Z historie Vinobraní na vinohradské Grébovce
Vinobraní na Grébovce v režii radnice Prahy 2 se poprvé konalo v roce 2007, přičemž každý rok je tato akce uspořádána v jiném duchu a pod jiným heslem. Tradičně v termínu mezi svátky sv. Ludmily a sv. Václava. V pátek je zahajováno na náměstí Míru, v sobotu pak probíhá hlavní program v Havlíčkových sadech (Grébovce).
Historie vinohradu v Havlíčkových sadech, známých také jako Grébovka, a také vinobraní, je však daleko starší. Prastaré vinohrady zde, na Viničních horách, vznikaly již ve 13. století, poté byly zakládány díky nařízení Karla IV. od roku 1358 cíleně a s daným řádem. V dalších stoletích: „Celá krajina východně od Prahy, od Nuselského údolí a ž k poslední stráni Vítkova, posázena byla révím. Krajina ta byla prostřižena cestami od bran pražských novoměstských… Při těchto cestách a některých jiných vedlejších cestách připomínají se řady vinic v pravo v levo, takže nebylo tu nic než samé vinice a zahrady, při nichž nacházely se sem tam domky neb zase vížky a v nich lisy na víno.“ Vinice se pak na přelomu 18. a 19. století proměňovaly v zahrady, sady, pole a také veřejné parky.
Doložená historie vinice v Grébovce sahá do 14. století, kdy ji vlastnil opat Jaroslav. Od něj ji koupil staroměstský měšťan Albert Štuk. Druhá vinice i s potokem Botičem a jeho břehem patřila na počátku 15. století německým křižovníkům od kostela sv. Benedikta na Starém Městě, kteří ji roku 1409 prodali Petru Meziříčskému. Právě na ní byla postavena vila Moritze Gröbeho.
Současná podoba vinice v terénním zlomu pod vilou je z konce 19. století (na snímku, foto Nikola Balcarová). Po roce 1926 zde bylo vysázeno 4000 sazenic révy, v roce 1935 dalších 2000 sazenic. V roce 1964 byly celé sady, včetně vinohradu, přestože byly poničené a chátraly, prohlášeny za nemovitou kulturní památku.
V roce 1992 se vinice v Havlíčkových sadech, tedy v Grébovce, dostala do péče městské části Praha 2 a od té doby zažívá svou obnovu. Nejprve se o ni staral vinohradník a odborník Antonín Tureček, v současnosti je v péči skvělých vinohradníků, pánů Pavla Bulánka a Zdeňka Mňuka, a ve správě dcery A. Turečka, paní Ivety Bulánkové. První novodobá sklizeň se v Grébovce uskutečnila v roce 1997. V současné době má vinice plochu přes 1,5 hektaru a roste tu 12 000 keřů révy. Pracuje se zde ručně bez pomoci techniky. Pěstuje se Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulanda šedá a modrá, Dornfelder a Neronet a novošlechtěné odrůdy jako Hibernal a Souvignier gris. Po vybudování sklepa v roce 2009 se víno zpracovává v jeho prostorách. Od té doby bylo již mnohokrát oceněno v celostátních soutěžích.
Původní vinobraní se v Havlíčkových sadech konala v devadesátých letech 20. století, a to ještě za spolupořadatelství městské části Praha 2 a Praha 3. Z jedné městské části na druhou procházela družina svatého Václava. Vinobraní zahajovali starostové obou radnic trháním hroznů v Grébovce. První vinobraní bylo uspořádáno roku 1997. V roce 1999 bylo pojmenováno Vinohradské vinobraní – Středověké slavnosti vína aneb Veselí a dobrá nálada. Tehdy za zvuků fanfár zahájil slavnost Bakchus, bůh vína a radovánek, který pak jel v čele průvodu z náměstí Míru na náměstí Jiřího z Poděbrad. V roce 2001, kdy vinobraní ještě společně pořádaly Praha 2 a Praha 3, byla akce zahájena netradičně. Místo původně plánovaného začátku se v pátek 15. 9. 2001 uskutečnilo na náměstí Míru pietní shromáždění k uctění památky obětí atentátů z 11. 9. v New Yorku, zahájené třemi minutami ticha.
Od roku 2007 se pravidelně koná „nové“ proslulé Vinobraní na Grébovce, které pořádá pouze městská část Praha 2. Pod tímto názvem se také dostalo do povědomí Pražanů. Vinobraní se koná vždy v září mezi svátkem sv. Ludmily a sv. Václava. Tradičně začíná na náměstí Míru v pátek ve 14 hodin a pokračuje v sobotu v prostoru celých Havlíčkových sadů. Vstup je vždy zdarma. Hraje zde cimbálovka a další kapely z různých koutů naší republiky, občas hostují muzikanti ze Slovenska, v sobotu večer bývá slavnost zakončena velkým koncertem současných zpěváků, jednou se konal ohňostroj.
Během prvního ročníku novodobého Vinobraní na Grébovce v roce 2007 návštěvníky bavili kejklíři, fakíři, kouzelníci, akrobaté, mimové, italští praporečníci, chodilo se na chůdách, byla zde kaskadérsko-šermířská show, hrála středověká hudba a slavnost vinné révy zakončil v sobotu ve 22 hodin nádherný barokní ohňostroj.
Vinobraní je vždy uspořádáno v duchu nějakého tématu či výročí. Například v roce 2011 to byly „Antické bakchanálie“, v září 2013 se konalo v duchu „Starých pověstí českých“, v roce 2015 to bylo téma „Ty naše vinohrady pražské“, roku 2017 zněl slogan „Dotyky první republiky“, v roce 2018 „Oslava 100 let vzniku Československa“ a v roce 2019 „Roztančená Dvojka".
Vždy je po dobu vinobraní na náměstí Míru i v Grébovce tržiště s dobově pojatými stánky, nejrůznějším občerstvením, stánky vinařů s vínem a hlavně burčákem. Pro děti je v Grébovce připravena naučná stezka, mohou si zkusit třeba střílet z luku, zapojit se do nejrůznějších závodů a soutěží o zajímavé ceny, mohou shlédnout divadelní představení nebo se účastnit všemožných her.
V roce 2011 měl vinobraní pevně v rukou Bakchus, bůh vinné révy a nespoutaného veselí, který parku Grébovka vdechl jedinečnou atmosféru starověkého Říma. Antická metropole ožila na tržišti, v dobových lázních, v zápasech gladiátorů nebo průvodem v čele s živým slonem.
Rok 2013 nabídl například představení Libuši to sluší, odpoledne vystoupil Václav Upír Krejčí a v podvečer hrálo pro děti Pražské loutkové divadlo. V roce 2014 byly součástí vinobraní umělecké a alchymistické dílny a taneční workshopy. Lidé se pobavili prohlížením husitského ležení v dobových kostýmech, tehdy přijel i Jan Žižka. V rámci koncertů vystoupila revivalová skupina Beatles s názvem Brouci Band a večer slavnost uzavřel Banjo Band Ivana Mládka. Tehdy prý teklo tisíce litrů burčáku.
O rok později, v září 2015, byl program v Grébovce rozdělen na více míst, i do jeskyně Grotty a na malé pódium v dolní části sadů určené pro děti.
V roce 2016 se slavilo deset let Vinobraní na Grébovce. Jubilejní ročník poctil svou přítomností Karel IV., ztvárněný hercem Janem Přeučilem. Na počest císaře se odehrál rytířský turnaj s dobovými tanci. V dolní části Grébovky se po celé odpoledne konala zábava pro děti a umělá jeskyně Grotta se opět ponořila do středověku.
Při slavnostním projevu připomněla starostka Prahy 2 Jana Černochová: „Když jsme si v září roku 2007 připíjeli na zdar prvního Vinobraní na Grébovce burčákem z místní vinice, chápali jsme to zároveň jako přípitek na úspěch obrody parku. Tehdy už se začala rýsovat nová podoba tohoto unikátního zeleného kousku Prahy 2, který jsme v 90. letech převzali od hlavního města v zoufalém stavu. Dnes už si můžeme připíjet na Grébovku v celé její kráse a vzpomínat, kolik úsilí a náročné práce bylo třeba do léčebné kúry investovat.“ Z jejích úst také zaznělo, že i nadále připíjet rozhodně bude čím.
A tak je lahodné víno jedním z lákadel, které po další roky přivedlo na Vinobraní na Grébovce tisíce návštěvníků. Jistě přiláká další zájemce i v letech následujících.
|