Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Riegrovy sady mají slavnou minulost i současnost

21.07.2022
Riegrovy sady mají slavnou minulost i současnost

Foto: Wikimedia Commons / Chmee2

Popisek: Park Riegrovy sady nabízí unikátní výhled na Pražský hrad

Je to jeden z nejhezčích a nejoblíbenějších pražských parků. Kdo by neznal Riegrovy sady? Největší park na území Prahy 2, s ikonickými průhledy na Prahu a Pražský hrad, s občerstvením a loukami, kde to žije v zimě i v létě.

Městská část Praha 2 do závěru letošního roku dokončí celkovou revitalizaci Riegrových sadů s výsadbou nových stromů, keřů a květin a úpravou parkových cest a cestiček. Právě nyní probíhá druhá etapa revitalizace za více ne 55 milionů korun, kdy část parku musí zůstat přehrazena. Konečný výsledek v závěru letošního roku bude stát za to: vznikne přírodní amfiteátr pod historickým objektem Mlíkárna a romantické zákoutí směrem k Italské ulici. Riegrovy sady se nově propojí s Rajskou zahradou a vznikne tak zelená stezka mezi Prahou 2 a Prahou 3, lemovaná stromy a růžemi. Osvěžení poskytnou dvě pítka, opraví se historické ptačí pítko a původní litinová pumpa, přibudou lavičky a odpadkové koše. Dokončí se sadovnické úpravy. Riegrovy sady tak budou ještě hezčí. V rámci šetrného přístupu k přírodě a životnímu prostředí se pořídí nové rozvody vody a vsakovací galerie.

 

Revitalizace Riegrových sadů nabídne nepřeberné množství romantických zákoutí. 

 

Vizualizace přírodního amfiteátru

 

Vizualizace propojení Riegrových sadů s parkem Rajská zahrada

Slavná historie „Riegráku“

Tento krajinářský park, kdy městská část zahájila rekonstrukci v roce 2018 za více než 33 milionů korun, si péči městské části určitě zaslouží. Má slavnou historii. Zelené to tu bylo odjakživa: za vlády Karla IV. zde rodily rozlehlé vinice, ty ale nepřežily třicetiletou válku. V 18. století je nahradily zahrady, pole, hájky, aleje, remízky i rybníky a potůčky. Začaly se zde stavět viniční usedlosti a kolem nich krásné zahrady: Saracinka (zvaná též Vozová, z níž zůstala pouze kamenná vstupná brána a pojmenování ulice), Švihanka (nazývaná rovněž Švihovka či Marvánka), Pštroska a Kuchyňka, jejichž spojením vznikly dnešní Riegrovy sady. Nejslavnější z nich byla zahrada Kanálka, chlouba Prahy, o níž psal i K. H. Mácha: „To hemžení lidstva rozličného? Strakatý ženský šat míhá se temným oblekem mužským. Vpravo vlevo ozdravování a poklony. Kanálská zahrado! Tvá sláva znovu se zdvihá mezi obživlými stromy…“ (povídka Márinka, 1833).

Rozkvět této romantické zahrady založené v klasicistním stylu přišel po roce 1783, kdy pozemky koupil španělský hrabě Josef Emanuel Canal z Malabaily a vybudoval na nich něco, co Pražanům bralo dech. Zasadil zde cizokrajné stromy, postavil zahradní pavilonky, ptačí voliéry, domeček s opicí i malé bludiště. Vysadil stromy, založil prosluněné louky, všude plno květin, to vše doplnil letohrádkem s domácí kaplí, skleníky a čtyřmi budovami, v nichž byly přednáškové i taneční sály. Nechyběla ani romantická stavba poustevny a čínská i zelinářská zahrada s tehdejší novinkou, bramborami. Při nočních zahradních slavnostech bývala Kanálka nápaditě osvětlena. Navzdory proslulosti Kanálky ji Canalova rodina po jeho smrti prodala, poté několikrát změnila majitele, pozemky byly rozprodávány a nakonec zastavěny. Dnes na jejím místě stojí budova sokolovny. Jak k tomu došlo?

 

Budova Sokolské jednoty na Královských Vinohradech u Riegrových sadů. Foto Nikola Balcarová

Sokolovnu začali stavět v roce 1938

Sokolská jednota na Královských Vinohradech byla založena v roce 1887. Prapor jednoty byl posvěcen v červnu toho roku na dnešním náměstí Míru. Cvičilo se zprvu porůznu po sálech hostinců, později to byla tělocvična ve škole vedle radnice, pak v nově postaveném Národním domě. Již v počátečních letech 20. století převládl názor, že by jednota měla mít svoji vlastní tělocvičnu. Proto bylo založeno družstvo pro výstavbu sokolovny. Družstvo, jež by vlastními podnikatelskými aktivitami získávalo finance. Tedy nikoliv z členských příspěvků. První světová válka znamenala přerušení aktivní činnosti, avšak již ve dvacátých letech byl zakoupen dřevěný Bílkův pavilon v Riegrových sadech a v roce 1924 hospoda Švihanka s přilehlou zahradní restaurací. Darem od Vinohradského pivovaru byla zde instalována starší lednice, takže dobře chlazené pivo bylo dalším zdrojem zisků družstva. I letní cvičiště pronajaté od Vinohrad bylo zdrojem zisků. Sestry sokolky zde ve vlastní režii provozovaly občerstvení, pronajímaly se šatny a v zimě se bruslilo. 

Se stavbou nové budovy vinohradského Sokola se započalo v roce 1938. Finance bylo třeba doplnit i půjčkou u banky. Za splacení se zaručil bývalý člen jednoty generál Alois Eliáš. Do dalších osudů jednoty zasáhla okupace. V dubnu 1941 byla pozastavena činnost Sokola a v říjnu rozkazem Reinharda Heydricha byl Sokol zcela zlikvidován. Budova se dostala do německých rukou. Z jejich rozhodnutí byl projekt doplněn i o plavecký bazén a plocha atletického oválu byla rozšířena.

 

V budově Sokola jsou prostory pro cvičence, koridory pro návštěvníky a hlediště. Ve středu budovy je vstupní hala osazená zapuštěnými stropními svítidly a je zde umístěna socha Miroslava Tyrše od sochaře Ladislava Šalouna. Pro sportovce má sokolovna velký a několik menších sálů a plavecký bazén. U budovy je atletický ovál a dvě hřiště na malou kopanou s umělým povrchem. Foto Nikola Balcarová

Okupace znamenala pro jednotu oběti. V koncentrácích a na popravištích jich řada zahynula, řada se jich vrátila s podlomeným zdravím. Svoji vinohradskou sokolovnu si během Pražského povstání vybojovali členové vlastními silami. Opět s lidskými oběťmi. Sokolové se do nové budovy vrátili v roce 1946. Počet členů narůstal, blížil se všesokolský slet. Jednalo se ale také o sjednocení tělovýchovy a posléze přišel komunistický puč v únoru 1948. Sletové dny prošly s projevem nesouhlasu sokolské veřejnosti. Již z průvodu byli zatýkáni sokolové, pak přišly kádrové čistky v jednotách. Ze Sokola na Královských Vinohradech se stal Spartak Praha Stalingrad a posléze Bohemians.

Zpět Sokolu se budova navrátila v roce 1990. Je součástí Riegrových sadů. A podobně jako kdysi Kanálka je i důkazem toho, jak velké lidské sny stojí u zrodu významných staveb.  

Vložil: Anička Vančová