Mezinárodní Den válečných veteránů si Praha 2 připomněla letos už podesáté. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA
13.11.2024
Foto: MČ Praha 2
Popisek: Den válečných veteránů na náměstí Míru
FOTOGALERIE: Den válečných veteránů, jehož symbolem je rudý květ vlčího máku, si připomněla městská část Praha 2 letos již podesáté. Tradičně na náměstí Míru společně s Armádou ČR, Československou obcí legionářskou, Sdružením válečných veteránů ČR a Vojenským historickým ústavem vyjádřila úctu válečným hrdinům obou světových konfliktů i našim vojákům padlým v novodobých zahraničních misích.
Celodenní akci, která byla tentokrát věnována Vzdušným silám Armády České republiky, oficiálně zahájil po 14. hodině starosta městské části Praha 2 Jan Korseska. Ten na pódiu přivítal ministryni obrany ČR Janu Černochovou a další významné hosty.
„Letošní jubilejní ročník akce přilákal řadu návštěvníků. A nebylo divu, program byl opravdu bohatý. Dopolední část patřila již tradičně mateřským a základním školám. Děti a žáci si mezi sebou poměřili své znalosti a dovednosti, seznámili se s činností Armády ČR a vojákům předali obrázky, které poputují k jejich kolegům na zahraniční mise. Odpolední část pak byla věnována ocenění válečných veteránů a pietě, ke které se připojili i občané. I díky nim křížkový háj doslova zaplavily svíčky, vlajky i symboly vlčího máku a živé květiny,“ řekl k akci starosta Prahy 2 Jan Korseska.
Nový vlčí mák
Vlčí mák, tradiční symbol válečných veteránů, prošel letos významnou změnou. Nová podoba máku, kterou Ministerstvo obrany představilo koncem října, spojuje současné i minulé válečné hrdiny a odkazuje na odvahu a oběť českých vojáků. Přispěním na Vlčí mák České republiky zajistíte předání celé darované částky pro válečné veterány prostřednictvím Vojenského fondu solidarity. „Každý z vás, kdo si připnul náš vlčí mák, ví, že podpořil Vojenský fond solidarity. To je vlastně jediný oficiální subjekt, který dlouhodobě a systematicky pomáhá vojákům a jejich rodinám,“ dodala ministryně Jana Černochová.
Proč vlčí máky?
Červený květ vlčího máku od pradávna symbolizuje nový život. Vyrůstal na hrobech vojáků, kteří padli v bojích 1. světové války. Květy spatřil vyrůstat z hrobů a zákopů na flanderských bojištích kanadský chirurg, podplukovník John McCrae, vojenský lékař. Ten ošetřoval mnoho zraněných. Mezi umírajícími byl i jeho nejbližší přítel. Lékař napsal rukou na kousek papíru báseň:
„Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svoji píseň řvou…
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.“
Lístek s verši John McCrae vytrousil z kapsy, zvedl jej důstojník a verše se mu zalíbily. Zaslal je do Anglie, kde je zveřejnili v časopise Punch a BBC. Báseň se proslavila. Vlčí mák se stal symbolem válečných veteránů a úcty k nim.
|
Den válečných veteránů začal na náměstí Míru už dopoledne, kdy děti a žáci z mateřských a základních škol plnili pod vedením vojáků různé úkoly a disciplíny a zástupcům Armády ČR předali obrázky a kresby, které poputují o Vánocích k jejich kolegům na zahraniční mise. Po celý den byla na náměstí k vidění historická i moderní vojenská technika a nechyběla ani prezentace Vzdušných sil Armády České republiky, vojenského školství a ukázky armádní činnosti. Vyvrcholením programu byla již tradiční společná modlitba a přímluva za padlé ve válečných konfliktech. K té se mohla připojit i široká veřejnost položením květin a zapálením svíček v tzv. křížkovém háji nebo samotným zakoupením symbolu — vlčího máku u stánku Vojenského fondu solidarity.
Proč je 11. listopad Den válečných veteránů
Dne 11. listopadu 1918 ve vlaku nedaleko francouzského města Compiègne byl příměřím ukončen do té doby nejkrvavější válečný konflikt, který přinesl utrpení a smrt milionů lidí. Datum konce první světové války se později stal památným Dnem veteránů a všech, kteří se v uniformě nebo civilu zapojili do boje za svobodu a demokracii. Tradice „vlčích máků“ se rozšířila především ve Velké Británii, USA a dále do dalších zemích. Komunistický režim v Československu o tuto tradici nestál. Oslavy veteránů spojil s devátým květnem, který označil za den konce 2. světové války, protože do Prahy vjely tanky Rudé armády. Dnes slavíme konec druhé světové války 8. května, kdy nacisté v Praze kapitulovali. K evropské oslavě válečných veteránů se republika připojila až v roce 2001, kdy byl 11. listopad i u nás ustanoven Dnem válečných veteránů.
|
Městská část Praha 2, jako jedno z prvních míst v ČR, založila v roce 2015 z iniciativy tehdejší starostky, dnes ministryně obrany Jany Černochové tradici každoročních vzpomínkových akcí ke Dni válečných veteránů na náměstí Míru (dříve Purkyňovo náměstí bylo v roce 1926 přejmenováno na Mírové náměstí na počest mírového uspořádání po 1. světové válce. Jména měst a zemí Dohody nesou i okolní ulice). Na náměstí Míru jsou vzpomínáni nejen váleční veteráni a padlí hrdinové obou světových válek, ale i vojáci ze současných zahraničních misí. Hrdiny, kteří za vlast nasazovali svůj život, připomínají v Praze 2 také četné památníky, pamětní desky.
Například legionářský pomník Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy. Autorem je Josef Mařatka, a sám pomník z roku 1932 má pohnutou historii za další války. Pomník nepřežil nacistickou okupaci, díky garážmistrovi Oldřichu Riegrovi se však podařilo zachránit schránku se zakládací listinou. Po roce 1945 se ale nenašla a po roce 1948 se již ani nehledala, snaha po obnovení památníku totiž nebyla. Stalo se tak až po společenských změnách v roce 1989. V archivech se dochovaly modely pomníku i fotodokumentace, a proto mohl být pomník znovu odhalen. Podle původních návrhů ho zhotovila akademická sochařka a restaurátorka Kateřina Amortová. Stalo se tak při oslavě 80. výročí vzniku Československa dne 28. října 1998.
Obětem první světové války je věnován i Pomník padlým samaritánům v areálu bývalé Novoměstské jezuitské koleje (dnes VFN), vedle kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí. Nedávno byl zrekonstruován včetně soch a pamětních desek se jmény vojáků zdravotníků, kteří při záchraně raněných přišli o život.
Také 2. světová válka přinesla řadu hrdinů a obětí, kteří jsou spjatí s Prahou 2. Jedním z nejznámějších míst je kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, v jehož kryptě padli parašutisté z operace Anthropoid i dalších výsadků, kteří se zde ukrývali po Heydrichiádě. Připomeňme si nejen jména a osudy parašutistů, ale i všech, kteří byli poté za jim poskytnutou pomoc popraveni – odvážných duchovních i civilistů. I tyto události a hrdiny si u pomníku nad kryptou Praha 2 připomíná každý rok.
Hrdiny a pamětníky, kteří prošli jednou či oběma válkami, nalezneme i mezi osobnostmi Prahy 2. Některým z nich bylo uděleno čestné občanství Prahy 2. Připomeňme si jejich osudy i místa, kde na jejich jména narazíme. V první světové válce bojovali například generál Alois Eliáš, spisovatel František Langer. Veterány druhé světové války jsou Joy Kadečková, František Müller, Alexander Beer, Tichomir Mirkovič či veterán letec Josef Duda, jehož jméno nese nová ulice v Praze 2. Veteráni ze západní fronty měli jedno společné – namísto ocenění se za komunistického režimu dočkali perzekuce.
Nezapomeňme ani na účastníky domácího odboje, kteří vlasti pomáhali jako civilisté a nasazovali cenu nejvyšší, život. Mezi čestnými občany najdeme jména Irena Bernášková nebo Vladimír Kotinský. Dalšími jsou kapitán Karel Pavlík či sokol Karel Evald.
Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že v Praze 2 má sídlo Československá obec legionářská.
|
Vložil: Markéta Vančová