Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

To jako fakt nemáme jiné starosti? Přepíšeme dějiny, jančí sociální sítě. Koněva sundali, tak teď se čmárá na Churchilla. Přečetli jsme

16.06.2020
To jako fakt nemáme jiné starosti? Přepíšeme dějiny, jančí sociální sítě. Koněva sundali, tak teď se čmárá na Churchilla. Přečetli jsme

Autor: Facebook (stejně jako v článku)

Popisek: Počmáraný sokl pomníku Winstona Churchilla v Praze

Co se stalo? V souvislosti s rasovými nepokoji, které odstartovala vražda černocha při policejním zásahu ve Spojených státech, se v pátek 12. června na soše slavného britského premiéra Winstona Churchilla na stejnojmenném náměstí v Praze 3 objevil nápis: „Byl rasista. Black Lives Matter“. Autorky jsou levicové aktivistky a ke svému ´hrdinnému´ činu pochopitelně vydaly prohlášení. No a pak se vyjádřil snad každý, kdo má aspoň na pět minut denně přístup k internetu…

Ladies first, takže začneme prohlášením, které zveřejnila redakce serveru a2larm.cz. „Posprejovaly jsme sochu Winstona Churchilla na Žižkově. Neučinily jsme tak z dlouhé chvíle nebo nutkání ničit majetek, nekritické uctívání vysokého britského státníka nám leží v žaludku už dlouhou dobu, momentálním načasováním jsme chtěly odkázat k událostem posledních dní, poukázat na jejich celosvětovou provázanost a vyjádřit solidaritu probíhajícím bojům za rovnoprávnost,“ vysvětlují autorky, co je k poničení Churchillovy sochy vedlo.

V Česku prý máme také rasismus

V českém prostředí je podle nich zvykem se tvářit, že se nás zahraniční události netýkají. „Rasismus ve všech svých nejrůznějších formách je zásadním problémem společnosti. Není ostudou přiznat si, že máme problém, a pokusit se ho řešit, ostudné je zavírat před ním oči,“ píší dále ve svém prohlášení. Zmiňují například český přístup k Romům nebo uprchlíkům, který je toho živoucím důkazem. „Rasismus je způsob myšlení, který je v nás hluboce zakořeněn. Reprodukuje se v rámci institucí, vzdělávání, kultury a také skrze způsob vyprávění historie,“ podotýkají s tím, že není jejich zájmem historii přepisovat, ale konečně ji číst včetně pasáží, které jsou nepříjemné.

Povědomí o činech Winstona Churchilla je podle nich zaměřeno na jeho úspěchy, které mu neupírají. Poukazují však i na jeho zásadní prohřešky, jako byl hladomor v Bengálsku, použití chemických zbraní proti demonstrujícím v Iráku, střílení do stávkujících horníků ve Walesu v roce 1910, nebo britské detenční tábory v Keni. Stejně také nesouhlasí s tvrzením, že jeho rasismus a antisemitismus nebyly v dobovém kontextu výjimečné.

Je nutné překročit hranice zákona?

„V článcích, které se v návaznosti na naši akci objevily, se skloňuje především hodnota poničeného materiálu a cena následného vyčištění. Je až fascinující, jak jsou lidé schopni mávnout rukou nad násilím páchaným na lidských životech, když se někdo dotkne majetku,“ uvádějí znepokojeně autorky, které nechtějí, aby pod zprávami o vandalismu zanikl celkový kontext. „Ocitáme se zde v rozporu mezi legalitou a legitimitou, někdy je nutné hranice zákona překročit, aby došlo k reakci,“ dodávají.

Ne vždy jsou podle jejich názoru sochy připomínkou historie, třeba když obývají veřejný prostor bez doplňujících informací a slouží pouze jako nástroj pocty. „Pevně doufáme, že jsme minimálně přispěly k otevření debaty, i když se jí bohužel nemůžeme účastnit nebo dostaneme za uši – i přes to, že nápis už vzala voda,“ píší závěrem svého prohlášení.

Chcípněte na mor, vzkazuje Jakub Horák

Marketér Jakub Horák, který pomohl Pirátům ke sněmovnímu volebnímu úspěchu, se také vložil do sporu o roli britského válečného premiéra Winstona Churchilla v dějinách 20. století. Konstatoval, že nastal čas počítat nový letopočet. Vzal si při tom na paškál levicový publicistický server A2larm.cz. A odpálil slovní bombu.

Jakub Horák připomněl, že Winston Churchill považoval Adolfa Hitlera za bestii, proti které hodlal bojovat do posledního dechu. Britům na počátku druhé světové války slíbil toliko krev, pot a slzy. Jenže stejně kriticky se stavěl i ke Stalinovi. Komunistického tyrana považoval s jeho rukama od krve taktéž za nebezpečného. A totéž se dá říct o Hitlerovi. Nacistický tyran se nijak netajil tím, že hodlá zničit britskou demokracii i Sovětský svaz. Demokracii i komunismus vnímal jako jed, který otravuje společnost. Do třetice platí, že Stalin chtěl zničit kapitalistu Churchilla a poté, co Hitler porušil smlouvu o spolupráci, kterou se Stalinem podepsali v roce 1939, musel čelit i nacistické bestialitě.

Vandalský čin levicových aktivistek, které na sochu Winstona Churchilla v Praze napsaly, že to byl rasista, o němž informoval server A2larm, je podle Horáka jen dalším krokem v odporu, který k sobě navzájem cítili Stalin, Hitler a Churchill. „Článek Alarmu tak představuje logický poslední dialektický článek dějin, když za zločince označuje všechny tři. Jediným čistým v celé kauze II. světové války je tak redakce Alarmu sama. Možná bychom měli začít nový letopočet,“ napsal Horák na sociální síti Facebook.

Zašel však ještě dál a napsal, že je ochoten vést o posprejování Churchillova pomníku věcnou diskusi. Poté ve zjevné nadsázce uvedl: „Pojďme o celé kauze Winstonovy sochy rozumně a otevřeně diskutovat. Začnu já. Autorkám nápisu přeju, aby zhebly na mor,“ vypálil Horák.

Martin Jaroš je ´politicky korekt´

Horákův kolega z branže, marketér Martin Jaroš, v diskusi pod příspěvkem prohlásil, že útok na Churchillův pomník může být projevem hlubších změn ve společnosti, u nichž některé projevy neschvaluje, ale celkově má za to, že jde o posun správným směrem.

„Hele, mně tohle přijde jako znak nějakých hlubších změn ve společnosti. Tenhle rok je možná novej rok 1968 (a to nemyslím ve smyslu českýho osmašedesátýho, ale studentských bouří na Západě), novej rok 1848... jeden z takových těch roků, kdy se mění ráz společnosti. Sleduju to docela se zájmem. Některé vnější projevy (jako třeba popsání Churchillova pomníku) sice nejsou můj šálek kávy, připadají mi přepjaté, někdy dokonce i směšné, ale jinak je to víceméně posun správným směrem. K férovější, míň brutální společnosti. Což je v souladu s vektorem evropských a amerických dějin, takže jsem pro,“ napsal Jaroš. Má prý jen strach z toho, aby bojovníci za lepší zítřky nesáhli ve jménu svého boje k potlačování svobody druhých lidí.

 

Chudáka sira Winstona již radnice nechala vypulírovat, vášně ale vřou dále

Novinářka Apolena Rychlíková ze serveru A2larm připsala, že o rasistickém uvažování v minulosti psala západní média jako BBC, CNN a další, a podle jejího názoru není v Česku důvod zamlčovat jeho rasistické myšlenky. Zdůraznila, že téma koloniálního panství Evropy nad světem je v Česku nezajímavé, ale pro Západ to prý tak není. „Ale kdybyste fakt měl schopnost vidět za obzor svýho nosu, možná byste takhle jednoznačně nemluvil. A P.S. porazil Hitlera je fráze, která se dá říct i o Stalinovi,“ zdůraznila Rychlíková.

Novinář Honzejk má nápad

Komentátor Petr Honzejk se v této souvislosti zamyslel nad tím, co by asi tak udělal, kdyby dostal za úkol „roze*rat“ lidi. A přišel na to. Ve světě je teď v módě bourat pomníky. Londýnský starosta Sadiq Khan by rád zhodnotil vhodnost soch rozmístěných po Londýně. Ve Spojených státech by demonstranti, kteří vyrazili do ulic vůli smrti černocha George Floyda, také rádi odstranili sochy lidí, které by bylo možné označit za otrokáře. A v Praze kdosi posprejoval sochu Winstona Churchila sdělením, že to byl rasista.

„Otázkou je, proč se všechno vzrušení kolem pomníků odehrává zrovna teď. Vysvětlení může být v tom, že se nahromadila energie a světem se šíří cosi jako příčná vlna. Společnosti si radikálním a možná ne úplně šťastným způsobem znovu ujasňují, kdo vlastně jsou a na čem jim záleží. Ovšem možná je za zostřeným pohledem do minulosti ještě něco jiného: pocit marnosti z malosti a upachtěnosti doby současné,“ poznamenal komentátor Hospodářských novin na sociální síti Facebook.

Komentátor je toho názoru, že první český prezident Václav Havel by si zasloužil v Česku pomník či pomníky, ale jinak ho prý nenapadá nikdo, kdo by byl hoden podobné pocty. Ukazuje se tak prý, že lidé nemají ke komu vzhlížet jako ke svým vzorům a tápou. Bourání pomníků minulosti může být podle Honzejka projevem tohoto tápání. Nakonec ke své úvaze přidal i jednu provokativní pozvánku. „Jinak jsem přemejšlel, co bych asi tak udělal, kdybych měl za úkol rozesrat i ty, co se jinak docela shodnou. A pak jsem na to přišel. Posprejoval bych sochu Churchilla!“ napsal.

 

+

Každý, kdo se trochu rozhlédl po světě a přečetl k tomu třeba i pár knih a viděl pár filmů (dávání pozor při hodinách dějepisu do tohoto ranku nepatří, tam se dozvíte právě ty ohlazené, voděvzdorné, omyvatelné, na maximum zjednodušené ´pravdy´), už stačil zjistit, že černo – bílé vidění historie a jejích velkých postav je… pitomost. Svatí se zde vyskytují zřídka, ty obvykle zabili dříve, než stihli ´něco´ udělat, čímž vešli ve známost. Ono ani těch čistokrevných padouchů není až tak moc – třeba včera jsem díky zajímavému filmu Walking with the Enemy (Skleněný dům - doporučuji) částečně rehabilitovala maďarského kancléře Horthyho, kterého jsem do té doby měla jednoduše za fašouna (horthyovské Maďarsko bylo za druhé války spojencem Německa; samozřejmě při objevení neznámého faktu film okamžitě zastavujeme a konzultujeme Wikipedii), on byl ve skutečnosti velkomaďarský nacionalista, který se těžce rozhodoval mezi dvěma ´prima´ sousedy, Hitlerem a Stalinem…

Takže ano, sir Winston Churchill zdaleka nebyl dokonalý, v mnohém byl dítětem své doby, udělal také mnoho chyb a dopustil (nebyl v tom sám, prosím pěkně, na to ještě neměl pozici) mnoho prasáren. Jedno mu ale přiznejme. Ze svých chyb se uměl učit. Právě proto ho trošku podfukem po Chamberlainovi v předtuše války a fakt velké mizérie instalovali do premiérského křesla a on tam byl skvělý. Starý, zkušený politik, výborný stratég, diplomat, který věděl, jaké má diplomacie limity, a frontami první války prošlý válečník. Tím se nestanete, pokud nenasekáte mraky chyb, protože kdo nic nedělá, a tak dále, že.

-

Všichni mají svůj kousek pravdy, aktivistky, Horák s Jarošem i ironický Honzejk. Jen si myslím, že diskuze nepatří na sokly pomníků. Churchilla vůbec bych přenechala Britům, máme své vlastní nevyřešené historické figury – možná bychom se mohli spíše zeptat, které jsou ty ´vyřešené´; ´největší Čech´, zanícený náboženský fanatik Karel IV. s Němci u svého dvora, neb to žádný český vlastenec nebyl a ani být nemohl, na to se ve středověku nehrálo?

A bohužel též platí, že kdokoli chce v této době, i v dobré víře, vyvolat debatu, seje vítr. Ono tedy, kromě jiného, leckterá prasárnička se omlouvá a vymlouvá na potřebu zahájení debaty, jaksi, že. A pak sklidíme bouři. Doba je neklidná, chybí respektované osobnosti, které by klidnily vášně a z každého komára je hned obří, svárlivý, jedy plivající velbloud. Co ale s tím, nemám páru. Jen vím, že se mi to pranic nelíbí a dost mne to zneklidňuje.   

 

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace