Měla jen měšťanku, přesto se hubatá žižkovská holka nakonec ocitla až na Pražském hradě. Nikdy se ale nikomu příliš nepřizpůsobovala a Václav Havel musel dokonce ‘překousnout‘, že jich pár let bylo v manželství víc, než bývá zvykem. Tajnosti slavných
21.08.2016
Foto: archiv
Popisek: Skromná a důstojná Olga Havlová obstála ve všech rolích se ctí
S Václavem Havlem prožila jeho první žena život, plný dramatických zvratů. Byli spolu opravdu v dobrém i zlém, v bohatství i chudobě, ve zdraví i nemoci. I když jich v manželství bylo jednu dobu víc, než bývá zvykem.
Má první žena pocházela z dělnického prostředí, prožila drsné dětství a od mládí měla vypěstovaný velmi silný cit pro každý falešný tón a každý patos. Dovedla si dělat legraci z mnoha lidí včetně mě, jakmile jsme se stali patetičtí, sentimentální nebo podobně. Když jsem třeba měl všelijaká důležitá vyjádření a tak trochu se jako krocan naparoval svou důležitostí, tak ona byla přesně ten, kdo první se mi posmíval a usvědčoval mě. Byla tím, kdo mě měl pod kontrolou a s ohledem na nějž jsem – řekněme – nepřesáhl určitou míru. Byla strašně hubatá. To napsal bývalý prezident Václav Havel o své první životní partnerce před deseti lety pro magazín Dnes. Hubatá holka ze Žižkova okouzlila mladíka z bohaté buržoazní rodiny pražských intelektuálů. Prožili spolu život, plný dramatických zvratů, byli spolu v dobrém i zlém, v bohatství i chudobě, ve zdraví i nemoci. Podrobnosti ze života naší první polistopadové První dámy, které možná ještě neznáte, přináší novinářka Milena Bohatová v knize Olga Havlová, kterou vydalo nakladatelství XYZ.
Odmalička byla zvyklá makat
Olga Havlová, rozená Šplíchalová, se narodila 11. července 1933 v dělnické rodině na pražském Žižkově a v tomto typickém drsném prostředí prožila celé dětství. Ve velké rodině, do níž patřila i její starší sestra Jaroslava, matka-samoživitelka pěti dětí, bylo neustále potřeba každé ruky, a tak byla Olga zvyklá odmalička s péčí o malé synovce a neteře pomáhat. Když jí bylo šest, rodiče se navíc rozešli, takže rodina musela žít opravdu velmi skromně. Když ale měla Olga chvilku, trávila ji nejraději v knihovně, a ačkoli doma nikdy nebylo peněz nazbyt, její maminka s dětmi velmi často chodila do divadla a do kina.
V počátcích vztahu s Václavem Havlem
Nebyla právě studijní typ, a tak šla po měšťance do učení do Baťových závodů. Brzy ráno vstávala do fabriky, byla to nuda, až se jednou rozhodla opravit zaseknutý lis. A on se rozjel... Přišla o čtyři prsty na levé ruce, a když jí pak lékaři sundali obvazy a uviděla pahýly, omdlela. Bylo jí šestnáct, život měla před sebou, a už skončila v invalidním důchodu. Během padesátých let vystřídala řadu různých zaměstnání, pracovala mimo jiné jako účetní, skladnice či prodavačka. Ve dvaceti již byla nadšenou divadelnicí. Navštěvovala herecké kurzy profesorky Lydie Wegenerové a se spolužáky vystupovala v ochotnickém divadle v dnes již neexistujícím Divadle Na slupi.
Potkali se ve Slavii
Olga byla temperamentní, měla šmrnc, krásnou postavu a nikomu takzvaně nezůstala nic dlužná. S takovou slečnou musela být radost vyrazit třeba na kafe, řekla by si většina mužů. Ve skutečnosti se jí ale spíš báli. A mívali k tomu důvod. Prostě byla hubatou holkou ze žižkovské pavlače, která si nenechala nic líbit. V roce 1953 se seznámila v legendární pražské umělecké kavárně Slavii s Václavem Havlem, chodit spolu ale začali až o tři roky později, když je osud oba přivedl do Divadla Na Zábradlí – ji jako uvaděčku a jeho jako kulisáka. A v Havlovic intelektuálské rodině nebyli synovou volbou právě nadšeni. Byla o tři roky starší než Václav, měla jenom měšťanku, neuměla žádný cizí jazyk… Přesto se v roce 1964 vzali a zůstali spolu až do Olžiny smrti v roce 1996.
Na Hrádečku
Podle Havlových přátel byla jeho žena ztělesněná spravedlnost, neteře a synovci o ní říkali, že bývala hodně přísná. Její Václav často pobíhal po Praze s kamarády, oslavoval, co šlo, a k manželce si klidně posílal mladé poskoky pro peníze. „Když takhle jednou seděli s literárním kritikem Lopatkou v hospodě a Vaškovi došly peníze, tak tomu poskokovi řekla, ať pan Lopatka vrátí, co si půjčil před rokem,“ prozradila v jednom rozhovoru serveru revue.idnes.cz Olžina blízká přítelkyně, knihovnice Olga Stankovičová. Odstup si podle ní Olga držela i od manželova nejlepšího kamaráda, herce Pavla Landovského. Zůstávala ve střehu, protože vycítila, že se navzájem kryjí, a když Václav tvrdil, že propovídal noc s Lanďákem, tak pravděpodobně hýřil v dámské společnosti. „Kdykoli jsem se objevil na Zábradlí, byly v jejích očích blesky. Bála se, abych Vaška někam neodtáhl. Považovala mě za vometáka, jakých je Praha plná, a až později se ukázalo, že nás spojuje nenávist k režimu,“ prohlásil Landovský.
Tvrdý konec pohody
Nejšťastnější byla koncem 60. let. Z Václava se stal známý dramatik, takže dostával i honoráře ze zahraničí. Poprvé v životě neměla problém s penězi. Často se flámovalo v Divadle Viola, kde upíjela milovanou becherovku. Pak spolu poprvé letěli do Ameriky, šli na demonstraci proti válce ve Vietnamu, poznali hippies... Jenže přišel srpen 1968, klidný život skončil a oba z Divadla Na Zábradlí odešli. V lednu 1969 objevili ve stropě svého bytu v Dejvicích poprvé odposlouchávací zařízení. Najednou byli pod policejní kontrolou úplně všude, v Praze i na Hrádečku na chalupě, kterou jim sehnal režisér Andrej Krob.
Na 'Lanďáka' si vždycky dávala pozor, protože tušila, že se s Václavem navzájem kryjí
V polovině 70. let se Havlovo jméno stalo definitivním tabu, a tak manželé žili na Hrádečku osamělý život pod dohledem. Nikdy prý Olga nepřečetla tolik knih jako tenkrát, Václav se ale trápil. Chyběla mu společnost. I když si nikdy nepostěžovala, neustálý dozor šel Olze na nervy, a tak vyrážela na několikahodinové výpravy s fenkou Aidou, která brzy porodila potomka – ostrého vlkodlaka Goldu, jehož otcem byl policejní vlčák z Hrádečku.
Pro dobrou zábavu dokázala nemožné
Poté co byl Havel v květnu 1979 zatčen a odsouzen na čtyři a půl roku, začali se Olžini přátelé scházet u Stankovičů. V roce 1981 založila Olga s kamarádkami Jarmilou Bělíkovou a Olgou Stankovičovou Stolní debatní společnost Hrobka. Přátelé začali vydávat časopis Brak a podnikavá Olga organizovala řadu akcí. Ukázalo se, že pro dobrou zábavu je schopná udělat téměř cokoli. V pátek 17. listopadu 1989 byli Havlovi na Hrádečku, ale už devatenáctého Václav založil Občanské fórum a na Nový rok šel jako prezident na slavnostní představení Libuše. Olga ale o přestávce odešla. S manželovou kandidaturou nesouhlasila, ale jako vždy ho loajálně obhajovala. Brzy to bylo potřeba, protože Havel vyhlásil kontroverzní amnestii.
Inaugurace prvního prezidenta České republiky
Nezměnila se, snad jen víc jezdila po světě. Založila Výbor dobré vůle, a tak sháněla kontakty a peníze. Ale nikdy se nikomu příliš nepřizpůsobovala. Její životospráva byla přinejmenším zvláštní. Snídala kávu a cigaretu, obědvala polévku a pořádné jídlo si dopřávala až večer. A málokdy prý zdravé. Koncem léta 1994 objevila na svém těle tuhou bulku, nikomu o tom ale neřekla. Podstoupila operaci hlavy, začala nosit paruku. Kolem Vánoc 1995 pozvala přátele a rozdávala dárky. Nikoho z nich prý ani nenapadlo, že se vlastně loučí. O měsíc později, v sobotu 27. ledna 1996, zemřela ve své ložnici, v pražské Dělostřelecké ulici.
V manželství jich bylo víc
O Václavových neustálých záletech Olga věděla, bylo jí ale jasné, že tohle z něj ‘nevymlátí‘. „Na Václavovi není nejstrašnější, že má ty svoje ženský, ale že mi o nich musí hned povědět. Tentýž den,“ posteskla si prý jednou kamarádce Stankovičové. Manželství rozbíjet nechtěla, a tak situaci vyřešila po svém. Našla si přítele, o dvacet let mladšího herce Jana Kašpara z Divadla Na tahu a později dlouholetého člena souboru Divadla Járy Cimrmana, který prý měl její velkou fotografii až do smrti v kuchyni na zdi. Stalo se to v době, kdy byl Havel ve vězení. Po propuštění nesl tu novinku těžce a děsně prý vyváděl. Nebylo mu to ale nic platné.
Olga Havlová v celovečerním dokumentu režiséra Miroslava Janka Olga, který měl premiéru letos 15. května
Po Praze brzy chodívala neobvyklá čtveřice – Václav s psycholožkou Jitkou Vodňanskou a Olga s Janem Kašparem. Vztahový čtyřúhelník ale byl dlouhodobě neudržitelný a v druhé polovině 80. let se rozpadl. Olze bylo padesát a podle Stankovičové o nevěře říkávala: „Zaplať pánbůh, že jsem stará a že už mi ty ženský můžou bejt ukradený!“ Neobvyklé období soužití manželů Havlových mělo velmi smutnou dohru, když v roce 1988 skončil Jan Kašpar po úrazu páteře na vozíku. „Olga mi od začátku pomáhala, protože tu některé pomůcky nebyly k dostání. S Vaškem mi koupili třeba první pořádný vozík,“ prozradil herec, který se po úrazu objevil již jen ve dvou filmech – v Koljovi a jako penzista na vozíku ve Vratných lahvích.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská