Na Praze 2 přibydou další Kameny zmizelých. Připomenou tragické osudy místních Židů. PRAHA 2 NOVÝMA OČIMA
20.10.2022
Foto: Nikola Balcarová
Popisek: Na Fügnerově náměstí 1808/3 je Kámen zmizelých pro Annu Hekšovou, která byla zavražděna v koncentračním táboře Osvětim.
1. listopadu budou na Praze 2 položeny nové Stolpersteine neboli Kameny zmizelých, připomínající osudy židovských jednotlivců i rodin násilně odvlečených do koncentračních táborů. Patřila mezi ně i čtrnáctiletá Jiřina Žofie Neumannová, která o rok později zahynula v Osvětimi. Celý projekt Praha 2 dlouhodobě podporuje i formou grantů.
Praha 2 je nejen jedno z nejkrásnějších míst, kam vás vaše nohy mohou zavést, ale také místo, kde před druhou světovou válkou žila největší židovská komunita v tehdejším Československu. Jak nám prozradila tisková mluvčí Prahy 2, Andrea Zoulová, celý projekt Kamenů zmizelých podporuje Dvojka dlouhodobě. A to jak v rámci dotačního programu na podporu kultury, tak i konkrétním finančním příspěvkem. „V loňském roce jsme uhradili náklady na výrobu 6 kamenů, v letošním roce to zatím byly 3 kameny,” říká Zoulová. Nyní k nim přibude dalších 5.
Další podpora
Podpora projektu Stolpersteine je ale jen jedním dílkem v komplexní péči o odkaz zdejší židovské komunity. „Aktivity připomínající památku obětí holocaustu podporovalo vždy celé vedení městské části, ale významným iniciátorem byla tehdejší starostka a dnešní ministryně obrany Jana Černochová,” dodává Zoulová. Kromě pokládání Kamenů zmizelých proto Praha 2 podporuje i další aktivity. Vydala publikaci Stopy židovské přítomnosti v Praze 2 a zorganizovala stejnojmennou putovní výstavu.
Dosud poslední Kameny zmizelých na Praze 2 byly položeny v červnu letošního roku na Jiráskově náměstí 1981/6, foto se svolením MČ Praha 2
Radnice také pravidelně spolupořádá různé akce připomínající bývalou synagogu i osobnosti, které s ní byly spojeny. Území druhé městské části hostilo například i venkovní výstavu Záhadné pouto o historii vztahů mezi Izraelem a Českou republikou. Finanční podpory radnice se dočkala i revitalizace Masarykova lesa v Izraeli nebo publikace Prague’s Stolperstein z dílny Trevora Sage, mapující místa v Praze, kde žili židovští spoluobčané, kteří byli během druhé světové války transportováni do koncentračních táborů a po válce se domů již nevrátili.
Sage v současnosti spustil crowdfundingovou kampaň na portálu HitHit na český překlad knihy. Čtenáři, jimž se projekt Stolpersteine líbí, mohou tuto kampaň podpořit na stránkách portálu. A právě Trevor Sage, společně s žáky Lauderovy školy sídlící na Praze 2, dlouhodobě podporuje i čištění již existujících kamenů.
Koho nové Kameny připomenou?
K obětem, které nové Kameny zmizelých na Praze 2 připomenou, patří Jiřina Žofie Neumannová – krásná mladá dívka, která byla ve svých 14 letech deportována do Terezína a o rok později do Osvětimi, kde zahynula, stejně jako její maminka Božena Neumannová. Z celého jejího života nám přitom zbylo jen 5 úředních dokumentů, které si můžete prohlédnout zde. Větší „štěstí” měl otec rodiny Antonín a její starší sestra Eva Marie, kteří všechny hrůzy nakonec přežili.
Tento snímek mladé krásné dívky, Jiřiny Žofie Neumannové, je poslední před tím, než byla odvlečena do Terezína. Foto se svolením holocaust.cz
Jak budou Kameny vypadat a kde je najdete
Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, jež obsahují základní informace o lidech, které připomínají. Nově položené budou vypadat takto:
Gorazdova 335/14, Praha 2
Zde žila Jiřina Žofie Neumannová nar. 1929 deportována 1943 do Terezína 1944 do Osvětimi zavražděna
Zde žila Eva Marie Vaňousová roz. Neumannová nar. 1926 deportována 1943 do Terezína 1944 do Osvětimi osvobozena
Zde žila Božena Neumannová roz. Fuchsová nar. 1894 deportována 1943 do Terezína 1944 do Osvětimi zavražděna
Zde žil Antonín Neumann nar. 1896 deportován 1943 do Terezína 1944 do Osvětimi osvobozen
|
Libušina 49/3, Praha 2
Zde žila Olga Munková roz. Münzová nar. 1883 deportována 1942 do Terezína zavražděna v Treblince
|
Kdo za celým projektem stojí
Projekt Stolpersteine v Praze realizuje a organizuje Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem. Kameny zmizelých, v originále Stolpersteine, znamenají v překladu „kameny, o které je třeba pohledem klopýtnout.“
Autorem projektu je kolínský umělec Gunter Demnig. K prvnímu položení kamene došlo 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem a záhy se projekt rozletěl do celého světa. Nápad na uvedení projektu v České republice vzešel z prostředí České unie židovské mládeže, první kameny byly umístěny do pražských chodníků v říjnu 2008. V roce 2018 byl projekt po dvouleté nečinnosti oživen předsedou Židovské obce v Praze Františkem Bányaiem skrze Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem, který jednotlivé žádosti pozůstalých o zbudování a položení nových kamenů posuzuje.
Instalace Kamenů zmizelých, foto stolpersteinecz.cz
„Máme ohledně Stolpersteine mnoho přání. Letos jich položíme cca 100, ale žadatelé čekají na realizaci dalších cca 150 kamenů. Příští rok zvládneme opět asi 100. Asi bychom logisticky a komunikačně víc ani nezvládli. Na projektu děláme společně s paní Hermínou Neuner. Ověření adres i dalších údajů vyžaduje někdy více času (různé adresy, různá osobní jména).
Vše se navíc trochu zdrželo kvůli covidu. Například teď v říjnu pokládáme ještě kameny, které odkládáme z roku 2020. Jinak je vždy nutné vyřídit souhlas TSK, majetkového a památkového odboru Magistrátu i dopravních odborů Městských částí. Nakonec jsme této proceduře rádi, protože TSK nám pomáhá při identifikaci stavebních prací rekonstrukce chodníku, čímž se významně snižuje pravděpodobnost ztráty kamenů,” uvedl pro Krajské listy.cz František Bányai.
Celý proces podání žádosti, doložení dokumentů a ruční výroba kamene sochařem trvá až po umístění kamene do chodníku přes rok. Kameny zmizelých jsou vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu, či nejčastěji před jejich posledním bydlištěm. Mají nás vést ke krátkému zastavení a zamyšlení.
Anna Hekšová byla svobodná, jejími rodiči byli Arnošt a Hermína. Byla původně prodavačkou, ale v roce 1941 byla již bez zaměstnání a 6. května 1941 odsouzena k pokutě 1000 protektorátních korun, neboť neměla vyznačeno v legitimaci písmeno „J“ (Jude, čili židovského původu). Později pak k pokutě 2000 K, neboť byla zadržena na ulici v okolí Jindřišské věže, čímž se dopustila přestupku. Vzhledem k nemajetnosti nastoupila 1. června 1942 trest odnětí svobody na 7 dní a 8. června byla propuštěna. Dne 24. října 1942 byla transportem převezena do Terezína a o dva dny později transportem do Osvětimi, kde zahynula. Kámen zmizelých s jejím jménem byl do chodníku před domem na Fügnerově náměstí vsazen 26. října 2021. Foto Nikola Balcarová
Oživená jména
Typické pro Demnigův projekt je skutečnost, že každá oběť má svůj vlastní Stolpersteine. Je tomu tak proto, že ve vyhlazovacích táborech nacisté vězňům sebrali jejich jména a nahradili je pouhými čísly bez vlastní identity, minulosti a vzpomínek. Gunter Demnig tak vrací každému umučenému člověku jeho vlastní jméno a tím i jeho důstojnost. Za svůj projekt Stolpersteine byl mnohokrát vyznamenán, mimo jiné i Německým křížem Za zásluhy v roce 2005.
Další kameny můžete navrhnout i vy
„Přání na instalaci navrhují většinou příbuzní, ale jsou to i společenské organizace a instituce, které si vzpomněly na své bývalé členy nebo na účastníky odboje. Dnes se často zajímají obyvatelé domů, v nichž dříve oběti žily. Je nutné připomenout, že Stolpersteine jsou určeny nejenom pro židovské oběti holocaustu, ale pro každou oběť národního socialismu. V případě židovských obětí je však mimořádně smutné, když pokládáte kámen pro děti,” líčí pro KL Bányai.
Pokud byste také chtěli připomenout některou z obětí, je potřeba specifikovat její základní data – jméno (nebo i rodné jméno), rok narození, data deportace, případně zatčení apod., datum úmrtí a místo pro položení Stolpersteine. Spolek organizující projekt Stolpersteine pak zažádá o potřebná povolení pro všechny kameny určené pro Prahu v daném roce společně a také organizuje a logisticky zajišťuje jejich hromadnou pokládku.
Stolpersteine připravené k podkládce, foto se svolením stolpersteinecz.cz
„Každý objednatel si hradí kameny sám. Za jeden kámen je to dnes 132 EUR a fakturu posílá Nadace pana Demniga z Německa přímo objednateli Stolpersteinů. Na samotnou pokládku kamenů prosíme objednatele o podporu formou daru. Dar ve výši cca 1500 Kč za kámen nám bohatě stačí. Někdo dá víc, někdo méně. Dary navíc, podpora Nadačního fondu obětem holocaustu a Prahy 2 nám slouží částečně pro zajištění organizace a částečně pro úhradu náhrady za ztracené kameny,” říká Bányai.
Najdete je po celé České republice
V Praze je v současnosti více než 400 Kamenů zmizelých a další stovky jsou rozeseté po celé České republice. Kde všude je najdete, se podívejte zde. „Kromě Prahy 2 je velký počet Stolpersteinů i na Praze 1 a na Praze 7. Všude můžeme konstatovat maximální vstřícnost. V minulém roce se pokládání Stolpersteine zúčastnilo 5 starostů a další osobnosti komunální politiky. Většinou se nesnažíme do pietního aktu zasahovat, protože to je trochu intimní záležitost příbuzných. V poslední době jsme ovšem měli několik on-line účastí, a pak je velice příjemné, když přijdou hosté,” dodává Bányai.
Již 31. října přibydou Kameny zmizelých na 13 adresách v Praze 1, 6 a 7. 1. listopadu pak na dalších 10 adresách v Praze 1, 5, 6, 8 a 9, včetně zmiňovaných pěti na Praze 2.
Zdroje: MČ Praha 2, stolpersteinecz.cz, holocaust.cz, encyklopedie.praha2.cz
Vložil: Andrea Morkusová