Praha 2 si připomněla Jiřího Šlitra, Ďábla z Vinohrad. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA
23.02.2024
Foto: Hynek Glos (stejně jako v článku)
Popisek: Snímek ze vzpomínkové akce na Jířího Šlitra Ďábel z Vinohrad
FOTOGALERIE V těchto dnech si celá země připomíná Jiřího Šlitra, který se narodil před 100 lety, 15. února 1924. Byl všestrannou uměleckou osobností - skladatel, klavírista, herec, výtvarník a zpěvák, spoluzakladatel divadla Semafor, jehož písničky znají všechny generace. Bydlel v Chodské ulici na Vinohradech, proto na Šlitrovu počest uspořádala Praha 2 vzpomínkový večer s podtitulem „Ďábel z Vinohrad“.
Večer plný semaforských písniček se konal 19. února, jak jinak, na Vinohradech. V divadelním prostoru Royal Theatre, v Maceškově paláci na Vinohradské ulici. Program večera byl rozdělen do dvou částí. V první, vinohradské, vystoupili účinkující převážně z této části Prahy 2. Starosta městské části, Jan Korseska, v úvodním slovu zmínil, že se nacházíme v Roce české hudby končícím čtyřkou, a že mezi hudební velikány Prahy 2 počítáme i Jiřího Šlitra, kterému buřinkou poslal pozdrav tam nahoru. Spolu s Lucií Černíkovou ze Semaforu pak moderoval vinohradskou část i radní pro kulturu Jaroslav Šolc, iniciátor akce. Živá vystoupení byla prokládána videoprojekcemi s Jiřím Šlitrem, mezi nimiž nechyběla píseň Oči má sněhem zaváté, kde prozrazuje svoji adresu Chodská 13, ani titulní Ďábel z Vinohrad.
Snímek ze vzpomínkové akce na Jířího Šlitra Ďábel z Vinohrad
Soubor žákyň z vinohradské ZŠ Sázavská, vedený Milanem Kramarovičem, předvedl, že Šlitrovy písničky žijí i v té nejmladší generaci. Na kontrabas je podpořil vinohradský a zároveň semaforský hudebník Vít Fiala. Kouzelná byla píseň Sluníčko v podání nejmladší členky souboru. V krátkém rozhovoru se pak Šlitrova dcera Dominika Křesťanová vyznala z obliby písniček svého otce i Vinohrad. Dalším účinkujícím byla zpěvačka Veronika Vítová, kterou doprovodil klavírista Emil Viklický se svým triem, v němž působí další dva Vinohraďáci Petr Dvorský na kontrabas a Jiří Stivín ml. na bicí. Trio E. Viklického pak zahrálo výběr Šlitrových písní v jazzové úpravě. Na poslední píseň Honky Tonky Blues se opět přidala Veronika Vítová, ale i Jaroslav Šolc na saxofon.
Druhou část programu obstaral soubor divadla Semafor i s legendami Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou. Bylo naprosto úžasné vidět je nabité energií, s nestárnoucími hlasy a s pověstným humorem. Oba za doprovodu své skvělé kapely pod vedením Jiřího Svobody zazpívali známé, ale i méně známé písně, které je možno zažít mj. na představeních Semaforu Šli Tři Šlitři, které mělo 15. února premiéru. U mikrofonu se vystřídali i s mladší kolegyní Lucií Černíkovou. Jiří Suchý zavzpomínal na Jiřího Šlitra několika humornými příhodami a zazpíval svůj nový text na starou italskou píseň ze zapomenuté gramofonové desky. Jitka Molavcová uvedla kouzelný melodram Máslo s textem Pavla Kopty. Na závěr zazpívali všichni společně a nadšené publikum vestoje vytleskalo přídavek. Tím byla píseň Hluboká vráska neboli Bouřka do čela, kterou si společně zazpíval celý sál. Večer byl pro všechny zážitkem plným radosti, na jaký se prostě nezapomíná. A Jiří Šlitr tam nahoře byl jistě poctěn a měl radost taky.
Vložil: Markéta Vančová