Vzala si zbožňovaného prince, byla krásná, chytrá a úspěšná. Nečekaná obrovská tragédie, zahalená závojem smrti nevinného člověka, ji ale tak zlomila, že chtěla spáchat sebevraždu s miminkem v náručí. Tajnosti slavných
17.10.2016
Autor: Divadelní noviny
Popisek: Šťastná byla Eva Klepáčová jen pár měsíců. Pak už až do konce života bojovala s nekončící sérií problémů
Něžným hláskem Nastěnky k nám promlouvá o Vánocích již déle než půl století, tak úžasný happy end jako v Mrazíkovi jí ale osud odepřel. Obrovská tragédie ji psychicky tak zlomila, že už neviděla jiného východiska než sebevraždu. Smrt se pro ni stala vysvobozením, ale až po dlouhých letech.
V 50. letech minulého století to bylo nejslavnější české manželství. Ona coby divoká Káča z nestárnoucí ladovské pohádky režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem, on zbožňovalý zpěvák s příznivě nastartovanou hereckou kariérou. Když si v roce 1958 Eva Klepáčová brala o rok staršího Josefa Zímu, vytvořili pár snů. A neměla to lehké – manželovy fanynky obléhaly jejich dům, klidně telefonovaly i uprostřed noci. Eva měla svatou trpělivost, partnerovi prostě věřila. Jenže pohádkové štěstí mělo jepičí život. Jen pár měsíců po svatbě zavinil Zíma vážnou dopravní nehodu s tragickými následky. Událost vyvolala u jeho ženy tak těžký psychický šok, že se pokusila o sebevraždu. Skočila z okna vinohradského bytu, jen několikaměsíční dcerku Zuzanu jí maminka stihla na poslední chvíli vyrvat z náruče. Naštěstí bylo pod okny tramvajové vedení, které jí zachránilo život. Jenže…
S Františkem Filipovským v ladovské pohádce Hrátky s čertem
Balet musel ustoupit
Narodila se 2. května 1933 v Praze do umělecké rodiny – tatínek Antonín byl členem souboru baletu Národního divadla a maminka Kamila tanečnicí a ochotnickou herečkou. A velmi brzy bylo jasné, že se tahle holčička pro kumšt narodila. Začala chodit do baletu, hrála v branickém ochotnickém divadle, stala se členkou slavného Dismanova rozhlasového dětského souboru a ztvárňovala dětské postavy na několika pražských scénách. Po maturitě na gymnáziu se musela rozhodnout mezi baletem a herectvím a nakonec u ní zvítězila druhá možnost. Na DAMU vystudovala herectví u profesorů Vlasty Fabianové, Radovana Lukavského, Františka Salzera a Vítězslava Vejražky. Po ročním angažmá v Liberci se pak stala na dlouhá léta členkou souboru pražského Švandova divadla, tehdy se ale jmenovalo Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého. Její devízou byl charakteristický hlas, excentrické výrazové prostředky a živelný temperament. Málokdo o ní ví, že byla také jednou z prvních tváří, které se objevily na obrazovce nově vzniklé Československé televize, kde působila jako hlasatelka a konferenciérka. Její výrazný hlas hojně využívala i dabingová studia – nejslavnější postavou, které propůjčila hlas, je Nastěnka z nestárnoucí ruské pohádky Mrazík, bez níž si už ani vánoční svátky neumíme představit.
V roce 1959 v komedii Slečna od vody
Úskalí ideálního páru
S Josefem Zímou vytvořila přímo ideální pár a stali se miláčky národa. Nálety fanynek zbožňovaný Pepíček zvládal díky klidné a rozvážné povaze levou zadní, nakonec už ale obtěžování přerostlo únosnou míru, a tak se manželé stali jedněmi z prvních osobností z nepolitické sféry v republice, kterým bylo přiděleno tajné telefonní číslo. Jenže přišla tragédie, která jejich vztah navždy poznamenala. „Byl jsem na vojenském cvičení a vracel se ze Strakonic autem do Prahy. Na moment jsem usnul a narazil do stromu. Těžce se zranila zpěvačka Judita Čeřovská a režisér Jiří Jungwirth, který později zemřel. I já a třetí pasažérka jsme měli vážná zranění,“ zavzpomínal Zíma po letech na osudové okamžiky. Čeřovská na tom byla zle, měla utrženou ledvinu, rozdrcenou páteř a hrozila jí amputace nohy. K té naštěstí nakonec nedošlo. Jenže její manžel, známý advokát, vytáhl do boje proti Zímovi velmi tvrdě a dosáhl toho, že byl opravdu odsouzen. „Dostal jsem vojenského prokurátora, tříletý podmíněný trest, zákaz řízení a povinnost uhradit škody a léčebné výdaje. Tři roky mi sráželi dvě třetiny z platu,“ konstatoval nekorunovaný král české dechovky.
S manželem Josefem Zímou a Miroslavem Horníčkem v roce 1980 v televizním pořadu Než se zvedne opona
Aspoň trochu se mu ulevilo
Až po dlouhých letech Josef Zíma prozradil, co mu pomohlo udržet se nad propastí psychického zhroucení. Podle soudu byl jednoznačně vinen a není divu, že se také tak cítil. „Pár let po té nehodě jsem hostoval v Brně a v divadelní restauraci, kam jsem šel na večeři, se ke mně přihlásil vojenský prokurátor, co mě soudil. Neměl uniformu a já ho nepoznal, on mě ano. Přisedl si a povídá – mám něco, co vám možná trochu uleví. Možná ho to taky trápilo. Řekl, že režisér Jungwirth nezemřel přímo následkem té nehody. Když ho operovali, v jeho těle zůstal kus látky, snad obvaz, což byla skutečná příčina jeho úmrtí. Zjistila to pitva.“ Mnohem horší důsledky pro něj ale měl Evin psychický stav. Jeho žena utrpěla těžký šok. Zoufalou situaci považovala za definitivní konec šťastného rodinného života, měla pocit, že dál už vůbec nic nemá smysl. Při zoufalém pokusu o sebevraždu utrpěla velmi vážná zranění. Ty lékaři naštěstí dokázali jakžtakž vyléčit, nadosmrti jí ale zůstala poraněná duše. Začala trpět maniodepresivní psychózou a až do smrti musela být pod kontrolou psychiatrů. Po roce 1968 se její stav znovu výrazně zhoršil, když se několikrát musela potýkat se zákazem činnosti kvůli svým politickým názorům.
Eva Klepáčová a Josef Zíma spolu prožili navzdory všem ranám osudu padesát čtyři let
Kvůli partnerovi se dokázala překonat
Navíc se přihlásily vážné zdravotní problémy, které byly následkem těžkého poranění nohou při sebevražedném skoku. Při pohybu ji trápily ukrutné bolesti, každý krok překonávala jen s nadlidským úsilím. Josef se o ni obětavě staral a převzal odpovědnost za celý chod domácnosti. S Evou, která potřebovala téměř nepřetržitou péči, se snažil být co nejvíc. Pomáhaly mu pečovatelky, které k nim domů pravidelně docházely. Když pak musel sám do nemocnice kvůli neodkladné operaci tepen, obával se obrovských komplikací. Eva se ale dokázala nečekaně vzchopit. Každý den ho navštěvovala, i když za každou cestu do nemocnice platila šílenými bolestmi. I toto úskalí dokázali manželé překonat, po Josefově uzdravení ale domácí klid trval jen velmi krátce. V noci na 19. června 2012 Eva Klepáčová usnula a už se neprobudila. Zemřela doma a podle lékařů, kteří ji léta ošetřovali, pro ni byla smrt vysvobozením. „Dodnes se doma cítím divně, když už tam Evička není. Najednou vidím něco v televizi, připomene mi ji to a já si uvědomím, že už s ní nemohu mluvit a nemůžu jí nic říct,“ dodal Josef Zíma zlomeně.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská