Hodně nefér útok na Stropnického, prý je golden kid z VIP rodiny. A to ze strany, kde to asi nečekal… „No už mi to fakt leze krkem. Jaká já jsem zlatá mládež? Nemůžu za vaše posraný životy,“ píše

Foto: Strana zelených

Popisek: Matěj Stropnický

Znovu zvolený šéf Pirátů Ivan Bartoš dal několik rozhovorů; nejvíce upoutal ten, kde hovořil s Parlamentními listy.cz. Vymezil se totiž dost ostře vůči též novému šéfovi Zelených, Matěji Stropnickému. Zajímavé je, že pánové jsou, alespoň na Facebooku přátelé. Asi i proto Matěj Stropnický odpověděl docela pozdě, navíc neadresně. Co se nám ale nelíbí? Ať si Ivan Bartoš kritizuje Zelené do aleluja, ale ať používá argumenty, ne nálepky. Navíc dost laciné.

Dost nás to překvapilo, i proto, že Ivan Bartoš tohle nemívá ve zvyku… Co vlastně přesně řekl?  „Autor mě i Matěje Stropnického popsal sice relativně dobře, jakákoliv úvaha o spojení Bartoš – Stropnický je ovšem iluze a něčí možná fantaskní sen,“ odpověděl na otázku redaktora Szabana ´ Na serveru Finmag.penize.cz jsem si přečetl zajímavý text s názvem Piráti a Zelení mají konečně ksichty. Autor Michal Kašpárek píše: Stropnický i Bartoš působí ve srovnání s předsedy naprosté většiny ostatních stran jako zjevení. Hledí do budoucnosti, ale vidí v ní jiné výzvy než „hordy cizích“. Odmítají identitářskou paniku a nehledají viníky ekonomických problémů mezi těmi nejslabšími. Dávají přednost velkým abstraktním myšlenkám, jako jsou rovnost nebo autorská práva, před dojením popularity z pseudotémat, která za pár měsíců probublají. Dovedou mluvit neakademicky a svými výroky vzbudit vášně." Autor textu si přeje, aby se obě partaje dostaly do parlamentu. Což se vám asi dobře čte. Dokážete ale dovést díky výše popsanému či svému „ksichtu“ Piráty do sněmovny?´ 

A Ivan Bartoš pokračoval, dost konfrontačně: „Nedivil bych se, kdyby se to někomu strašně hodilo. Já Matěje Stropnického neřeším a Zeleným ho přeju, ale člověk musí hodně hledat, aby mezi námi nacházel - kromě výše uvedených obecných vlastností - nějaké paralely. Matěj je golden kid z VIP rodiny, student, který se šel věnovat politice a aktivismu. Já jsem už na škole normálně pracoval, a pracoval jsem i v době vedení Pirátské strany na seniorních pozicích nejen v IT. Moje politické názory se formovaly spolu s řešením reálných životních problémů, nikoliv na schůzích. Matějovy ideály mají akademický základ, jeho percepce reality je ovlivněná mládím, stráveným v politice. Nesouhlasím vlastně ani s definicí „dávají přednosti velikým abstraktním myšlenkám“. Svoboda je naprosto konkrétní entita, soukromí je konkrétní entita, svoboda informací je konkrétní entita – to všechno jsou pro Piráty věci naprosto fundamentální. A další klíčový bod pirátského programu - aplikace copyrightu na věci, které v podstatě brzdí rozvoj lidstva – například na vědecké poznatky. Tato mantra naší doby je naprosto alarmující právě tím, jak je konkrétní. Pirátský program je ve své podstatě pragmatický, jdoucí k podstatě  věci. A není populistický. Takže se mi to vlastně dobře nečte. S Matějem mám společného právě to, že jsme gender M a oba dva jsme předsedové. Patrně ještě spolu figurujeme v něčích snech nebo tužbách. Já však věřím, že Piráti dojdou do parlamentu díky své sedmileté práci a smysluplnosti našich cílů – a jestli k tomu napomůžu, tak budu jedině rád.“

Zametal jsem pražské ulice, jo, v tý voranžový vestičce s logem Pražské služby 

Matěj Stropnický počkal několik dnů a pak se k tomu vyjádřil na Facebooku: „Od šestnácti jsem půlku léta trávil na brigádách, abych si vydělal na tu druhou - průvodcoval jsem postupně ve Vranově, v Litomyšli, na Rožmberku a v Českém Krumlově za 38Kč na hodinu, příplatek za každý světový jazyk 2Kč. Během školního roku jsem ve stejnou dobu víkend co víkend chodil na osmihodinové směny 22-6hod zametat pražské ulice, jo, v tý voranžový vestičce s logem Pražské služby (tu firmu jsem měl teď na starost loni na magistrátu), v pauze jsem s bezdomovci na kartónech podřimoval ve vestibulech stanic metra. Po gymplu jsem nastoupil souběžně s vejškou do Literárních novin za 10tis hrubého jako redaktor - na asi pět let, pak přišly další dva roky v Deníku Referendum za 15tis hrubého. No, jsem novinář, PROTO jsem nešel dělat redaktůrka počasí na iDnes, jako většina mejch spolužáků, ani do PR agentury ňáký kosmetický firmičky. Jmenoval jsem se stejně už v roce 2006, kdy jsme získali na Žižkově 10% ve volbách, znovu stejně o čtyři roky později, kdy jsme měli 20%, a zas tak 2014, kdy jsme dali už 27%. Prostě mám dobrý jméno, život ve vatě, už je to tak, práce v tom není žádná. Nemůžu za vaše posaný životy. Snažím se je podle svýho nejlepšího svědomí zlepšit.“ 

Vrchní Pirát Bartoš odmítl i spojení ze Zelenými 

Autor rozhovoru zmínil i eventuální spolupráci Pirátů a Zelených: ´V souvislosti se Zelenými jste si postěžoval: „Hele, tak já to teda řeknu, protože už mě to nebaví. Do krajských voleb kandidujeme skoro všude samostatně. Někde jsme šli, a zdůrazňuji, že jsou to krajské volby, do koalic. A někde i se Zelenými. Novináři furt někde píšou, že nějaká velká spolupráce v budoucnu je ve hře. Kde to vzali? V naprostý většině krajů jdeme samostatně. Touhu něco pachtit se Zelenými na celostátní úrovni jsme nikdy nevyjevili, ba naopak. I republikový výbor téměř před každými volbami deklaruje, že preferujeme samostatný kandidátky. A jen bych chtěl dodat, že nás podobný „špekulace“, byť možná dobře míněné, fakt poškozují." Proč vám tohle tak vadí? Piráti a Zelení jsou samozřejmě rozdílné strany, ale i mně přijde, že v některých záležitostech by mohli být spojenci. Nebo ne?´

Ivan Bartoš uprostřed, s megafonem

„Spolupráce nad konkrétními tématy je žádoucí téměř s kýmkoliv, kdo to myslí vážně (samozřejmě existují výjimky – s extremistickými stranami jsme nikdy nejednali a nikdy jednat nebudeme). Povolební spolupráce je záležitostí jednání. Strana Zelených už ale svoji historickou šanci měla. Jak s ní naložila, o tom nejlépe svědčí jejich klesající průzkumy. Jejich snaha po velké spolupráci (a to je skutečně volání) ve volbách do PS může být interpretováno stejně tak jako vábení potenciálního partnera nebo úpěnlivé volání tonoucího o příslovečné  stéblo. Teď nechme promluvit oficiální dokument, na kterém jsme se s novým vedením Pirátů jednohlasně shodli takto: „Republikové předsednictvo deklaruje, že do parlamentních voleb půjdeme jako samostatný subjekt pod jménem Piráti. Na kandidátky budou přizváni regionální osobnosti i členové jiných stran a uskupení, které nekandidují v tomto typu voleb a u kterých nacházíme významnou programovou shodu (liberální přístup). V regionální politice (komunální, krajská) preferujeme samostatnou kandidátku, ale rovněž  hledáme nejvhodnější řešení pro daný region tak, aby náš program mohl realizován. Spolupráci a diskuzi nad konkrétními tématy se nebráníme a hledáme partnery napříč politickým spektrem. Zatím se nikdo neozval, že by to mělo být jinak. Je rok 2016. Krajská, komunální či povolební spolupráce je jedna věc, témata celostátní a mezinárodní politiky bychom však chtěli ve volbách komunikovat z palub Pirátských lodí,“ vymezil se ostře Ivan Bartoš. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová