Dvojka filmová 2023. Cyklus filmů letos představuje osobnosti Prahy 2. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA
30.09.2023
Foto: Kino Mat
Popisek: Promítací sál v Kině Mat
Druhý ročník nového podzimního cyklu Dvojka filmová, v jehož rámci je každý měsíc v Kině Mat věnován vždy jeden večer filmovým osobnostem, které žily v Praze 2, odstartoval 11. září film Báječní muži s klikou. Zájemci se dále můžou těšit na letošní novinku o Františku Krieglovi Muž, který stál v cestě či na film, ke kterému složil hudbu čestný občan Prahy 2 Jan Klusák, nebo na vítězný film festivalu Jihlava 2022 KaprKód.
Letošní cyklus zahájil film Jiřího Menzela Báječní muži s klikou (1978) o počátcích naší kinematografie a prvním českém filmaři Janu Kříženeckém, jehož si zahrál sám Jiří Menzel. Kříženecký bydlel v Sokolské ulici 34, kde vyvolával své první filmy. Pořizoval také snímky mizející Prahy, včetně asanovaného Podskalí. Současný Archiv hl. města Prahy má přes 4 tisíce jeho fotografií. Projekci předcházelo setkání s tvůrci – dorazili pomocná režisérka Hana Hanušová, herec Petr Bruckner, za režiséra Menzela přijala pozvání Olga Menzelová.
Báječní muži s klikou
Děj půvabného retro filmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v Království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty.
Zdroj: Česká televize
|
Říjnová projekce Muž, který stál v cestě (2023) je věnovaná Františku Krieglovi, lékaři a politikovi, který byl členem československé politické delegace unesené do Moskvy v srpnu 1968. Historické drama režiséra Petra Nikolaeva mělo v letošním roce premiéru a soustředí se právě na nejvyhrocenější období Krieglova života. Pozdější signatář Charty 77 žil dlouhá léta v Praze 2 ve Škrétově ulici, ve filmu jej ztvárnil Tomáš Töpfer.
Muž, který stál v cestě
Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa.
Zdroj: Bio Illusion
|
Na listopad jsme vybrali film Každý den odvahu (1964), k němuž složil filmovou hudbu skladatel Jan Klusák. S jeho tvorbou jste se mohli setkat u mnoha filmů české nové vlny 60. let, ale ta nejznámější zní v seriálu Nemocnice na kraji města. V roce 2022 obdržel Jan Klusák titul čestný občan Prahy 2. Film natočil Evald Schorm, který rovněž žil v Praze 2. Moderátorem večera bude Vlastimil Venclík a na podium přizve Jana Klusáka a představitele hlavní role Jana Kačera.
Každý den odvahu
Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace „podvedené historií“. Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Evald Schorm hned svou prvotinou rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl na schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak „švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě.
Zdroj: NFA
|
A před Vánoci máme sólokapra – vítězný film festivalu Jihlava 2022 s tajemným názvem KaprKód. Režisérka Lucie Králová objevuje rozporuplný příběh skladatele, experimentátora a prominentního komunisty Jana Kapra (1914–88), který dlouhá léta žil v Čerchovské ulici u Riegrových sadů. V 50. letech se proslavil propagandistickou hudbou, za níž byl oceněn dokonce Stalinovou cenou; tu však v srpnu 1968 v reakci na ruskou invazi vrátil. Kapr průběžně natáčel svůj život na 8mm filmy, které ožívají v hravé rekonstrukci jeho života. Projekci doprovodí beseda s tvůrci.
KaprKód
Dokumentární opera KaprKód objevuje rozporuplný příběh progresivního skladatele, experimentátora a prominentního komunisty Jana Kapra (1914–1988), který byl téměř vymazán z oficiální paměti. V 50. letech se natolik proslavil propagandistickou hudbou, že byl oceněn jedním z nejvyšších vyznamenání tehdejšího východního bloku, Stalinovou cenou. Tu však v srpnu 1968 v reakci na ruskou invazi vrátil. Následoval doživotní zákaz uvádění jeho děl. Kapr v té době průběžně natáčel svůj život i svérázné hrané scénky na 8mm filmy. Tyto dosud nikdy nezveřejněné materiály ožívají v hravé rekonstrukci života po smrti, v níž se protíná paměť filmu, doby i Kaprovy hudby s příběhem nabývajícím mytologických rozměrů.
Zdroj: Pilot Film
|
Cyklus probíhá v kině MAT, Karlovo náměstí 19, vstupenky lze získat zdarma přes aplikaci GoOut ZDE.
Vložil: Markéta Vančová