Jednostranná propaganda. Úspěšná integrace uprchlíků v Německu je prý geniální story. Zpravodaj ČRo sledoval pět Syřanů, dostal cenu, posluchače ale neoslnil

Foto: Facebook

Popisek: U této fotky jednoho z protagonistů ´Cíl Německo´, respektive jeho Facebooku, autoři z ČRo poznamenali: „V Řecku to hodně lidí zkoušelo s falešnými doklady. Okba také. Vydával se za Itala, za Švéda, nikdy se to ale nepovedlo. Několikrát ho odhalili těsně před nástupem do letadla. Okba se nakonec vydal na sever a musel se spolehnout na pašeráky.“ Nad tím, že imigranti lžou a podvádějí, se zjevně nikdo nepozastavuje.

Zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Vojtěch Berger celý uplynulý rok sledoval pět syrských uprchlíků, kteří skončili v německém Hofu. Za svůj pořad Cíl Německo získal česko-německou novinářskou cenu, kterou mu udělil Fond budoucnosti. Podle něj pomohl porozumění mezi oběma státy. A to přesto, že diváci Českého rozhlasu Bergrovy reportáže většinou považovali za jednostrannou propagandu.

Náhodný výběr

Vojtěch Berger o svém projektu tento týden hovořil v pořadu Host Lucie Výborné.  Přiznal, že najít lidi, kteří by byli ochotni spolupracovat, nebylo jednoduché. Ale když je našel, šlo to prý dobře.  „Od začátku jsem to bral tak, že tento projekt má otevřený konec, mohlo to dopadnout špatně.“ Dopadlo to ale dobře  a hlavní hrdinka jeho projektu Siba se dokonce z neznámé uprchlice stala tváří kampaně na podporu  pozitivních příkladů imigrace.  Podle něj jde o geniální story. Přiznal se, že v prvním městě, kde se rodiny pokoušel najít, to nevyšlo. Objevil je až v bavorském Hofu. Ale šlo prý o náhodný výběr. Podle Bergera by se mechanismy z Německa daly aplikovat u nás. Němci podle něj nekrčí rameny a pasivně nečekají, ale něco dělají.

Proč především muži?

Výborná Bergerovi připomněla i demonstraci uprchlíků, která se v Hofu  konala. Viděla na ní prý mladé, silné, dobře oblečené muže a přemýšlela, proč doma nechali ženy a děti. Berger jí vysvětloval, že ne každý má rodinu. A pokud ano, tak se v rodině dohodli, že pošlou muže napřed, aby jim prošlapali cestu. Nikdo z těch, co nezažili, co  mají tito lidé za sebou, podle něj nemá právo soudit. Zpravodaj také zdůrazňoval, že všichni uprchlíci, které poznal, utekli před válkou, nejsou to žádní ekonomičtí migranti. Moderátorka  poté citovala reakce posluchačů, které  jak přiznala, nebyly „pozitivně naladěné“. Například pan Syrový z Chrudimi se ptal, proč se Berger věnoval pouze příběhům pěti úspěšných lidí a nikoliv desetitisícům, kteří se chovají v rozporu s  evropskými normami.  Berger  se bránil, že výběr byl náhodný a nehledal pozitivní příklady, nijak se prý negativa nesnažili zatajovat. Připustil ale, že kdyby byl seriál natočen v jiné spolkové zemi Německa, mohl by vypadat jinak.

Džihád v mešitě?

Paní Jiřinu zase zajímalo, zda mají Syřané, které  seriál sledoval, zájem  se vrátit po válce do své země. Podle Bergera to vypadá, že ne, protože v Německu dostali obrovskou příležitost a v návratu jim hlavně  brání válka.  „Na návrat do Sýrie se dívají skepticky,“ přiznal. Tvrdil také, že většina imigrantů, které poznal, jsou vysokoškoláci. Na otázku další posluchačky, jak lpí imigranti v Německu na svém náboženství, Berger prozradil, že v Hofu jsou tři mešity, ale z rodiny, kterou sledoval, do ní chodí  pouze mladík Džihád.

Nás se to netýká?

Lucie Výborná svojí obvyklou servilitou svému hostovi stále nadbíhala. Ptala se ho například, proč tak špatně vnímáme něco, co se nás bezprostředně zatím netýká. Podle Bergera bychom se neměli bát zjistit, co se vlastně u našich sousedů děje. Argumentoval, že například ve Vídni má už každý druhý obyvatel   migrační kořeny. Kritizovat Německo bez znalosti věci je podle něj nefér.  Prý se bojíme dívat, jak ta společnost funguje a má dojem, že si Češi přejí, aby to v Německu s imigranty nedopadlo dobře, přitom je realita jiná. Ale také Němci  by se prý měli snažit pochopit nás Čechy, proč jsme takoví.  Zatímco veřejnoprávní Český rozhlas vysílá seriál o úspěšné integraci uprchlíků, německá média a odborníci tvrdí pravý opak. Je prý velmi pomalá, najít práci se daří pouze zlomku imigrantů. Z více než milionu žadatelů o azyl získalo práci pouze třicet tisíc lidí.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová