Na tuhle dámu si všichni dávali pořádně bacha. Populární hlasatelka byla totiž ve skutečnosti povýšená, privilegovaná a dávala to pořádně najevo. Pak ale přišlo zúčtování. Tajnosti slavných
29.03.2016
Foto: ČT
Popisek: Někdejší 'nejspolehlivější' hlasatelka Československé televize Zdena Vařechová
Byla vždy skvěle upravená, přísná a úplný vzor serióznosti. Přesto na některé diváky působila Zdena Vařechová přes obrazovku příjemně. Kolegové jí ale většinou nemohli přijít na jméno. A dobře věděli proč.
V době, kdy ještě namísto titulků oznamoval další pořad z televizní obrazovky živý člověk, patřila ke špičce. Říká se ale o ní, že za to nevděčila pouze svým profesionálním kvalitám. Neustále usměvavá a perfektně načesaná Zdena Vařechová byla totiž ‘kovaná‘ komunistka, a navíc i velká oblíbenkyně tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka. Není ani divu, že se před ní nikdo z kolegů neodvážil pustit si pusu na špacír. A pokud se snad někdo spletl, zpravidla prý na to pořádně doplatil.
Husákova hlasatelka
Jako angažovaná komunistka udělala v Československé televizi kariéru a nezastavil ji ani fakt, že byla proto mezi kolegy neoblíbená. Dostatečně jí to kompenzovala přízeň mocných. Platila za oficiální uvaděčku projevů Gustáva Husáka a tuhle funkci jí nemohl nikdo vzít. „Na Silvestra v poledne běžel Husákův projev, a to směla hlásit jenom Zdena Vařechová, která byla dostatečně prověřená. Denní službu měl třeba někdo jiný, ale věta »Milí diváci, nyní vystoupí prezident republiky a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák« patřila jenom jí,“ zavzpomínala na ni v jednom rozhovoru někdejší kolegyně Saskia Burešová.
Oblíbená hlasatelka generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka
Blondýna s poněkud strojeným, studeným, zato ale stabilním úsměvem, která se narodila v roce 1939 v Brně, se objevila na obrazovce v roce 1969 jako náhrada za kolegyně, které byly po invazi ‘spřátelených vojsk‘ v roce 1968 shledány politicky nespolehlivými, a musely tudíž československým občanům zmizet z očí. Kudy vedla její cesta z moravské metropole až na Kavčí hory, to už bylo zapomenuto a jednotlivé stupínky její kariéry jsou prakticky nedohledatelné. Z paměti bývalých kolegů ale nezmizela, a když si na ni vzpomenou, většinou to nebývá v dobrém.
Prověřená soudružka
Zatímco o pravověrné komunistce Jiřině Švorcové, která byla za svou ‘víru‘ po roce 1989 neustále pranýřována, neřekl nikdo z kolegů nikdy nic špatného a většinou ji měli rádi, o Zdeně Vařechové něco takového rozhodně říct nelze. Její tvář byla neodmyslitelně spjata s minulým režimem a nejvíc snad s pořadem Křeslo pro hosta, v němž se střídaly populární osobnosti, aby pozvedly náladu národa a vysvětlily mu, jak se má skvěle a čekají ho pouze zářné zítřky. V jejím křesle se vystřídali téměř všichni, protože odmítnout by mohlo být nebezpečné. A tak ani není divu, že naproti Zdeně Vařechové usedli mimo jiné třeba i populární herec Jaroslav Moučka, slavný houslový virtuos Václav Hudeček či dokonce Mistr Karel Gott. Stejně tak je otázkou, co přimělo přijmout roli moderátora v tomto propagandistickém formátu legendárního Vladimíra Menšíka.
Dnes už si na ni můžeme vzpomenout jenom díky filmům, ve kterých si zahrála samu sebe. Například v populární komedii režiséra Jiřího Menzela Vesničko má středisková z televizní obrazovky „nastavuje zrcadlo soudobé společnosti“ a před kamerou se mihla jako televizní hlasatelka i v řadě dalších filmů, mimo jiné třeba v komedii Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku…! I v takových filmových formátech totiž musela produkce dbát na to, aby v případě záběru na televizní obrazovku zhlížel na diváky někdo opravdu spolehlivý, důvěryhodný a prověřený.
Oldřich Vlček je dodnes členem souboru činohry Národního divadla
Manželovi pomoct nedokázala
Podobně jako řada Zdeniných kolegů se ale po roce 1968 dostal ‘do křížku‘ s režimem její manžel, herec Národního divadla Oldřich Vlček. Ke spolupráci s naší přední scénou byl přizván teprve v roce 1967, jenže se i přes názorovou orientaci své ženy nerozpakoval negativně reagovat na okupaci. Nebál se otevřeně vyjádřit své názory, což ho stálo místo. „Zčistajasna jsem řešil základní existenční dilema. Z ostravského divadla přišla nabídka, že se tam mohu vrátit. Ale opustit rodinu? Moje žena se uchytila v televizi. Čekali jsme dítě, zkrátka nelehká situace,“ zavzpomínal před časem v rozhovoru pro deník Aha! a dodal: „Hodně lidí dělalo kompromisy, já také. Ale pochopitelně se za ně platilo. Ve své profesi jsem se tehdy dostal na třetí kolej. Žena dělala kariéru v televizi – a já se doma staral o děti.“
V roce 1988 se začala společenská situace pomalu uvolňovat a s odchodem tehdejšího stranického šéfa z Československé televize ztratila dosavadní pevnou půdu pod nohama i Zdena Vařechová. Ve svých devětačtyřiceti letech musela televizi opustit, poté co si její odchod vyžádaly její kolegyně. „.Byly jsme kolegyně, které si střídaly služby. Víc bych se asi o paní Vařechové nezmiňovala. Navíc už nežije a nebylo by to fér,“ prohlásila Marie Tomsová. Doma se karta obrátila, zatímco manžel se časem do Národního divadla vrátil, i když na něj zpravidla zbývaly jenom menší role, a dodnes jeho výkony můžeme ve Zlaté kapličce ocenit, paní Zdenu najednou nikde nechtěli. Hlasatelka, která vstupovala dvacet let téměř denně statisícům lidí prostřednictvím obrazovky do života, paradoxně zemřela v naprostém zapomnění deset let po sametové revoluci v rodném Brně.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská