Místo dálnice moderní městský bulvár. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA
04.02.2025
Foto: Markéta Vančová
Popisek: Představitelé radnice Prahy 2 a magistrátu odhalují vizualizace přeměny severojižní magistrály.
FOTOGALERIE: Praha představila plán na přeměnu severojižní magistrály na moderní městský bulvár. Projekt má zklidnit dopravu a zlepšit kvalitu veřejného prostoru. Byl představen na „open air“ tiskové konferenci, která se konala ve čtvrtek 30. ledna za účasti starosty Prahy 2 Jana Korsesky, náměstka primátora hl. města pro dopravu Zdeňka Hřiba, náměstka primátora hl. města pro územní rozvoj Petra Hlaváčka a představitelů Technické správy komunikací.
Hlavní město představilo ambiciózní plán na přestavbu klíčového úseku severojižní magistrály, která by měla ztratit svůj dálniční ráz a proměnit se v moderní městský bulvár. Projekt, který se týká úseku mezi Václavským náměstím a Nuselským mostem, zahrnuje ulice Legerova, Sokolská a Mezibranská. Cílem je vytvořit bezpečnější a příjemnější prostředí pro všechny účastníky dopravy – chodce, cyklisty i motoristy – a zároveň snížit dopad magistrály jako bariéry rozdělující město.
Klíčový dopravní uzel s dálničním rázem
Severojižní magistrála, která denně přepraví na 77 000 vozidel, je jednou z nejvytíženějších dopravních tepen Prahy. V úseku mezi náměstím I. P. Pavlova a Rumunskou ulicí projede za průměrný pracovní den 44 000 aut po Sokolské a 33 000 po Legerově ulici. Tato dopravní zátěž má však negativní dopad na okolní městský prostor, který je kvůli magistrále rozdělen na dvě části, jak upozornil náměstek pro dopravu Hřib.
Humanizace magistrály: více zeleně, cyklostezky a bezbariérové přechody
Projekt, na kterém se intenzivně pracuje od roku 2021, zahrnuje řadu změn, které mají magistrálu přiblížit podobě moderní městské třídy. Mezi hlavní prvky patří výsadba 120 nových stromů, vytvoření oddělených cyklostezek, bezbariérových přechodů pro chodce a inteligentní systém hospodaření s dešťovou vodou.
„Myslím, že si ani neuvědomujeme, jak historický okamžik právě nastává,“ řekl starosta městské části Praha 2 Jan Korseska. „Desítky let jsme čekali na humanizaci tohoto prostoru. Tohle je průlomový okamžik, kdy vzniká návrh na změnu této dálniční trasy v přijatelný kompromis dopravního uzlu, který bude pro lidi daleko příjemnější.“
Korseska také zdůraznil, že projekt je výsledkem kompromisu mezi městskou částí a magistrátem. „Nakonec jsme došli k velmi rozumnému řešení, které zahrnuje i zachování některých podchodů, ale zároveň vytváří prostor pro pěší a cyklisty,“ dodal.
Snímky současného stavu a vizualizace (více jich naleznete ve fotogalerii) plánované nové podoby severojižní magistrály. Foto Markéta Vančová
„To, co by ale Praze 2 hrozně moc pomohlo, je další přemostění Vltavy z Prahy 4 na Prahu 5. Všechna auta v současnosti jezdí přes Prahu 2, přes most, pak Legerovou, Žitnou, na Karlovo náměstí, Resslovkou na Jiráskův most. To je dlouhodobě neudržitelná situace,“ poznamenal pan starosta Korseska. Na to poté reagoval architekt a urbanista Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro územní rozvoj, že sice Dvorecký most byl navržen pro MHD, cyklisty a pěší, ale v územním plánu je místo i pro další most, který by mohl sloužit automobilové dopravě.
Technická správa komunikací: složitý projekt, ale s velkým potenciálem
Generální ředitel Technické správy komunikací (TSK) Filip Hájek zdůraznil, že projekt je technicky velmi náročný. „Nacházíme se ve velmi složitém dopravním uzlu, a skloubit zájmy automobilistů, cyklistů a chodců je velký oříšek. Ale máme skvělého projektanta a věřím, že se nám podaří vytvořit kvalitní veřejný prostor,“ řekl Hájek.
Projektant Petr Macek z ateliéru Promika pak detailně popsal čtyři hlavní zásady, na kterých je projekt založen: „První zásadou je odstranění bariérovosti, tedy doplnění příčných vazeb pro pěší a cyklisty. Druhou zásadou je doplnění cyklistické infrastruktury, třetí zásadou je zvýšení podílu zeleně a čtvrtou zásadou je zachování dopravního významu magistrály bez zásadního snížení její kapacity.“
Realizace projektu: studie proveditelnosti hotová do března, přestavba do 5 let
Práce na přípravě projektu jsou v současné době zhruba v polovině. Studie proveditelnosti by měla být hotová do března 2024, celý projekt pak bude dokončen v roce 2026. Samotná přestavba by měla trvat dva až tři roky, v závislosti na tom, do jakých etap se práce rozdělí. Při optimistickém odhadu by tak mohlo být hotovo do pěti let.
Praha tak konečně začíná řešit dlouholetý problém severojižní magistrály, jež sice slouží jako klíčová dopravní tepna, ale zároveň představuje bariéru, která rozděluje město. Pokud se projekt podaří realizovat podle plánu, magistrála by se mohla stát příkladem moderního urbanismu, který spojuje funkčnost s estetikou a udržitelností.
Z historie
Celý pás bloků mezi Mezibranskou, Sokolskou a Legerovou ulicí vznikl v 2. polovině 19. století v prostoru bývalých středověkých a barokních hradeb Prahy s ambicí organicky spojit Nové Město a rozrůstající se Vinohrady.
Obě ulice byly dlouhá desetiletí na jižním konci slepé, dalšímu jejich pokračování bránilo Nuselské údolí. Jednalo se proto o klidné ulice s oboustrannými stromořadími. V Sokolské a navazující Mezibranské navíc vedla tramvajová trať pro obsluhu území. S rozvojem města ale narůstala potřeba komunikačně napojit vznikající zástavbu Pankrácké pláně s centrem města. Proto se již za první republiky počítalo s výstavbou mostu přes Nuselské údolí v jižním prodloužení těchto ulic. Stavba mostu byla nakonec zahájena až v roce 1967 a zprovozněn byl v roce 1973 jako součást dopravního tahu takzvané II. severojižní magistrály.
V té době se plánovala kompletní demolice všech bloků domů mezi Sokolskou a Legerovou. Středem tohoto vybouraného koridoru měla vést rychlostní komunikace s mimoúrovňovými křižovatkami mezi Národním muzeem a Karlovem. I když k tomu naštěstí nikdy nedošlo, byly alespoň ulice Sokolská, Mezibranská a Legerova přestavěny tak, aby umožnily provizorní vedení veškeré automobilové dopravy z Nuselského mostu stávající zástavbou. To znamenalo likvidaci velké části původních stromořadí a zničení veřejného prostoru ulic a náměstí. Dále došlo ke zrušení úrovňových pěších vazeb, které nahradily podchody, a též ke zrušení tramvajové trati v Sokolské a Mezibranské ulici.
Od této doby se sice v rámci koridoru magistrály provedly některé dílčí zásahy, jako například nové přechody ve Wenzigově ulici nebo revitalizace jižní části náměstí I. P. Pavlova. Celková podoba ulic je ale v neutěšeném stavu, který odpovídá spíše druhé polovině 70. let 20. století. Právě tento neutěšený stav spolu s plánovanou nutnou obnovou inženýrských sítí a vozovek těchto ulic je příležitostí k zásadnímu přehodnocení jejich podoby.
|
Vložil: Markéta Vančová