Kdo není člen rodiny vyvolených plžů nahých šedých, v ČT bude dělat leda nedomrlý večerníček pro slabomyslné dospělé… Scenárista a režisér popisuje, jak to na Kavkách opravdu chodí

Foto: Facebook

Popisek: Vít Olmer (druhý zleva) při natáčení

Scénárista a režisér Vít Olmer se pustil do kritiky České televize. Když totiž člověk „nepatří do rodiny slimáků vyvolených“, tak tam práci nezíská, ať je sebelepším tvůrcem. Veřejnoprávní televize je podle něj jen obří fabrika, která se snaží produkovat co nejvíce programu pro „slabomyslné“ diváky.

Získat práci v České televizi je podle Olmera „problém ne nepodobný kafkovskému hrdinovi, toužícímu se dostat na Zámek“. Připomíná také, že pokud nejste členem „rodiny slimáků“, práci jen tak nezískáte; a když už ano, bude se jednat o „jakýsi nedomrlý večerníček pro dospělé“ a budete na něm pracovat zdarma.

Zároveň si myslí, že v České televizi sice ke změnám průběžně dochází, nejedná se však o změny k lepšímu. „Ale zanechme prkotin – co tvorba? ČT je obří fabrika, jež musí zaplnit hafo vysílacího času, a tudíž je třeba angažovat tvůrce, než tyto perspektivně nahradí tvůrci počítačoví,“ míní Olmer a dodává, že ti budou produkovat program „v souladu s údajným vkusem slabomyslnějších diváků“, jelikož přicházejí o sledovanost zejména mezi mladou generací.

Kritizuje i samotný průběh vzniku pořadů České televize. „Tvůrce, podobný tomu z Čapkových ‚Jak se co dělá‘, skromně zašle do ČT svůj projekt, který je tam zaregistrován – jen začátečník se však může domnívat, že bude mít vyhráno,“ vysvětluje Olmer a popisuje následný řetězec odmítavých reakcí od všech producentů a manažerů vývoje v případě, že autor nepatří do „slimáččí rodiny“. „Tak z hromady zelí ukrajuje šťavnatá (seriálová, pokud možno) sousta například tvůrčí producentka se svým synem, životním partnerem a možná i vnouček se už chystá na tvorbu Večerníčku.“

Krejčík prý honil televizní magnáty po televizi s holí

Olmer pak vypráví o tom, jak práci získal až poté, co všem vysvětlil, že může brzo zemřít. „Ty jsi je citově vydíral,“ smál se mu tehdy přítel Josef Klíma a dodal „já todle zase praktikuju svejma infarktama“. Následně ještě připomíná režiséra Jiřího Krejčíka, který údajně „honil televizní magnáty po televizi s holí“. Tudíž si také možná jednu takovou pořídí. „Věřím tomu, co se píše, že ke kruté atmosféře Kavek přispívá i to, že tu kdysi bývalo městské popraviště.“

Programovou radu ČT označuje za římské diktátory, kteří „otáčením palce rozhodují o tom, kdo bude pracovat ve ´veřejnobezprávní‘, a kdo ne.“ A rozhodně váš úspěch nezávisí na snaze oslnit radu, většinou je o něm rozhodnuto dlouho předem a na zcela lichých základech. A ani tehdy nemá autor vyhráno, protože kdyby náhodou vše prošlo a jemu se začalo dařit, objeví se „vyvolení slimáci z rodu plžů nahých šedivých“ a rozhodnou se, že je třeba autora zastavit dřív, než jim „vleze do zelí“.

Česká televize má podle Olmera repertoár zbraní, kterými brojí proti novým schopným tvůrcům. Buď jim oznámí, že jim práci dá, musí si na ni však několik let počkat, nebo se prostě jen vymluví na nedostatečný rozpočet pro realizaci jejich díla. Olmer však apeluje na všechny své kolegy, aby se společnými silami „postavili proti praktikám autoritářství, klientelismu a zvůle, jež panují v České televizi“ dříve, než jim „protečou mezi prsty nevratně ztracené roky tvůrčího života“.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová