Déle než třicet let bojuje herec Pavel Kříž s radostí i prokletím, které ovlivňuje celý jeho dospělý život. Čeho se už nikdy nezbaví a jak ho to zase dohnalo?

Foto: Bioscop

Popisek: Pavel Kříž už zase oblékl bílý plášť. Šestí 'Básníci' scenáristy Stanislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina budou mít premiéru v dubnu.

FOTOGALERIE Poprvé se s ním utkal v devatenácti letech, nyní je mu padesát a už je to tu zase. Navíc pošesté! Postava romantika Štěpána z Básníků mu uchystala ‘škatulku‘, která ovlivňuje celou jeho kariéru. Rozhodně ho ale učinila nesmrtelným.

Takový rekord světová kinematografie nezná. Premiéry prvního a prozatím posledního dílu filmové série tvůrčího tandemu Pecháček-Klein dělí neuvěřitelných třicet čtyři let – ta první byla v roce 1982 a šestou ohlásila distribuční firma Bioscop na 14. dubna 2016. Přitom každý díl Básníků měl být původně poslední, a už tu zase máme další. A možná to ještě nebude konec. Co všechno čeká hrdiny již šestých Básníků a co dalšího ještě plánuje nezničitelný režisér Dušan Klein.

O bezesné noci nebude mít Štěpán nouzi

Co v Básnících nemůže chybět? Přece láska!

Láska je jako narkóza; proberete se a zjistíte, že vám něco chybí. Tak zní motto již šestého pokračování životních osudů populárních hrdinů – Štěpána, Kendyho a jeho přátel. Překvapivě ho ale nepronesl jako první duchovní otec jednoho z nejúspěšnějších českých filmových sérií, scenárista a spisovatel Ladislav Pecháček, ale režisér Dušan Klein. A znělo trochu jinak. „Filmování je jako narkóza. Když skončí, proberete se a zjistíte, že vám něco chybí,“ prohlásil. Který z nich ho opravdu vymyslel a který pak jen upravil, to si pánové nechávají pro sebe. A pro jejich další dílo to vůbec není důležité. Podstatnější je, že šestí Básníci již mají za sebou poslední klapku a do kin dorazí pod názvem Jak básníci čekají na zázrak.

Natáčelo se celkem 28 dní v lokacích Prahy, Kladna, Litoměřic a Mělníka a po letech si ho užívali i jeho hlavní představitelé Pavel Kříž a David Matásek. „Dávám do role Štěpána co nejvíc ze sebe a pochopitelně s rolí stárnu. Jsem s ní od svých devatenácti do padesáti let a to je svým způsobem unikátní. Dokonce i Dušan Klein říkal, že to ve světové kinematografii nemá obdoby. Každý díl vznikal tak, že je poslední. Zájem lidí a nápady to teprve posunuly k tomu, že byl další a další díl,“ řekl Pavel Kříž.

Čeká ho souboj s každodenní realitou...

Staří známí si užívali

Málokterý film provází tak blízké kamarádské vztahy jako Básníky. Někteří se potkali již pošesté, někteří třeba jen potřetí, ale jsou spolu rádi. Celé natáčení tak mělo vstřícnější, vřelejší atmosféru, kterou spojuje mimořádná osobnost režiséra Kleina, malého-velkého muže českého a slovenského filmu, kterého nespatříte jinak než s neodmyslitelnou lulkou v ústech.„Osobně ho považuji za současného Martina Friče a skvělého profesionála, který nikdy nenatočí špatný film. Jsem opravdu šťastný, že jsem mohl být už potřetí u toho a malinko nasát jedinečnou atmosféru toho filmařského snažení, aby diváci mohli z kina odcházet potěšeni a pozitivně naladěni,“ řekl producent Miloslav Šmídmajer.

Básníci v tomto dílu konečně dospějí ke svým cílům, k nimž léta směřovali, a pomáhají jim v tom staří známí. Vendulka Utěšitelka – Eva Jeníčková, Štěpánova láska na prahu třicítky Ute – Tereza Brodská, kamarád Karas – Lukáš Vaculík, čistič bot – Mirek Táborský, profesor Ječmen – Josef Somr, kolega – Tomáš Töpfer, jeho pravá ruka – Markéta Hrubešová… Zkrátka co jméno, to pojem. Samozřejmě se objeví i nové tváře – Linda Rybová, Denisa Nesvačilová nebo Filip Antonio coby Štěpánek junior. A náramně chytrý junior! Když vidí, že tátovi chybí partnerka, začne doučovat své spolužáky s nezadanými maminkami.

...a občas i s vlastní, věkem poněkud křehnoucí tělesnou schránkou

Pecháček prostě nikdy nezklame

Básníci jsou srdeční záležitostí i mnohých tvůrců filmu. Stojí na chytrém a laskavém humoru Ladislava Pecháčka a poetice režiséra Dušana Kleina. Producent Miloslav Šmídmajer vzpomíná: „Pamatuji si dobře na 12. prosince 2015, kdy nás – Dušana Kleina, dramaturgyni Marii Dufkovou a mě – pozval Ladislav Pecháček do Pardubic, abychom si povídali o před pár dny zaslaných třech čtvrtinách scénáře s tím, že nám ještě neřekne úplný konec. Ale nakonec jsme u kávy u něj doma poslouchali již napsané dialogy a sledovali, jak si užívá vtipných momentů, protože ví, že má konec skvěle vymyšlený. Když nám předčítá některé pasáže, jeho oči vyjadřují radost, co chvíli vyprskne smíchy, ale také jsme chvílemi příjemně dojati…“

Režisér Dušan Klein k natáčení dodal: „Filmování je jako narkóza. Když skončí, proberete se a zjistíte, že vám něco chybí. Co bylo před, je za mnou, mí spolupracovníci budou plnit přání jiných režisérů a mí milovaní herci budou divákům vyprávět jiné příběhy. A já budu jenom doufat, že se mi podaří realizovat ještě dva scénáře, které mám připravené, a že mi srdíčko dovolí ještě pobejt na té naší zeměkouli, ze které jsem již často chtěl vystoupit. Protože tam kdesi v nebíčku, kde už tráví zasloužený odpočinek mí mnozí bývalí kolegové, spolupracovníci a herci a v noci v mých snech na mne volají a šeptají mi, že už na mne čekají a drží mi místo. A já je prosím, aby nespěchali a ještě mi dali alespoň dva roky k dispozici. Abych mohl zase vyslovovat ta krásná slova ‘kamera‘ a ‘stop‘.“

Štěpánova filmového syna hraje Filip Antonio

Co potká básníky tentokrát?

Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou. Jsou to nerozluční kamarádi s nevyčerpatelným smyslem pro humor i schopností sebeironie, i když už s lehkým nádechem skepse. V něčem jsou však jiní. Dospívají, ale svým typicky básnickým stylem. Je jim padesát a cítí, že by měli dát svým životům nějaký řád a splnit si svoje touhy a přání. A jak je známo, zázrakům je třeba pomáhat!

Kendy už má plné zuby reklam a jako buldok jde za svým snem o natočení celovečerního filmu. Karas se rozhodl hýčkat své vysněné auto Blue dream již pouze virtuálně. Více ho zajímá pohledná učitelka Drábková. Štěpán dělá zástupce primáře v nemocnici, kde urputně válčí s neústupnou ředitelkou. Tou není nikdo jiný než Vendulka Utěšitelka! Štěpánovou největší starostí je však jeho třináctiletý syn Junior, kterého po smrti Aničky-Zrzečky vychovává sám. Tedy samozřejmě za vydatné pomoci strejdů Karase a Kendyho. Na lásku a psaní básniček už Štěpán rozhodně nemá čas ani věk. Nebo ano?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská