Tragédie velkého hitmakera: Zemřela mu devítiletá dcera. Přiznal, že chtěl jít za ní... Tajnosti slavných
20.10.2014
Foto: ČT
Popisek: Slavného hitmakera Michala Davida postihla největší tragédie, jakou může rodič zažít - zemřela mu teprve devítiletá dcera
Většina lidí si o něm myslí, že žije nonstop. Jenže i populárnímu hitmakerovi Michalu Davidovi uchystal osud těžkou zkoušku - zemřela mu devítiletá dcera Míša. Co se stalo a co pomohlo rodině překonat tak obrovskou tragédii?
Skladby i rozsáhlejší projekty Michala Davida vyzařují ohromnou chuť k životu. Jakoby je skládal člověk, kterému jsou problémy cizí, řeší je šmahem a jde zase dál. Titul jeho písně „Já chci žít nonstop“ vyjadřuje filozofii „žít a užít“. Přesto slavný hitmaker prožil chvíle, kdy už se mu dál žít vůbec nechtělo. Přišel totiž o devítiletou dceru.
To nejhorší, co může rodiče potkat
To datum by český diskotékový král nejraději navždy vymazal z kalendáře. V pondělí 3. dubna 2000 ho totiž postihlo největší neštěstí v životě – zemřela jeho devítiletá dcera Michaela. Když jí lékaři diagnostikovali leukémii, byla to pochopitelně velká rána, všichni však doufali, že boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Bohužel… Teprve až po letech byl Michal schopen o tragédii mluvit. „Je pravda, že když mi bylo nejhůř, velmi jsem si přál za Miškou odejít… Hlavně už nic necítit! Stalo se, že se mi ukázala a jako by mi říkala: ,Tak pojď se mnou…‘ Zažil jsem to, co popisují lidé, kteří prožili klinickou smrt,“ přiznal populární hudebník teprve o deset let později serveru Kafe.cz. Je si jistý, že smrtí život nekončí a že se s Míšou jednou znovu setká.
Davidovy dcery Klárka (vpravo) a Míša, která zemřela v devíti letech na leukémii
V tak tragických chvílích se buď rodina stmelí, nebo ji to definitivně zničí. Michal a Marcela však měli ještě o rok starší Klárku, o kterou se museli postarat. Přesto ale nastanou chvíle, kdy už se člověku nechce žít dál, a zažil to i slavný muzikant. „Nejsme nesmrtelní a někdo je tady do sta let, někdo jen do devíti. Asi je to určitý osud, který člověk musí přijmout. Kdybych se s tím nedokázal vyrovnat já, tak těžko můžu v písničkách zpívat „Já chci žít nonstop“. Lidi by mi to nevěřili…“ prohlásil v rozhovoru pro Blesk. Tahle rána se nikdy nezacelí, přestože starší dceři Kláře je již pětadvacet a s jednou z fanynek má ještě dvaatřicetiletého nemanželského syna Petra.
Setkání na vrcholu
S manželkou se poprvé setkal v roce 1984, když již oba slavili velké úspěchy, Marcela jako tenistka a Michal jako hvězda populární hudby. Přesto jeden o druhém nikdy předtím neslyšel. Náhodou se potkali v restauraci, kam oba chodili na oběd. „ Bylo to hodně zajímavé. Já jsem se jí představil a ona se ptala, co dělám,“ zavzpomínal Michal v rozhovoru pro server iDnes.cz. „To už byl rok 1984, měl jsem za sebou Nonstop, několik alb. No co bych dělal. Zpívám. A ty mě neznáš? A ona, že sorry, že tu moc není, že hraje v Austrálii tenis. Tak se ptám, jak se jmenuje, a ona že Skuherská. Tak jí říkám, že ji taky neznám.“
Pak Marcela odjela do Brazílie, takže na skleničku šli, až když se vrátila. A už zůstali spolu. Bylo to první a poslední rande. Dne 5. listopadu 1987 se vzali na Vyšehradě, svatební hostinu měli v Národním divadle. „A pamatuji si, jak Marcela před odjezdem na všechny křičela, ať nezapomenou hlavně Michala,“ dodává David.
S Marcelou se potkali náhodou, když už oba byli úspěšní, jeden o druhém ale do té doby neslyšeli
Z kláštera na jazzovou scénu
Narodil se jako Vladimír Štancl 14. července 1960 do známého cirkusového rodu Kludských. Jako malý pobýval s matkou nějakou dobu v Itálii, kde chodil do klášterní školy nedaleko Verony. „Matka představená ve mně objevila talent a brzy jsem místo ní hrál při mších na harmonium,“ vzpomínal na muzikantské začátky. Později studoval na pražské konzervatoři a podle pamětníků patřil k největším talentům české jazzrockové scény.
Založil formaci Čtyři, se kterou v roce 1976 získal cenu pro hudebníka roku na Pražských jazzových dnech. Zároveň ho ale zlákala populární hudba, konkrétně jeden z jejích tehdy nejznámějších impresáriů František Janeček, který mu později dal i nové jméno. Kritika tehdy hovořila o zradě talentu, David ale svůj žánrový přestup vysvětluje jednoduše: „Mám krátké prsty, takže na klávesách vezmu maximálně oktávu. A v jazzu potřebujete mít v levé ruce větší rozsah.“
Rodinné idyle zasadila Míšina smrt nezhojitelnou ránu
Jak proplout životem
Jeho kariéru odstartovalo v roce 1981 vítězství v soutěži Intertalent. Jako jeden z mála se dokázal rozejít s manažerem Františkem Janečkem, který ho původně přijal jako klávesistu pro Janu Kratochvílovou, a postavit se na vlastní nohy. Už v roce 1988 měl vlastní studio, což mu pomohlo překonat začátek 90. let, kdy byl podobně jako řada dalších známých umělců předchozí dekády trochu mimo dění. Pracoval pro Ivetu Bartošovou i Karla Gotta a na scénu se vrátil v plné síle po vítězství českých hokejistů na olympijském turnaji století v Naganu. „Já si myslím, že žádný komunistický prominent nejsem. Jenom jsem dělal muziku, která se líbila tehdy a líbí se i teď,“ odpovídá na výtky kritiků.
Úspěchy sklízí i jako producent a autor muzikálů, a ačkoli se živí pop music, na jazz nikdy nezanevřel. Kvůli tomu byl přitom Michal David terčem kritiky, a to nejen hudební. Autor spartakiádní skladby Poupata z roku 1985 se často potýká i s narážkami na působení za socialismu. „Jsem proplouvač. Celý život jsem proplouval...,“ říká David. „Být moc doleva nebo doprava není dobré.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská