Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Architekt: Statisíce bytů je prázdných, přitom tisíce lidí jsou bez domova nebo bydlí na ubytovnách, v předražených nájmech, či horko těžko splácejí hypotéky

10.04.2015
Architekt: Statisíce bytů je prázdných, přitom tisíce lidí jsou bez domova nebo bydlí na ubytovnách, v předražených nájmech, či horko těžko splácejí hypotéky

Foto: Facebook

Popisek: Klinika... Arnošt Novák je vysokoškolský pedagog a aktivista, který se angažuje v kauze Klinika na Praze 3.

ROZHOVOR Arnošt Novák je architektem, členem iniciativy Klinika a také člověkem, který se poměrně detailně zabývá zvláštním společenským jevem, narůstajícím společně se zhoršujícími se podmínkami životní úrovně ve společnosti – squattingem. Nedávno na toto téma vedl diskusi společně s Matějem Stropnickým a právníkem Pavlem Uhlem v Knihovně Václava Havla.

Hovořilo se o právním rozměru squattingu, o jeho možném novém ukotvení v právním řádu, o tom, jestli nedávno mediálně propíraným případem Kliniky nevznikl nový „precedens“. Také ale o problematických rysech smlouvy o výpůjčce, kterou Klinika podepsala s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), či o právním srovnání se zahraničím... S KrajskýmiListy.cz však Novák hovořil i o příčinách squattingu či o tom, zda je normální nerovnováha mezi lidmi bez domova a opuštěnými chátrajícími objekty.

Začneme tedy od podlahy - squatting - ano, či ne? 

Squatting  ano, a ty důvody mohou být různé – sociální, kulturní, politické. Může jednak být řešením pro lidi, kteří se ocitnou v sociální nouzi a potřebují střechu nad hlavou. Může být ale také řešením pro lidi, kteří chtějí dělat různé kulturní a sociální aktivity a nechtějí se přitom podřizovat diktátu zisku a komerčnímu podnikání anebo se zapojovat do systému státních dotací a grantů. To je případ i Autonomního sociálního centra Klinika, kde se snažíme dělat věci svépomocí a samosprávně bez nároku na zisk.

Squatting může být užitečná forma jednání proti spekulantům s nemovitostmi. V době, kdy je na straně jedné statisíce bytů prázdných a na straně druhé tisíce lidí jsou bez domova nebo bydlí na ubytovnách, v předražených nájmech, či horkotěžko splácejí hypotéky, je to zcela legitimní. Upozorňuje také, že soukromé vlastnictví není posvátné, ale má své limity.

Domníváte se tedy, že squatting  je nebo může být důsledkem snižující se obecné životní úrovně? Že by se tedy eventuálně mohl v blízké budoucnosti třeba víc rozvíjet a stát se problémem téměř masovým? Navíc takovým, že by se dotýkal i více věkových skupin?

Nemyslím si, že by se v České republice stal masovou záležitostí, protože jednat nekonformně, tu není tradicí. Vždy to byla malá menšina, která se nepřizpůsobovala a byla tím nepohodlným disentem. Nicméně, v zahraničí, například ve Španělsku, v souvislosti se sociálním krizí, která dopadla i na střední třídu, se squatting stal záležitostí i mnoha lidí a celých rodin ze střední třídy. Poté, co přišli o práci, nemohli splácet hypotéky a banky je vystěhovávaly na ulici, tak zorganizovali hnutí PAH ( LaPlataforma de Afectadospor la Hipoteca).  Bránili se tak proti vystěhovávání, ale také obsazovali zpátky prázdné domy a byty.

Pokud ale budeme mluvit o zemích Třetího světa, tak tam je situace zcela odlišná. Podle některých údajů je squattery až jedna miliarda lidí.

Čím to je,  že je squatting tak rozšířený hlavně ve velkých městech - zatímco vybydlené oblasti, třeba i v naší republice - kde by si možná tohoto nezákonného přebývání ani nikdo nevšiml - s ním velké potíže nemají?

Velká města poskytují obživu. Ono se to nezdá, ale i squatteři si potřebují vydělávat na živobytí. A navíc squatterské hnutí je spojené s určitými společenskými vrstvami (mladí lidé, studenti, atd.), které se vyskytují ve městech. I když, opět když se podíváme do zahraničí, tak třeba ve Španělsku nebo v jižní Francii existuje i takzvaný rurální squatting, kdy lidé obsazují prázdné a opuštěné vesnice nebo jejich části. Ale to není tak vidět, a tak se o tom tolik nemluví.

Pokud budeme pohlížet na celý tento jev očima paragrafů - je to záležitost, která by měla být řešena v trestně právní rovině ? Nebo vidíte jinou cestu, jak takovéto chování vnímat? Případně jak ho a hlavně lidi, kteří jsou jeho aktivními účastníky, dostat z periférie společnosti?

Squatteři neobsazují svévolně jakýkoli prázdný dům. Třeba v Praze se v posledních letech jednalo buď o domy, které zanedbával stát anebo o domy, které patřily spekulantům, vlastnícím zpravidla více prázdných domů, navíc s adresami firem v daňových rájích. Nejde o obsazení domu někomu, kdo si na chvíli odskočil na dovolenou. Takže podle mne vůbec nelze uvažovat o nějaké trestně právní rovině.

Vlastník, který nechává budovu dlouhodobě chátrat, tak tam žádná vlastnická práva nevykonává, tudíž nemá nárok na to, aby mu na zavolání policie squattery vyklidila.

Je to pak otázka občansko-právního sporu, kde by měl vlastník dokázat, že má dostatečně dobré důvody k tomu, aby squattery tj. lidi, kteří dům užívají a často brání dalšímu chátrání anebo jej ještě zvelebují, vystěhoval na ulici. Myslím si, že by měla skončit doba, kdy je právo na soukromé vlastnictví a jeho zneužívání nadřazeno potřebám lidí a společnosti. Je to totiž často v rozporu. Obecně řečeno ve světě, kde jedno procento lidí vlastní celou polovinu světového bohatství si nemyslím, že by tím skutečným problémem byl squatting. 

Co je kauza Klinika?

Objekt na Praze 3 obsadili aktivisté, poté co dlouhodobě chátral. Byl z toho problém.

Podle iniciativy pojmenované též Klinika (a která ve zchátralém objektu bývalé kliniky na Praze 3 chce nadále fungovat), se tím ukazuje, že squatting by neměl být považován za  kriminální akt, který by ohrožoval společnost, ale spíš za politický aktem, který právě v případě Kliniky poukázal na liknavost a byrokracii celého našeho státního aparátu. Spravedlivé je však dodat, že kritici jednání aktivistů namítají, že současný systém umožňuje použít řadu jiných prostředků a není nutné, aby docházelo k prolamování práva na soukromé vlastnictví. 

Aktivisté z iniciativy Klinika nakonec po dramatických okamžicích, tlaku, petici a podpoře veřejnosti, mají nyní podle všeho velkou šanci získat opuštěný objekt bývalé polikliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově alespoň k několikaměsíčnímu využití. Byrokratická mašinérie jim v boji o squat ustoupila a majetkový úřad na pokyn nadřízených z ministerstva financí rozhodl o tom, že chátrající památkově chráněnou budovu u parku Parukářka dočasně zdarma zapůjčí, než se definitivně vyřeší její osud.

Squatteři se koncem loňského roku v objektu bývalé kliniky neoprávněně zabydleli. Po několika dnech je z místa vyvedla policie. Do jednání mezi ÚZSVM a aktivisty se postupně vložilo vedení metropole a následně také ministerstvo financí.

Alena Hechtová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová