Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zářijové pocty první české světici. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA

10.09.2023
Zářijové pocty první české světici. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA

Foto: MČ Praha 2 (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Bazilika sv. Ludmily

Na Dvojce je září neodmyslitelně spjato se svatoludmilskými oslavami v bazilice na náměstí Míru, jež nese jméno této patronky a světice.

Svatá Ludmila byla primárně ženou, matkou a babičkou, ale stala se symbolem pevné víry, přesvědčení a lásky. Svatá Ludmila byla branou, kterou jsme vstoupili do křesťanské éry, a tím nám pomohla překročit hranici dvou civilizací – pohanské a křesťanské. Svou zásluhou o přijetí a upevnění křesťanství v českém knížectví významně přispěla k našemu uznání okolními evropskými státy. Svatá Ludmila vychovala jednoho z našich největších českých vladařů, který se stal symbolem české státnosti a patronem českého národa, sv. Václava.

Její odkaz si připomeneme 15. září 2023 tradičním Koncertem pro českou kněžnu, který každoročně pořádá Městská část Praha 2 a Římskokatolická farnost u Baziliky sv. Ludmily na Vinohradech.

 

Snímek z loňského koncertu

Koncert pro českou kněžnu

Letos vystoupí orchestr a sbor Harmonia Praga se svými sólisty (N. Šmausová – soprán, J. Horáková – alt, O. Holub – tenor, P. Kšica – bas) pod taktovkou dirigenta Štefana Britvíka.

Na programu je skladba Gloria in D Antonia Vivaldiho, v níž se střídají části sborové a sólové. Dvanáctidílné Gloria je zakončeno monumentální fugou. Dále zazní druhá a třetí věta z Houslového koncertu A dur skladatele 18. století Ch. de Saint Georges, v němž se jako sólista představí dlouholetý koncertní mistr České filharmonie Miroslav Vilimec. Program završí Missa in G France Schuberta, skladba, která je zajímavá harmonicky, tak melodicky a dává možnost vyniknout sólistům, sboru i orchestru.

Dobrovolné vstupné bude věnováno na probíhající opravy baziliky.

V sobotu 16. září 2023 se od 16:30 uskuteční slavná mše ke cti sv. Ludmily, kterou bude celebrovat apoštolský nuncius, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

 

V neděli 1. října 2023 v 11 hodin bude v bazilice svaté Ludmily na závěr mše svaté slavnostně posvěceno červené víno „André 2022 – 130 svatá Ludmila“, symbolizující neprolitou krev první české světice. Víno, oceněné titulem „šampión červených vín“, pochází z moravské vinařské obce Kobylí, z Mozaikového sklepa majitele Zdeňka Kopřivy. V rámci slavnostního aktu svěcení vína zazpívá Josef Jáchym Macek.

 

Svatá Ludmila (cca 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I., matkou knížete Vratislava I., babičkou sv. Václava a chronologicky první českou svatou.

Svatá Ludmila je jedním z hlavních předků českých panovníků i českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Její život byl popsán v řadě legend o české historii v 9. a 10. století.

O původu Ludmily existují dvě verze, podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka. Podle staroslověnské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům.

Sňatek s Bořivojem I.

Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnějšího rodu. Přemyslovci ovládali středočeský prostor a mocenskými výboji jejich vliv sílil. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.

Je pravděpodobné, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli sehrávala i sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá či patnáctiletá v roce 874 nebo 875.

Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv. Ludmila porodila během přibližně čtrnácti let manželství nejméně šest dětí (tři syny a tři dcery – nejsou započítáni případní potomci, kteří zemřeli v kojeneckém věku a které prameny neuváděly). Známá jsou pouze jména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca 888–921), z nichž oba později dosedli na knížecí stolec.

Během Ludmilina života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Se svým manželem Bořivojem I. přijali roku 882 křest na Moravě přímo z rukou slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu v Čechách. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Předpokládá se, že po smrti svého manžela neodešla do ústraní, jaký byl zvykový úděl vdov, ale účastnila se veřejného dění, čímž se zasloužila o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještě nedospělí. Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského knížete Svatopluka.

Nástup Spytihněva I. na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem Svatopluka někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.

V roce 915 kníže Spytihněv zemřel a jeho nástupcem se stal mladší bratr Vratislav I. Ještě za života svého syna Vratislava vychovávala své vnuky Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava v roce 921 pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.

Spor s Drahomírou a úmrtí

Svatá Ludmila odjíždí z Prahy na Tetín, jak praví Velislavova bible, kolem roku 1340.

Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska, se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat.

Je pravděpodobné, že Drahomíra ze Stodor se spíše zasazovala o spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila pravděpodobně věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené. Podle historika Dušana Třeštíka měl Ludmilu přemluvit kněz Pavel, aby prosadila podrobení Čech spojenectví bavorského vévody Arnulfa a východofranského krále Jindřicha I. Politický konflikt byl podle legendy Fuit in provincia Boemorum završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. (Nebo 16. září – slaven její svátek, první zmínky v kalendáři olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1137.) Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena (podle legendy vlastním závojem; snaha o to, aby nebyla svatořečena a nebyla prolita její krev mečem) Tunnou a Gommonem (jejichž jména uvádí Kristiánova legenda), patrně Varjagy. Použili ke svému činu šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily.

Drahomíra poté nad místem smrti Ludmily vybudovala chrám sv. Michala (podle legend proto, aby zázraky, které se po její smrti na místě skonu děly, nebyly přičítány Ludmile, ale světci, kterému byl chrám zasvěcen). Roku 925 nechal mladý kníže Václav přenést její ostatky z Tetína do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecího sídla.

Roku 1142, při přestavbě svatojiřského kostela, pražský biskup Ota nedovolil hýbat s jejími ostatky bez souhlasu papeže. Tato zpráva demonstruje význam a rozšířenost jejího kultu ve 12. století. V roce 1143 či 1144 tehdejší papežský legát v Čechách a na Moravě, kardinál Guido de Castello (pozdější papež Celestýn II.), potvrdil úctu k sv. Ludmile a tyto roky jsou tak brány jako oficiální roky jejího svatořečení.

Vložil: Markéta Vančová