Mizerná práce veřejnoprávních médií, posluchače matou nedostatkem ověřených faktů a ti se nakonec nic nedozví. Moderátorka odbyla hosta: Mě se na nic neptejte

Foto: Archiv

Popisek: Český rozhlas, ilustrační foto

Daňové poplatníky stojí veřejnoprávní média ročně miliardy korun. Zaměstnávají značný počet lidí a tomu by měla odpovídat i kvalita poskytované veřejné služby. Jenže, neodpovídá. Jedním z hlavních prohřešků je, že koncesionářům neposkytují dostatek objektivních a ověřených informací. Diváci či posluchači jsou pak z protichůdných tvrzení často zmateni a výsledkem je, že nakonec nezjistí vůbec nic.

Velmi častým nešvarem  českých médií jsou různé veřejnoprávní debaty, které sice vedou moderátoři na první pohled vyváženě, tedy s představiteli různých  názorových stran, ale v diskuzi nezřídka zaznívají zcela protichůdná tvrzení. A ty si jejich publikum většinou nemá možnost nijak ověřit. Příkladem je jeden z rozhovorů, který tento týden vysílal Radiožurnál na téma elektronické evidence tržeb. Jeho hosty byli Miroslav Kalousek z TOP 09 a  Jan Volný z hnutí ANO. V poslední době na toto téma vzniklo mnoho příspěvků, které však přinesly stále stejné politické přestřelky, bez bližší nezávislé analýzy. Je typické, že jejich aktéři  chrlí různé zavádějící údaje, jimiž  sofistikovaně matou veřejnost. Jedna strana tvrdí, že elektronická evidence má masovou podporu podnikatelů, druhá jí oponuje, že to není pravda.  A tak tomu bylo i v případě souboje mezi Kalouskem a Volným.

Tak zkrachovali, nebo ne?

Zajímavým okamžikem byl bezesporu moment, když přišly na přetřes zkušenosti z Chorvatska, které ten den mimo jiné prezentoval v Praze chorvatský ministr financí Boris Lalovac. Podle Kalouska, čerpajícího z oficiálních a dostupných  čísel Eurostatu (statistického úřadu EU), však tisíce chorvatských živnostníků následkem elektronické evidence tržeb zkrachovaly a nyní jsou na úřadu práce. Tento údaj  ale moderátorka Helena Šulcová zpochybnila tím, že chorvatský ministr financí uvedl zcela jiné údaje. Na to se zeptala Jana Volného, zda věří Eurostatu nebo chorvatskému ministrovi. Ten, světe div se, řekl, že samozřejmě věří chorvatskému ministrovi.

Komu věříte?

Rozlícený Kalousek se vzápětí rovněž zeptal Šulcové, zda ona sama věří více Eurostatu, nebo chorvatskému ministrovi. Šulcová na to nejenže neodpověděla, ale ještě Kalouska okřikla: „Mně se na nic neptejte!  Mně odpovězte na moji otázku, já tady nejsem od toho, abych vám odpovídala!“ Kalousek se však nenechal odbýt a znovu ji atakoval, zda věří více Eurostatu, nebo chorvatskému ministrovi. Marně.  Když se snažil prezentovat fakta o tom, že  náklady na elektronickou evidenci tržeb budou ve finále vyšší, než se z ní vybere, moderátorka rychle debatu ukončila. Kalousek se opět Šulcové zeptal, komu více věří. Ani do třetice se odpovědi nedočkal, a tak  zjišťoval, zda se mu  to bojí říci. „Já se vás nebojím, to si zase nefanděte,“ ukončila rozhovor „veřejnoprávní“ moderátorka.

Nic výjimečného...

Kdyby Šulcová namísto arogantní tečky konečně uvedla ověřená  čísla, zda skutečně kvůli kontroverzní elektronické evidenci tržeb živnostníci krachují, nebyl by to pro posluchače Radiožurnálu ztracený čas. Tento příklad však není ve veřejnoprávních médiích bohužel ničím výjimečným, ba naopak. Jakmile je šance dobrat se nějakého kloudného závěru, čas takzvaně vyprší a se slovy, že to tady nevyřešíme, debata končí, aniž se divák nebo posluchač dozví to podstatné.  Ostatně, ani po týdnech ostrých sporů kolem podezření, zda ministr financí Andrej Babiš čerpá dotace pro své firmy na úkor státu, voliči nevědí, zda je to pravda, nebo ne.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová