Pravdoláskaři si udrželi po celou dobu vliv, to dokázali jen nejlepší američtí gangsteři, prohlásil legendární karikaturista Adolf Born. Naposledy kreslil Básníky, na premiéru už ale nedorazil. Tajnosti slavných
25.05.2016
Foto: ČT
Popisek: Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník Adolf Born
Přátelský a vřelý, nicméně také velmi kritický výtvarník pracoval téměř do poslední chvíle a každý den vstával v šest hodin ráno. Sledoval dění u nás i ve světě a říkával, že Češi stále potřebují vychovávat, protože jsou národ netolerantní, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.
„Jeho smrt mě utvrdila ještě víc v tom, že sedmí Básníci už každopádně nebudou. Kdo by kreslil?“ prohlásil režisér Dušan Klein. Mimořádný malíř, kreslíř, ilustrátor a karikaturista Adolf Born se prosadil do povědomí veřejnosti především spoluprací s televizním a filmovým scenáristou Milošem Macourkem, s nímž vytvořil Macha a Šebestovou, opici Žofku nebo třeba Robinsona, a během třiceti let spolupráce společně vytvořili na šest desítek snímků. „Bohužel, co odešel do věčných lovišť, přestal jsem filmy dělat. Byli jsme spolu příliš spojeni, nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného,“ prohlásil Born po Macourkově smrti.
Mach a Šebestová
Dost lidí má blízko k demenci
V posledním rozhovoru, který před časem poskytl ParlamentnímListům.cz, se mimo jiné rozhovořil o migrační krizi. Podle jeho tehdejšího názoru bude jejím nevyhnutelným důsledkem převálcovaná Evropa, která naprosto přestane existovat. Tvrdil také, že bychom u nás měli být vstřícní v tom slova smyslu, že by žádný migrant neměl překročit naše hranice. Německá kancléřka Angela Merkelová byla podle něj jen poslušným nástrojem, který plní pokyny od někoho za nějakým cílem. „Je ochotná se přizpůsobit, což bylo v nás všech, co jsme zažili ty předchozí režimy. Proto je také ochotná se přizpůsobit, když je to nutné,“ řekl a kritikou nešetřil ani vůči těm, kteří by uprchlíky přijímali. „Ti, kteří se lísají k těm utečencům, jsou rasisti. Podceňují svoji rasu a zdá se jim ta cizí rasa nadřazená, a proto je vítají a lísají se k nim. Nezapomeňte, že dost lidí v zahraničí, ale i u nás, má blízko k demenci. To se nedá nic dělat, ale zase je to dobré pro psychiatry, mají práce habaděj,“ dodal.
Mimo jiné také pozitivně zhodnotil prezidenta Miloše Zemana a uvedl, že my Češi jsme poněkud primitivnější národ z východu. Ona lidovost prezidenta byla podle jeho názoru vyžadována publikem. Vyjádřil se také k pravdoláskařům, které prý obdivoval, „protože si zachovali své mocenské jádro od Havla až po Zemana, po celou dobu si udrželi vliv, což je pozoruhodné. To dokázali jen nejlepší američtí gangsteři, nikdo jiný,“ dodal.
Žofka ředitelkou ZOO
Staromilec a monarchista
Lásku k rakousko-uherské monarchii získal, když si jako kluk čítával v dědečkových knihách. Byl milovník pořádku a nesmírně si zakládal na své pověsti staromilce a monarchisty, což dokládal už a první pohled svými úctyhodnými kníry, a také svou sbírkou historických čepic a klobouků. Ve své tvorbě navazoval právě na rakousko-uherskou tradici a secesní módu, která se soustředila na zdůrazňování kyprých ženských tvarů. Podstatnou roli v jeho tvorbě sehrály i turecké motivy, které v habsburské říši zanechaly stopy při dvojím obléhání Vídně a válkou na Balkáně. Přesto nezapřel ryze českou povahu, která má smysl pro sarkastický humor a schopnost udělat si legraci sám ze sebe. ‘Staré mocnářství‘ Rakousko-Uhersko považoval za mnohem dokonalejší útvar než republiky, které vznikly na jeho území. „Samozřejmě že trochu nadsazuju, když horuju pro Františka Josefa. Ale ta doba měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky a žádný zloděj by nikdy neloupil v kostele. Proč? Protože to se neslušelo ani mezi zloději!“ prohlásil v jednom rozhovoru.
Litografie Setkání s Johannem Straussem
Temperament zdědil po babičce
Adolf Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích v rodině železničáře a v jeho žilách kolovala i maďarská krev. Jeho dědeček byl totiž jako zámečník na zkušené ve Vídni, kde se oženil s maďarskou kuchařkou, a řada Bornových jeho příbuzných žije v Rakousku. K rozhodnutí stát se výtvarníkem ho přivedly ilustrace Luďka Marolda a Zdeňka Buriana, které se v patnácti letech rozhodl následovat. Po mnichovských událostech byl jeho otec přeložen do Prahy, kam za ním odešla i rodina a kde Adolf absolvoval střední školu. V letech 1949 až 1950 studoval výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, pak přešel na VŠUP k profesoru Antonínu Pelcovi, který vyučoval karikaturu a ilustraci. A když Pelc odešel na Akademii výtvarných umění, Born ho následoval. Studium ukončil v roce 1955, vzápětí si se spolužákem z akademie Oldřichem Jelínkem zřídil ateliér, začal obcházet nakladatelství a brzy si získal jméno jako velmi osobitý ilustrátor. Specializoval se zejména na humoristickou ilustraci, měl blízko k ironizujícímu stylu Krylova, La Fontaina a Ezopa a často spojoval zvířecí a lidské rysy, aby charakterizoval postavu a její hodnotový žebříček.
Jedna z poštovních známek, jejichž autorem je Adolf Born
Geniální ilustrátor
V roce 1959 měl svoji první výstavu v pražské galerii Fronta a jeho kresby se začaly pravidelně objevovat na stránkách satirického týdeníku Dikobraz. V roce 1964 se zúčastnil výstavy světové karikatury v Montrealu a v 70. letech tamtéž získal cenu Grand Prix. Od 60. let jsou jeho díla vystavována a ceněna po celém světě a získal za ně mnoho cen. Později se více soustředil na volnou grafickou tvorbu, techniku suché jehly, lept a litografii. Svými ilustracemi doprovodil zhruba 380 knih a prohlašoval, že si jako ilustrátor, především knížek pro děti, plní po celý život své sny. Jeho kresby doprovázejí mimořádná vydání významných autorů světové literatury, jako Charlese Dickense, Edgara Alana Poea, Marka Pola, Jeana de la Fontaine, Alexandra Dumase, Boženy Němcové a spousty dalších. „Mám rád, když ilustrace žije paralelním životem vedle textu. Když se líčí dobrodružství legračního psa, tak já vedle něj rozvíjím ještě příběh kočky, co sedí vzadu na plotě. Děti to baví, dovedou si oba příběhy domyslet,“ říkával.
Loni v rámci zlínského festivalu dostal Adolf Born cenu za celoživotní přínos dětskému filmu, obdobné ocenění obdržel již v roce 2013 na Anifilmu. Mimo jiné byl rovněž nositelem české státní Medaile za zásluhy. Zemřel ve spánku ve věku 85 let, v neděli 22. května 2016 ráno, ve svém domě v pražském Podolí.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská