Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

StB, kriminál, alkohol… Co zničilo život i kariéru mimořádně talentované zpěvačky s nezapomenutelným hlasem, české bluesové královny? Tajnosti slavných

26.05.2015
StB, kriminál, alkohol… Co zničilo život i kariéru mimořádně talentované zpěvačky s nezapomenutelným hlasem, české bluesové královny? Tajnosti slavných

Autor: archiv Jiřího Olmera

Popisek: Nezapomenutelná jazzová zpěvačka Eva Olmerová neměla štěstí na politický systém a nevedlo se jí ani v osobním životě.

Natruc přísnému otci se vdala i začala zpívat. Žila naplno, nešetřila se a život na oplátku nešetřil ji. Co všechno způsobilo předčasný a dramatický konec jedné z nejcharismatičtějších jazzových zpěvaček, Evy Olmerové?

Kritici o ní mluvili v superlativech a označovali ji za živel a uragán. Bluesových a jazzových zpěvaček se u nás mnoho neurodilo. A tu, kterou nám v cizině záviděli, jsme pomohli zlikvidovat. Eva Olmerová byla skutečnou bluesovou zpěvačkou, tělem i duší, a v jejím projevu to bylo znát. Překážek jí ale život nachystal příliš mnoho a ona odešla z hudební scény i ze života příliš brzy. Neměla štěstí na politický systém, který upřímnost a pravdivost z podstaty nesnášel, a nevedlo se jí ani v osobním životě – její vztahy s muži zpravidla končívaly katastrofou. Její hity však mají pro milovníky blues obrovskou hodnotu dodnes.

Holčička z dobré rodiny

Narodila se krátce před vypuknutím druhé světové války, 21. ledna 1934 v pražské měšťanské rodině a jako vzorná holčička začala již v šesti letech chodit na hodiny klavíru. Jenže když jí bylo čtrnáct, její rodiče se rozvedli a ona, aniž se jí někdo na její názor vůbec zeptal, zůstala s otcem a jeho novou ženou. Z domova se pak stal, jak sama říkávala, nedomov, a tak trávila většinu času se svými kamarády. Nejprve sice šla na gymnázium, pak otec usiloval o to, aby se alespoň vyučila švadlenou. Jenže Eva chtěla zpívat.

S maminkou Antonií

S maminkou Antonií

Už jako mladá poznala i kriminál, zřejmě přičiněním tehdejší StB, která se ji už jako sedmnáctiletou snažila získat pro spolupráci. Několik dní strávila v pověstné Bartolomějské, kde se ji vyšetřovatelé marně pokoušeli zlomit. „Nutili mě dlouho stát nahou v chladné místnosti, šoupli mě do temné kobky, chodila jsem v kožených brýlích na výslechy. Za tři dny, co jsem tam byla, jsem zestárla o mnoho let,“ vzpomínala na zážitek, na který sotva mohla být ve svém věku psychicky připravená a který se jí pak mnohokrát vracel ve vzpomínkách.

Svatba natruc otci

Ještě hůř bylo pak doma, když ji policisté konečně propustili. Když přišla z výslechu domů, otec ji ztloukl. „Do smrti na to nezapomenu, na tu křivdu, kdy při mně nestál,“ svěřila se. Měla pocit, že definitivně ztratila oporu, a tak se proti otcově vůli v osmnácti letech provdala a jemu natruc se také stala zpěvačkou. Narozdíl od zpívání se jí ale v partnerských vztazích nedařilo. Krátce po svatbě se rozvedla a štěstí jí nepřinesly ani další lásky, ať už to byl taxikář, popelář nebo muzikant. Z každého vztahu si odnesla jen další ránu, která se nechtěla zacelit. Jakoby její drsný pěvecký projev zakrýval extrémní křehkost a přemíru citu, s nimiž si nevěděla rady.

Zpívat začínala v kavárnách s kapelou Arnošta Kafky

Zpívat začínala v kavárnách s kapelou Arnošta Kafky

K tomu jí další tvrdé rány uštědřoval i svět kolem ní. Poprvé byla odsouzena k více než ročnímu vězení po podivném incidentu. Zpočátku událost začala úplně nevinně. Když se Eva vracela večer domů, zlomila si podpatek a kulhala. Příslušník VB, který ji potkal, ji podezříval z opilosti a chtěl ji legitimovat. Byla pořádně naštvaná kvůli zničeným botám, a tak se na něj utrhla, říkalo se, že mu dokonce vrazila facku. A hned tu byl útok na veřejného činitele.

Jako štvaná zvěř

Státní bezpečnost po ní šla systematicky. Hledala každou záminku, aby ji dostala, a Eva o tom dobře věděla. Byla nepohodlná nejen svou svobodomyslnou povahou, ale i kvůli rodinné ‘anamnéze‘. Její dědeček byl totiž anglický občan, který pracoval v Benešově exilové vládě, strýc sloužil u britského Královského letectva, otec byl zase prosperující živnostník, vyrábějící doplňky pro nejlepší pražské módní salony. Ve věznici si vytrpěla své. „Dokážeš si to představit? Toužíš po chlapský náruči, ale voblejzaj tě lesby a nemáš kam utýct,“ vyprávěla své kamarádce. Ruce měla popálené od cigaret, které o ni ve vězení típali.

Druhá svatba s Janem Dvořákem, který emigroval do Švédska

Druhá svatba s Janem Dvořákem, který emigroval do Švédska

Ještě mnohem větší hrůzy však měly teprve přijít. Zpívala vždycky tak, jako by to mělo být naposledy. Po prvních úspěších v klubu Meteor a v kavárně Ural plula z kavárny do kavárny. Mohla si sice vybírat, ale nezapomněla na své kamarády, s nimiž v pubertě vyrážela s kytarou pod širák. V roce1962 ji objevil dramaturg divadla Semafor a skladatel Karel Mareš. Nabídl jí místo, jež se právě uvolnilo po Evě Pilarové, která odešla s Waldemarem Matuškou do Rokoka. Jenže ji brzy zase vyhodili. Přestože do normalizace zpívala všude, soukromý život se jí zhroutil – ani druhé manželství se nevyvedlo. V hnízdečku lásky, které sama zařídila, jí nezbyla ani postel a manžel utekl za hranice. Začala pít, ale pomohla jí práce, Viola ji umřít nenechala. Následoval návrat do Semaforu a posléze definitivní vyhazov. Zbyly jí jen samota a beznaděj, a tak se začala uchylovat k alkoholu. Jejím ‘přístavem' se postupně stávaly hospody stále nižších kategorií. Podruhé se dostala za mříže kvůli nehodě, kterou zavinila. Celkem strávila ve vězení přes dva roky.

Bez alkoholu se už neobešla

Po návratu na svobodu už byl alkohol natolik součástí jejího životního stylu, že si ho nedokázala odepřít, ani když se objevila příležitost veřejně zpívat. Její život se proměnil v jeden dlouhý, nekonečný, smutný flám. I přesto stála některým za ten risk pustit se s ní do práce. Poznali v ní totiž opravdu jedinečný talent, o kterém mluvila dokonce i Ella Fitzgerald, která ji při své návštěvě Prahy okamžitě vyzvala, aby s ní vyrazila na evropské turné. Marně.

Ke konci zůstala úplně sama, jen s milovanými psy

Ke konci zůstala úplně sama, jen s milovanými psy

Za normalizace se k alkoholu a práškům připojil i zákaz vystupování a třetí nevydařené manželství. Pak už následoval jen pád – k závislosti na alkoholu se přidaly i vážné zdravotní problémy. V polovině 80. let získala nicotný invalidní důchod, lékařka jí navíc zakázala jakkoliv si přivydělat pod pohrůžkou sebrání toho mála, které dostávala. Definitivní pád až na dno už nedokázala zvrátit. Světlé okamžiky, v nichž byla schopna natáčet, než se úplně opila, se stále zkracovaly. Co vydělala, to utratila za sebe a své kamarády v putyce. Zůstalo jí jen pár opravdových přátel a milovaní psi. Dožila v bídě a zimě, nemocná a bez zájmu okolí.

Eva Olmerová zemřela 10. srpna 1993 v 59 letech na cirhózu jater, které jí zničily léky a alkohol. Celý život byla pravdivá, odmítala cokoli předstírat a na cokoli si hrát. Žila daným okamžikem a o vlastní budoucnost, natožpak ‘odkaz‘ se nestarala. A svůj život vysála až do dna.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace