Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dcera legendárního Františka Filipovského prý politikům EU věří, že nápor imigrantů zvládnou. Už teď ale žasne nad jejich požadavky. Z čeho má strach?

21.06.2015
Dcera legendárního Františka Filipovského prý politikům EU věří, že nápor imigrantů zvládnou. Už teď ale žasne nad jejich požadavky. Z čeho má strach?

Autor: youtube.com

Popisek: Pavlína Filipovská se bojí, že se nám nebezpečí nějakého bombového či jiného útoku dřív nebo později nevyhne

ROZHOVOR Herečka, zpěvačka a moderátorka Pavlína Filipovská věří prý politikům v EU, že Evropu dokážou ze šlamastiky obrovské uprchlické vlny vysekat. Krčí ale rameny nad tím, zda by se měli imigranti ve velkém vracet zpátky do svých domovů. „Kdo posoudí, kdo je vhodný pro přijetí v Evropě a kdo ne? Poslat je zpátky by bylo moc jednoduché a možná že by tím docházelo dokonce k humanitárním zločinům,“ zmínila k tomu Filipovská v rozhovoru ParlamentníchListů.cz. Na druhou stranu ji ale prý překvapuje, že už nyní mají uprchlíci v Řecku mnohdy přemrštěné požadavky...

Jak se díváte na problém s imigranty, kteří ve velkém zaplavují Evropu? Byla byste pro to, aby Česká republika imigranty přijímala? A s jakými pocity sledujete diskusi okolo uprchlické krize?

Vidím to divoce a v nímám to s roztodivnými pocity, asi jako každý z nás. Je ve mně ale veliký rozpor. Jsem totiž křesťan, navíc věřící, a tak vím, že když je někdo v nouzi, musí se mu pomoci. Ale jak poznat, který je ten pravý v postavení, jemuž je třeba účinně pomoci, a kdo je naopak v té roli, že jedná z určité vychytralosti nebo nedej bože s nějakým jiným posláním? To všechno kolem imigrantů je ale tak strašně těžký úkol a já nezávidím nikomu, kdo jej musí řešit. Sice koukám někdy na ty naše politiky až s despektem, ale teď jim rozhodování vůbec nezávidím. Jenže to budou oni, kdo za nás, za celou republiku, budou muset rozhodnout. Je to přetěžký úkol. Ale jedna věc je jistá – za tím vším se totiž nejspíše skrývá jistá chytristika.

Totiž už teď je u nás mnoho utečenců z různých zemí, jen se o nich nemluví. My jsme ale malá země a nejsme ani tak přebohatí, abychom bez úhony byli schopní absorbovat další lidi, kteří čekají na cizí pomoc, kterou jim asi naslibovali předtím, než si sedli do gumových člunů a plavali sem. Jsem tak vlastně šťastná, že tuhle starost nemám na bedrech. Jistě se mnou budete souhlasit, že rozhodnout o tom, kolik jich sem pustíme a jaké lidi sem pustíme, je přetěžké. Kdo je bude selectovat, kdo pozná, za jakým účelem přicházejí? Kdo si osvojuje právo roztřídit lidi na ty, kteří potřebují pomoc a které bychom měli někam vrátit? Je to problém. Navíc jsem teď v novinách četla, že jsou prý zklamaní a nespokojení s pomocí, které se jim dostává na ostrovech Lesbos a Kos. Přitom by si měli vážit toho, že jsou v klidu a že se po nich nestřílí, že dostanou najíst. Jenže namísto toho prý dokonce demonstrují a jsou tam nepokoje. Navíc se tam mezi sebou údajně škorpí jedna etnická skupina s druhou – Afghánci se zlobí na ty ze Sýrie a naopak a různě se pošťuchují a dělají různé nezdoby. Já ale nevím, zda to jsou ti praví nebozí... Možná že jde o lidi, kteří jsou naverbovaní a jdou k nám do Evropy s očekáváním komfortu.

Některé státy jako třeba Itálie tlačí na přijetí kvót. Jiné ale říkají, že je to hašení požáru benzinem, další zase argumentují, že v případě kvót se do Evropy pohrnou miliony běženců… Jde podle vás o nejlepší řešení v rámci současné tíživé situace? Itálie, která je uprchlíky zavalena spolu s Řeckem nejvíc, navíc vyhrožuje, že pokud si okolní státy nepřerozdělí uprchlíky mezi sebou, že prý rozvine plán B. Co na to říkáte?

Divíte se ale těm Italům? Já se ani trošku nedivím, že se postavili na zadní. Mě spíše pobouřilo to – jak už jsem říkala – co uprchlíci způsobují v Řecku. Oni třeba vyžadují lepší toalety a chtějí, aby jim tekla nejen studená, ale i teplá voda. Jejich nároky podle mne už hraničí s drzostí. To není jen otázka pomoci lidem, kterým jde o život. To už je skutečně drzost. Kvůli tomu se obávám, aby se situace s jejich příchodem nezměnila natolik, že nakonec bude podobná stavu imigrantů v Německu a hlavně ve Francii, kde jim vlastně tyto etnické menšiny přerostly přes hlavu. Z toho mám hrůzu. Stejně tak jako mnoho dalších lidí ale samozřejmě nemám odpověď na to, jak situaci s uprchlickou vlnou vyřešit.

V souvislosti s různými debatami ve sdělovacích prostředích se často hovoří i o tom, že Evropská unie by měla zadržovat lodě s uprchlíky a vracet je na místo, odkud vyjely. Domníváte se, že by to bylo dobré řešení s ohledem na to, že ti lidé ve svých domovinách mnohdy zažívají hlad a beznaděj?

Kdo ale posoudí, kdo je vhodný na přijetí v Evropě a kdo ne, tedy koho do zpáteční lodě šoupneme? S tímto problémem je jen okamžitě „hotový“ náš pan prezident. Jenže poslat je zpátky by bylo moc jednoduché a možná že by tím docházelo dokonce k humanitárním zločinům. Tady k tomu si ale dosti často připomínám, že jsem přece volila naše lidi do Evropského parlamentu a že oni za mne budou přemýšlet... V souvislosti s tím se mi vybavuje článek – pokud se nemýlím, tak byl od pana Kamberského z Lidových novin –, který referoval ve smyslu, jak politiky EU obdivuje za to, jakým rozumným způsobem se s tímto problémem snaží poprat. Snad se v tomto doberou opravdu rozumného řešení a snad ani my, jako země uvnitř EU, si žádnou ostudu nezpůsobíme. Možná ale, že by se měli se svým názorem ozvat i běžní obyvatelé naší vlasti. Každý člověk by přece měl mít právo říci, zda tady u nás imigranty chce anebo ne.

Někteří politici upozorňují na to – třeba expremiér Petr Nečas – že je nutné nastolit otázku zrušení Schengenu v reakci na současnou krizi, jiní zase zdůrazňují, že jižní státy schengenského prostoru neplní své závazky, když imigranty pouštějí do Evropy. Myslíte, že by bylo vhodné zrušit schengenský prostor?

Četla jsem, že velký problém s imigranty má v poslední době i Maďarsko, a na hranicích proto chce postavit ploty. To mi ale připadá jako extrémní opatření za velké peníze. Navíc se nikdy nějaké dělící zdi neosvědčily! Vždyť si vezměte Mexiko a Spojené státy – zeď, ploty a střílí se tam! Výstavba plotů je podle mě chabá obrana, sice viditelná, ale chabá. Musíme ale vzít v úvahu, že Maďaři jsou navíc horké hlavy, ovšem stavění zdí Čechy zřejmě ani nenapadne. Já jsem generace, která byla zvyklá být lustrovaná a prohlížená skrz naskrz. Každý řetízek na krku se musel při přejetí hranic zapsat, a když se jelo nazpět, tak musel opět viset na krku. Svoboda pohybu je sice úžasná věc, ale já osobně bych se jí klidně vzdala, pokud by nám to zajistilo bezpečnost. Tím nemyslím, že bych ukazovala na hranicích nějaké „řetízky“, ale platný pas ano.

Na druhou stranu ale tady máme kontroly osobních věcí, což zdaleka neplatí jen o letištních kontrolách. Podobná lustrace tašek a osobních věcí je třeba zcela běžná i na koncertech ve sportovních halách. Takový stav si ale vyžádal boj s terorismem. Máte vy osobně strach z nějakých bombových útoků?

Tyhle věci skutečně nejsou jen nějakými povídačkami a vskutku se mohou mezi ubožáky, kteří prosí o pomoc, zamíchat i extremisté, útočníci a atentátníci. Navíc Islámský stát je mazaný a vládne prostředky, které si ani nedovedeme představit. Mají své lidi, kteří jsou erudovaní a dokonce k nim přichází i mnoho mladých lidí z Evropy. Mnohdy to jsou odborníci ve svém oboru. Omotají si kolem hlavy šátek a najednou jsou jejich. Tak proto jde z toho všeho hrůza. A že by onoho exodu lidí a jejich zoufalství nevyužili, že by se k nim nepřimíchali a nezačali dělat rotyku, tomu příliš nevěřím. Podle mě se ani nám nebezpečí nějakého bombového či jiného útoku dřív nebo později nevyhne. Řeknu to upřímně: já se bojím!

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace