Levné bydlení v Praze? Zapomeňte. Tři miliony za malý, vlhký domek na periférii. Na vlastní kůži v roli zájemce o bydlení

Foto: Ivan Břešťák

Popisek: Jistě chápete, že jde o princip a ne o dehonestaci prodávajícího... Tato reportáž je s výjimkou této jediné tím pádem bez fotografií

Zdá se, že investicím do drahých kovů či vzácných minerálů v České republice na hodně dlouho odzvonilo. Už nějakou dobu je totiž mnohem výhodnější koupit byt, pronajmout jej za velký peníz a zajistit sobě i potomkům vcelku snadný život. Ceny bytů a pronájmů trhají rekordy a vše pak odskáčou mladí lidé, kteří chtějí bydlet, založit rodinu (a zplodit budoucí daňové poplatníky), ale nemají miliony od rodičů. V některých případech tak budou cvakat do konce života.

Hotové stěhování národů trápí už delší dobu naše hlavní město. Nájmy v centru Prahy a v širším centru se vyšplhaly do takových výšin, že už začali utíkat nejen poměrně solventní občané a celé rodiny, ale i některé renomované firmy. To samé platí třeba o lékařích, kteří měli ve středu Prahy soukromou praxi. Dnes je najdeme na okraji Prahy a v satelitních městech, která v okolí hlavního města už léta zažívají hotový boom. Pokud je ve vašem okolí známý, který dokonce i ve Strašnicích v Praze 10 platí nájem za obyčejný dvoupokojový byt 15 tisíc a více, vězte, že tam asi dlouho nevydrží. Přestože některé politické strany chtějí tento trend zastavit, v následujících letech má být podle znalců poměrů situace ještě dramatičtější.

Za metr až 150 tisíc, nebo máte smůlu

Realitní kancelář JUDr. Miroslava Dudy už dlouhá léta sídlí na začátku Letné směrem z centra. Najdeme ji naproti Ministerstvu vnitra. S Mirkem se známe dlouho. Měl jsem přijít v osm ráno. Stiskl jsem tlačítko zvonku a šel do prvního patra. Tam mě čekala starší a sympatická sekretářka. „Dáte si kávu?" zeptala se. „Ano. Dám si několik kafí," já na to. Pak mě usadila do křesla a já čekal. Za chvíli bouchly dveře. Zaslechl jsem Mirkův hlas. „Ahoj. Tak jsem tady." Mirek je zároveň viceprezidentem Asociace realitních kanceláří České republiky (ARK ČR), on sám působí na trhu asi 25 let.

Zajímalo mě, jaké jsou k začátku letošního října aktuální ceny bytů a pronájmů v našem hlavním městě. Mirek se posadil do křesla. Vytáhl jsem foťák a udělal snímek. „Na tohle jsem si měl vzít kravatu," zamumlal. Opřel se do křesla, dal ruce za hlavu a pustili jsme se do práce. „Za byt v Dejvicích v Praze 6, na Letné nebo na Malé straně v Praze 1 zaplatíš za metr čtvereční tak sto, 150 tisíc korun," začal. Jedná se o ´luxusní adresy´. Hnedle jsem jej upozornil na to, že sice mockrát děkuji za nabídku, ale že žádných 150 tisíc za metr dávat nebudu, protože tolik peněz nemám. Pak mě ale napadlo, že bych si mohl pořídit alespoň nějakou špeluňku. Ani tady mě Mirek moc nepotěšil. Průměrná cena bytu v Praze je už asi 80 tisíc za metr čtvereční. Za deset let se více než zdvojnásobila.

„Cena záleží na poloze bytu, jeho vybavení. Jinak se prodává nebo pronajímá luxusní byt po rekonstrukci v činžovním domě a ve staré zástavbě, a jinak se prodává byt s opadanou omítkou třeba v Horních Počernicích," vysvětlil. Že bych zamířil do Horních Počernic? Přiznávám, že jako rodilý Pražák ani pořádně nevím, kde se Horní Počernice nacházejí. Prý na východě Prahy. Katastrálně je to  Praha 20. A tak se ze mě stal hypotetický zákazník a Mirka jsem požádal o to, aby mě v Horních Počernicích prodal byt. Nebo domek. Za nejlevnější peníz. I s tím břemenem, že do práce se musí jezdit autem nebo autobusem. Potraviny do zásoby pak budu muset kupovat jednou týdně v hypermarketu a za kulturou poputuji další kilometry někam do středu hlavního města. 

A jelo se nakupovat

Za dva dny jsem zamířil s Mirkovým kolegou Jiřím do zmíněných Horních Počernic. Přestože byl všední den, v ulicích a na náměstí skoro nikdo. Jen důchodci na lavičkách a starší paní se třemi uštěkanými psy. Zato na Olomoucké a Náchodské ulici jezdila auta sem a tam. Řidiči spěchali buď do Prahy, nebo naopak z Prahy prchali kamsi pryč s plynem na podlaze. Našel jsem zde kadeřnictví, lékaře a na každém rohu prodejny potravin a smíšeného zboží v režii vietnamských obchodníků. Na nákupy do zásoby to nestačí, musel bych mít auto, které by mě dopravilo někam do supermarketu. Ten nejbližší je v Praze 14 na Černém Mostě. Když je zácpa, cesta může trvat hodinu.

Malý, vlhký domek za téměř tři mega

V jedné boční ulici jsme se zastavili u rodinného domu. První patro chtěl majitel dostavět z půdy, ale rozmyslel si to. Hlavně mu došly prachy. Bude se stěhovat za sestrou, které zemřel manžel. A tak je jeho domek na prodej. Za dva milióny osm tisíc korun se skromnou zahrádkou, připomínající džungli? Fajn. Beru. Šli jsme dovnitř. Uvítal mě těžký vzduch málo větrané místnosti, kde byla navíc velká vlhkost. V předsíni byly pytle na hadry. Asi dvacet párů obuvi, deštníky, kabáty. Šlo se dál. Obývák. Zde dominovala televize. Kanape na odpočinek, stůl, židle. Na stěnách reprodukce obrazů. Ale jinak docela velký prostor. Zařídil bych si to jinak, stačí splašit nějaké 3 milióny. Podsklepená byla jen kuchyně, ve dvou dalších pokojích byly na zdi vlhké fleky. Také kuchyně byla prostorná. Koupelnu majitel zrenovoval, nová vana, podlaha a kachlíčky. To samé toaleta. „Tady je to na celkovou rekonstrukci, ale i tak je to poměrně výhodná koupě," řekl mi Jirka. Snažil jsem se zjistit, co by si zde počali mladí lidé, kteří by chtěli založit rodinu. V první řadě by se museli obrátit na banku a požádat o hypotéku. Jinými slovy, zadlužit se na podstatnou část života. Pak investovat do rekonstrukce. Následně byt zařídit. A neměli by se rozvádět, protože by to oba pěkně zacvakali, když to tedy uchopíme z ryze ekonomického hlediska. 

Schody do nebe

Novopečení majitelé by prostě měli myslet do budoucna. V okolí zakoupené nemovitosti musí být třeba mateřská a základní škola. Dětský lékař, lékař pro dospělé, vedle potravin další infrastruktura. Ideální by bylo postavit garáž, a tam zaparkovat auto. Nebo rovnou dvě. Autobusy jezdí hlavně přes den a na vlak do Prahy je to kus pěšky. To vše se totiž promítá do celkové ceny poměrně ´levného´ bydlení. V domečku jsem udělal pár snímků. Pak jsme šli vedle do hospody, kde jsme ještě chvíli klábosili. Podle Jirky by si mladí lidé měli uvědomit, že koupě bytu není jako koupě spotřebního zboží včetně automobilu. Je to na celý život. „Chápání trhu s nemovitostmi bylo za komunistů pokřiveno," dodal Jirka. Pokud seženeme levné bydlení ve starém činžovním domě v pátém patře bez výtahu, ve třiceti letech nám to vadit nebude, těch pár schodů zvládneme. Stejné schody se však mohou stát problémem v době, kdy oslavíme třeba šedesátiny a ženám od věčného tahání nákupů naskákají na nohách křečové žíly. Všechno tedy musíme promyslet. 

Blíží se krach cen nemovitostí? Jak kde

„Tím, jak se Praha a její okolí rozšiřuje, cena bytů v ní stoupá. Naopak vidíme obce, které jsou od ní stovky kilometrů a které vymírají," řekl nám majitel další realitní kanceláře, který si ovšem nepřál být jmenován. Tomuto trendu stát není schopen čelit, myslí si. „To, že se plácá do vody a hrozí se  ´zastropováním´ nájemného, nemá s trhem s byty nic společného," dodal.  Pokud se podíváme na situaci alespoň trošku podrobněji, vidíme mimo Prahu málo pracovních příležitostí, a zde je zakopán ten pes: „Tím nemyslím Mladou Boleslav. Nebo jiná města, kde se daří udržet zaměstnanost na přijatelné míře. Tak nějak vznikají takzvané vyloučené lokality, tam, kde práce není," dodal. A v jejich okolí ceny bytů prý klesají a lidé se chtějí nastěhovat do Prahy. V hlavním městě je bydlení, přiznejme si, komfortnější.

Ceny ještě porostou

Stát by měl podporovat například výstavbu zaměstnaneckých bytů. Nikoli výstavbu skladů. A pokud by firmy mohly investovat například do bytů pro své zaměstnance, kteří by třeba po vyučení nastoupili k nim do práce, ale měli jistotu bytu a práce, bylo by to jiné. „Myslím, že není třeba zahušťovat Prahu, a jiná krajská města. Právě tím ceny bytů stoupají. A klesají tam, kde práce není,“ vysvětlil polopaticky realitní makléř. „Kdysi jsem byl první, kdo řekl, že se blíží doba, kdy cena za metr čtvereční v Praze přesáhne sto tisíc korun za metr. Byl jsem za blázna. Nyní tvrdím, že naopak cena satelitního bydlení kvůli nedostatku práce v těchto lokalitách způsobí pád cen těchto domů," doplnil. A naopak další růst cen bytů v Praze a v některých krajských městech, dodáváme.

Vložil: Ivan Břešťák