O legendárním Rumburakovi Jiřím Lábusovi koluje řada fám. Proč je zapřisáhlý starý mládenec, jak je to s jeho sexuální orientací a proč nemá děti? Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: O zapřisáhlém starém mládenci Jiřím Lábusovi koluje spousta fám

Zatímco na jevišti humorem přímo srší, v soukromí dává přednost samotě. Jak se zrodila jeho spolupráce s Oldřichem Kaiserem, proč zůstal sám a co je pravdy na různých fámách, které o něm již léta kolují?

Již déle než třicet let je hvězdou pražské Ypsilonky a s dlouholetým partnerem Oldřichem Kaiserem se stal synonymem inteligentního humoru. Změnit hlas na počkání, to není jen tak, Jiří Lábus ale dostal tuto schopnost do vínku. Bez jeho hlasu si například už déle než dvacet let nedokážeme představit Marge Simpsonovou. „Jeden krční lékař mi řekl, že mám hlasivky jako provazy, takže to pro mě náročné není. I když je v tom i dlouholetá praxe. Už jako malý kluk jsem se bavil střídáním mužských a ženských hlasů, četl jsem knihy nahlas a snažil jsem se hlasy různě měnit. Moc mě to bavilo,“ zavzpomínal vynikající herec a dabér v rozhovoru pro server Korzár.sk. Opravdový mistr dabingu bavil díky tomuto umění odmalička celou rodinu i kamarády, rád mystifikoval okolí napodobováním rozhlasových hlasatelů a stal se populárním třídním šaškem. Skvělý herec sice vytvořil během své kariéry i celou řadu seriózních rolí a charakterních postav, jednoznačně ale nejvíc zazářil jako komik.

S Oldřichem Kaiserem v Divadle Kalich v představení Don Quijote

Vyhlášený hypochondr a nemehlo

Koluje o něm spousta pomluv a řada z nich je i pravdivá. Například se ani trochu netají tím, že je hypochondr, a navíc pořádné nemehlo. „Jsem velký labužník. Kvalitní jídlo a pití, to je moje. A vaření je jediná manuální činnost, která mě baví. Rád vařím divočinu, ale myslivec rozhodně nejsem. Jsem totiž takový nešika, že bych spíš zastřelil myslivce než srnku. Něco opravit, to nikdy nebyla moje doména, Ale baví mě malovat,“ přiznal. Bratr známého architekta Ladislava Lábuse se narodil 26. ledna 1950 v porodnici v pražské Londýnské ulici, jeho otec byl architekt a matka zdravotní sestra. Dětství prožil na Vinohradech v činžáku v Bělehradské a už odmala pokukoval po divadle a výtvarném umění. Po gymnáziu se tudíž rozhodoval mezi výtvarnou akademií a DAMU a nakonec zvítězilo herectví.

S Dagmar Veškrnovou a Oldřichem Kaiserem v roce 1987 v televizní pohádkové komedii O princezně na klíček

„Divadlo mě uchvátilo už při prvních loutkových představeních, která jsem viděl. Fascinovalo mě to čekání, co bude za oponou, až se otevře – zámek, peklo, nebo snad les. Nemohl jsem se dočkat. Odmalička jsem měl v sobě určitou dávku exhibicionismu, který jsem chtěl projevovat i navenek,“ vysvětlil, co ho nakonec dovedlo k rozhodnutí. A navíc je velmi šťastný, že na divadelní fakultě ještě stihl období, kdy na ní učil legendární Rudolf Hrušínský. „Měl jsem štěstí, že mě učil. I když jsem musel po dvou letech z politických důvodů odejít, i tak mě hodně naučil,“ zdůraznil Lábus.

Princové ho minuli

Zatímco jeho spolužáci po ukončení školy obvykle směřovali k rolím mladých princů a milovníků, Lábus o nich mohl jen snít. Místo nich mu báječně šli ‘záporáci‘. Zpočátku ho to velmi mrzelo, dnes už je s tím ale dávno vyrovnaný.

Jako čarodějnice v netradiční hudební pohádce Tři bratři

„Kromě několika králů jsem nehrál kladné hrdiny, nanejvýš přihlouplé truhlíky. I v pohádce Princové jsou na draka byl můj kralevic nemehlo. Ale na druhou stranu – kůň a meč by pro mě byly problém. Při natáčení Lotranda a Zubejdy jsem vedle koně jenom šel, a i tak mi šlápl na nohu a zlomil mi prst. Dopajdal jsem do divadla, ale ještě před začátkem představení jsem skončil v nemocnici, kde mi doporučili, abych večer nehrál. A když z jeviště oznamovali, že se představení ruší, protože Lábusovi šlápl na nohu kůň, lidé se smáli, protože si mysleli, že jde o vtip. Až jeden divák vykřikl: Já jsem Lábuse viděl, v divadle už byl, to se asi nejspíš ožral,“ vyprávěl.

Čaroděj Rumburak je věčný

Přesto lze říct, že vlastně měl nakonec štěstí, protože zatímco princové stárnou, jeho čaroděj II. kategorie Rumburak z televizního seriálu Arabela zůstává věčný! A ani jeho představitel ho nepovažuje za zápornou postavu. „V jádru nebyl zlý, toužil po lásce, jenom na to šel s trochu nepřiměřenými prostředky. Kdyby mu nepřekáželi, mohl žít šťastně a mít klidně deset dětí, ani by nezbytně nemusely být jeho,“ prohlásil o své nejslavnější postavě.

Legendární Rumburak, čaroděj II. kategorie

„Jistý pán v tramvaji mi sice přiznal, že se mě v dětství hodně bál, ale spousta dětí mi naopak psala, že Rumburakovi drží palce. A stále mi chodí žádosti o podpis, od Francie po Německo. No a nedávno mě na ulici míjela trojice Romů a s úžasem prohlásili: Ty vole, Rumburak. On ještě žije?“

Jak se zrodilo legendární duo

Když se řekne Lábus, většina diváků, kteří vyrůstali před obrazovkou Československé televize, automaticky dodá Kaiser. Svého času opravdu tvořili mimořádně populární dvojici a přímo excelovali v oblíbeném pořadu Možná přijde i kouzelník. Připravili toho ale společně mnohem víc, například pořad Ruská ruleta či Zeměkoule, ale především rozhlasový seriál situačních komedií Tlučhořovi.

Legendární komické duo Kaiser-Lábus v roce 1983 v pořadu Možná přijde i kouzelník

S kolegou Oldřichem Kaiserem pojí Jiřího Lábuse dlouholeté, ale tak trochu zvláštní přátelství. „Seznámili jsme se na divadelní fakultě. On byl v jiném ročníku, protože je mladší, ale zjistili jsme, že vyznáváme podobný smysl pro humor, a od té doby spolu rádi vymýšlíme různé projekty. Nemusíme se ale vůbec vidět třeba i několik týdnů, a když se pak setkáme, pokračujeme v rozhovoru tam, kde jsme minule skončili. To se mi stává jenom s ním,“ konstatoval Lábus.

Udělej Marge!

Díky svým mimořádným hlasovým schopnostem se Jiří Lábus výrazně uplatnil v dabingu, který opravdu miluje, zvlášť když jde o animované filmy. Jeho hlasem promlouvá spousta populárních postaviček, především je ale v českém dabingu lenochodem Sidem z Doby ledové, skvělým táborovým rozhlasem v populárním americkém seriálu MASH a samozřejmě hlavně Marge Simpsonovou. Dodnes ho kdekdo ve společnosti prosí: Udělej Marge!

Díky svým hlasovým schopnostem patří k nejvyhledávanějším dabérům

Zapojit ho do dabingu napadlo režiséra Zdeňka Štěpána, když ho slyšel, jak mluví ženský part v populární rozhlasové show Tlučhořovi. „I když má Marge v originálu úplně jiný hlas, dabuji ji už déle než dvacet let a pokaždé znovu tvůrce obdivuji, jak drží kvalitu Simpsonových. Jenom je škoda, že se už nedabuje v týmu jako kdysi, teď jsme ve studiu každý sám,“ posteskl si Lábus.

Zapřisáhlý starý mládenec

Jednou z nejčastějších pomluv, které o něm kolují, jsou spekulace o jeho sexuální orientaci. Vznikají proto, že je zapřisáhlým starým mládencem a nikdy se o něm nemluvilo v souvislosti s některou známou ženou. Tu a tam se sice ve společnosti objevil v doprovodu mladé krásky, nikdy však nešlo o vážný vztah. Ten nejdelší měl před několika lety, když chodil s Yvonou Krouskou, která pracovala v pražské zoologické zahradě. Vydrželo jim to necelé tři roky a nakonec se prý rozešli, protože Jiřího partnerka nedokázala zapadnout mezi jeho přátele. Prý jí dokonce říkali „Zoobába“.

V komedii režiséra Roberta Sedláčka Muži v říji

Na otázku, proč se nikdy neoženil, odpovídá poměrně často a nečiní mu to problémy. „Samozřejmě jsem měl několik možností, jenže jsem si během let zvykl na svobodu, takže by musel přijít někdo opravdu mimořádný, aby mě pobláznil. Vždyť zamilovanost je vlastně šílenství. I odborná literatura uvádí, že když je člověk zamilovaný, chová se jako blázen. Je to regulérní nemoc. Ale za dva roky to prý přejde, usadí se to,“ prohlašuje s oblibou herec, který prý byl opravdu zamilovaný pouze dvakrát v životě. „A pak jsem se z toho vyléčil,“ dodává s tím, že je rád, že to nakonec tak dopadlo. Bydlí sám v pražských Vršovicích, přesto je ale stále mezi lidmi, a tak kdyby na něj měl neustále někdo mluvit ještě doma, tak by se prý asi zbláznil. A vůbec mu nevadí, že za svou svobodu zaplatil tím, že nemá děti. Úplně mu prý stačily tři bratrovy, kterých si dosytosti užil.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská