miloval, protože se tam inspiroval,“ tvrdí jeho kamarádi. Problémem ale bylo, že jeho občasné návštěvy rozličných lokálů postupně přerůstaly do každodenních a výjimkou nebyla ani více než hojná konzumace alkoholu.

Legendární Schorm ho naučil disciplíně

Do Prahy se konečně dostal, až když měl jeho syn jít poprvé do školy. Napřed se přestěhovala rodina, po čase dostal Augusta angažmá v divadle Na forbíně. To ale po půlroce zaniklo, a tak přešel do Rokoka, kterému tehdy šéfoval nezapomenutelný Darek Vostřel a kde se seznámil se svým přítelem Vlastimilem Bedrnou. Konečně dostával zpívané role, jeho partnery na jevišti byli Waldemar Matuška, Jitka Zelenková, Karel Hála, Milan Neděla a celá řada dalších hvězd. Byla to doba nejen velkých představení, ale také nekonečných flámů, na nichž se hodně pilo a hýřilo.

V roce 1976 v Divadle Na Zábradlí v představení Král jelenem

V důsledku ‘normalizace‘ ale byl soubor v roce 1972 rozpuštěn, a tak pro Karla konečně nastala doba filmová. Stal se členem Filmového studia Barrandov, tedy zaměstnancem, který si sice role moc vybírat nemohl, na rozdíl od řady jiných ‘provinilců‘ z období kolem roku 1968 měl sice malý, ale stálý plat a občas k němu přibyly i honoráře. Zpočátku měl ale obrovský problém kvůli tzv. postsynchronu, dělalo mu potíže namlouvat sám sebe. I proto se téměř vůbec nepouštěl do dabingu. K návratu na jeviště mu nakonec pomohl Bedrna, který ho dostal do Divadla Na zábradlí. A tam konečně přišly i hlavní role, občas dokonce dostal nějakou tu divadelní cenu. Až právě tehdy ho prý režisér Evald Schorm konečně naučil herecké disciplíně. Nabídky velkých divadel ale odmítal, protože se v Městských divadlech pražských a v Divadle ABC začaly hrát muzikály. A po těch toužil nejvíc.

Přepestrá škola života

Kromě hereckých zkušeností ho čekala i řada takových, které mu přinesl život. V jednu dobu měl na vybranou – buď nastoupit do věznice na Borech jako politický delikvent, nebo do blázince. Vybral si to druhé, takže pak žil nějaký čas v areálu neurologie v pražské Kateřinské ulici. Pracoval v márnici, kde měl svůj klid, kolegy a přátele. Zkušenosti později zúročil ve hře Přelet přes kukaččí hnízdo. Okolnosti ho dokonce donutily, že se vyučil i kuchařem. V několika televizních i filmových dílech pak různé postavy kuchařů vytvořil, mimo jiné například šéfkuchaře Murašku v nestárnoucí krimikomedii z roku 1975 Holka na zabití, v níž si zahrála hlavní roli tehdy dvaadvacetiletá Dagmar Havlová. A byl v této roli opravdu věrohodný.

S Danou Vávrovou v seriálu Arabela

S Danou Vávrovou v seriálu Arabela

Když bylo zrušeno Divadlo Komedie, pro změnu pracoval přes léto u kamaráda Jožky Paločka na salaši. Absolvoval také potápěčské zkoušky do dvaceti metrů, což využil k tomu, že pracoval na zdymadle na Smíchově. Byl tam jako holka pro všechno – udržoval areál, uklízel i zahradničil. Pak si zase pustil v hospodě pusu na špacír, prohlásil o prezidentu Husákovi, že je vůl, a šupem mazal z jeviště. Jednu dobu také prodával grilovaná kuřata a vystřídal celou řadu krámečků a stánků – Na Chodově, v Butovicích či na Černém Mostě. Po zkušenostech s prodejem na Florenci s tím ale skončil. Dalším jeho mimodivadelním podnikáním byla práce skladníka ve velkoskladu v Klíčanech. Tam bral za velkou dřinu slušný plat, jenže i tato práce kolidovala s divadlem, zvlášť když odpoledne přijelo se zbožím velké auto, které bylo potřeba složit, a pak večer musel ještě zvládnout představení.

Osudová nevěra

Závislost na alkoholu ho úplně pohltila, když se zamiloval do mladé baletky. V té době už byl ženatý a vychovával s manželkou dva syny. Jenže srdci nedokázal poručit a kvůli milence se dokonce rozhodl i zhubnout. „Řešil to tím, že málo jedl a nosil si s sebou láhev bílého suchého vína. Takže když měl hlad, tak se trochu napil vína,“ prozradil počátky Augustova smutného konce kamarád Karel Heřmánek. Dlouhá léta závislosti se dramaticky podepsala na jeho zdraví. Krátce před smrtí se ještě stihl vrátit k manželce, která ho navzdory alkoholovým a mileneckým excesům neodmítla. „Smrt přišla nečekaně. Přišel domů po poledni, lehl si a druhý den ráno nevstával. Ptala jsem se ho, jestli mu je zle, a on mi jen odpověděl, že mě má velmi rád, abych to věděla. Šel si lehnout a druhý den dopoledne jsem ho našla mrtvého, zemřel na selhání ledvin,“ prozradila paní Alena v dokumentu České televize Příběhy slavných.

Jako šéfkuchař Bohouš Slíva v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka

Jako šéfkuchař Bohouš Slíva v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka

Karel Augusta zemřel 31. května 1998 v pouhých dvaašedesáti letech a jeho smrt šokovala rodinu, přátele i kolegy. Dokonce se původně mělo natáčet třetí pokračování filmu Kamarád do deště, kvůli Augustově smrti se ale tvůrci nakonec rozhodli netočit. „Byl to velmi komplikovaný a složitý člověk, ale velký dobrák a profesionál. Bál se ticha, nikdo ho nikdy nezastihl samotného, vždycky byl s ním někdo, aby si s ním mohl popovídat,“ vzpomínají na něj jeho kolegové.

Čtěte také:

Být lepší než táta; tohle předsevzetí ho žene celý život vpřed. Zpěvák málem zaplatil vražedné tempo životem a jeho syn dokonce skončil v Bohnicích. Tajnosti slavných

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace