Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kraus k uprchlíkům: Jedna z mála celebrit se nebojí říct své názory. Jako emigrant si rozhodně nemohl diktovat, kam chce jít, a jako světoběžníkovi mu nedělá potíže ukazovat na hranicích pas

11.10.2015
Kraus k uprchlíkům: Jedna z mála celebrit se nebojí říct své názory. Jako emigrant si rozhodně nemohl diktovat, kam chce jít, a jako světoběžníkovi mu nedělá potíže ukazovat na hranicích pas

Foto: archiv

Popisek: Spisovatel, dramatik a scenárista Ivan Kraus

Je zajímavé, že většina českých celebrit, jindy se ochotně vyjadřujících k čemukoliv, na téma migrační krize mlčí. Jednou z mála výjimek je známý spisovatel Ivan Kraus, považovaný za nejlepšího českého humoristu současnosti. K aktuálním problémům se vyjadřuje pravidelně, otevřeně a upřímně a nebojí se přiznat, že si s nimi neví rady. A samozřejmě je umí brát s humorem.

Sám je rád, že nepatří k těm, co o řešení současné migrační krize musí rozhodovat. Určitě to podle něj není jednoduché. Velmi přesně ale vyjadřuje pocity mnoha lidí, kterým současné dění dělá starosti a hodně o něm přemýšlejí: „Čím víc toho čtu na toto téma, tím jsem zmatenější,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu „Jak to vidí“. Z množství informací, které dokáže vstřebat, je prý již předávkován. A vtipně dodává: „Moji sourozenci, ti jsou taky vadní.“ Jeho žena ho často prosí, ať jí umožní klidnou snídani. Většinou marně...

Ruksak problémů

„Je to takovej velikej ruksak a balík problémů“, uvědomuje si stále víc. Neustálý příliv statisíců imigrantů včetně žen s dětmi je podle něj velká tragédie, která může skončit jenom nějakým zákrokem. Zároveň se ptá, kdy to skončí. „Já se vám doznávám, že s tím mám také veliké množství problémů a nejsem ani schopen o tom jednostranně mluvit.“ Někdy mu pomáhá jít na zahradu a zpotit se, přesunout nějaké kameny, ale najednou prý zase propadne těm uprchlickým kvótám, svěřil se tento týden v rozhovoru na Radiožurnálu.

Biliony, aby Evropa nezčernala

Sečtělý světoběžník, který získává informace z vlastních cest po světě a o mnohém se přesvědčil na vlastní oči a uši, si stále klade mnoho otázek. Třeba kde ti chudí imigranti berou tisíce dolarů na to, aby platili pašerákům? Připomněl také velmi zajímavou informaci. Bývalý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí si údajně v roce 2010 vyžádal od evropských politiků sedm bilionů liber, aby zabránil přechodu imigrantů z Libye do Evropy. Vyhrožoval prý, že když peníze nedostane, tak Evropa zčerná.

Ivan Kraus s manželkou

Ivan Kraus s manželkou

Nemám problém ukazovat pas

Jako emigrantovi, který v roce 1968 opustil Československo kvůli okupaci země, mu vůbec nedělá žádné potíže na hranicích ukazovat pas. Ale když se podobně jako jeho další dva sourozenci rozhodl odejít, nemohl říct, že jde tam a tam, jak to dnes vidíme u statisíců uprchlíků, směřujících do Německa nebo bohatých severských zemí. „Uprchlík má právo jít jen tam, kam ho vezmou. Já jsem toho živým svědectvím.“ Ivan Kraus se proto nad současným přílivem imigrantů pozastavuje a připomíná, že něco takového dříve nebylo možné a neodpovídá to ani staré ženevské konvenci. Německo to proto nezvládá a proti kancléřce Merkelové se v Německu stále častěji ozývají kritické hlasy.

Polévkové ústavy ne!

I když chtěli s ženou v osmašedesátém do Ameriky, nešlo to. Odmítali totiž jít přes ‘polévkové ústavy‘, které emigrantům zaručovaly, že se o ně postarají. „My se chtěli živit sami,“ zdůrazňuje. A to se mu taky, byť ne vždy zrovna snadno, dařilo. Připomeňme, že se oba uchytili jako úspěšní loutkoherci, účinkující po celé Evropě. Ivan sám je také navíc scenáristou a spisovatelem, vydal již desítky knih, a dokonce je považován za nejlepšího českého humoristu současnosti.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová