Studentka, které Střední zdravotnická škola v Praze 10 nepovolila nosit hidžáb, podala na instituci žalobu. ČTK to sdělila právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová. Kvůli zákazu ze školy v roce 2013 odešly dvě muslimské dívky. Na jejich stranu se poté postavila ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž instituce tyto studentky nepřímo diskriminovala.
„Žalobu vůči škole jsme podali počátkem roku. Věc je řešena u Obvodního soudu pro Prahu 10, jednání nebylo dosud nařízeno,“ uvedla právnička. Ředitelka školy Ivanka Kohoutová má plnou hlavu starostí. 'Psí hlavu' jí nasadily dvě zahraniční studentky, jedna z nich si dokonce stěžovala veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové, že jí škola znemožnila studium tím, že jí zakázala nosit tradiční muslimskou pokrývku hlavy, tzv. hidžáb. Na počátku sporu ředitelku ani nenapadlo, co se z problému vyvine. „Prvopočátek tohoto případu ale vůbec se šátky nesouvisel,“ řekla v září 2014 Lidovým novinám paní Kohoutová.
Zpočátku prý ani netušila, že jsou dívky muslimského vyznání, protože do ředitelny přišly bez pokrývek hlavy. Podle školského zákona měly doložit doklad o pobytu na území České republiky. Zatímco jedna tak učinila, druhá, která si poté stěžovala u ombudsmanky, nikoli a nestalo se tak ani v den zahájení školního roku. „Žádný doklad o pobytu ani průkaz azylanta u sebe neměla,“ vysvětlila ředitelka. Později prý přišla řeč na to, že budou muset ošetřovat pacienty v nemocnici, kde jsou samozřejmě hospitalizováni i muži, a že budou muset nosit uniformu. „Ptala jsem se, zda jim to nebude vadit. Bylo mi řečeno, že to není žádný problém,“ dodala. Dalším tématem rozhovoru pak byla tělesná výchova. „Jde o bezpečnost žáků. A to nejen při tělesné výchově, ale i u odborného vzdělávání. Šátek může být riziko v chemických laboratořích. Za ochranu a bezpečnost žáků ve škole zodpovídáme,“ připomněla. Že by spor mohl vygradovat v konflikt, v němž se bude studentka domáhat svých náboženských práv, ji v tu chvíli ani nenapadlo.
Ombudsmanka muslimku podpořila
Veřejná obhájkyně práv Anna Šabatová dospěla k závěru, že škola studentku ze Somálska nepřímo diskriminovala, „neboť jí na základě neutrálně formulovaného školního řádu zakázala nosit muslimský šátek, který je projevem jejího náboženského přesvědčení navenek“. Škola tak podle ní nerespektovala Listinu základních práv a svobod. „S názorem Anny Šabatové zásadně nesouhlasím. Na rozdíl od Francie nebo od Belgie, které nošení islámských oděvů zakázaly, je naše republika natolik tolerantní, že na veřejnosti dovoluje islámské oděvy nosit. Demokracie a tolerance přitom předpokládá, že já budu respektovat práva ostatních, ale i oni budou respektovat právo moje. Chce-li někdo navštěvovat naše školy, musí respektovat pravidla, která pro školy platí. Pokud to někomu činí nepřekonatelné obtíže, nebo z nějakých důvodů nechce nebo nemůže, potom nechť se do školy nehlásí,“ uvedl v oficiálním vyjádření právní zástupce školy, renomovaný advokát Oldřich Choděra.
Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku tolerovat nošení hidžábu a případně i burky, která zakrývá celé tělo a obličej. Opačný názor než Šabatová vyjádřil její zástupce Stanislav Křeček. Prezident Miloš Zeman záležitost glosoval slovy, že to „začíná šátkem a končí burkou“. Rada zdravotnické školy již v roce 2014 školní řád upravila. Pokrývku hlavy sice nadále nepovolila, dala však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů.
Slušnější musí ustoupit?
Když se někdo rozhodne žít v jiných kulturních podmínkách, měl by se přizpůsobit místním zvyklostem. Evropané jsou na to zvyklí, takže se nepromenádují v ulicích arabských měst v plavkách ani je nenapadne bouřit se, když se mají před vchodem do hinduistického chrámu zout. Evropa je zkrátka zvyklá na toleranci. Jenže příslušníci jiných kultur, kteří se nyní masově valí na náš kontinent, považují velmi často toleranci za slabost, a vůči slabšímu protivníkovi je potřeba přitvrdit. Však on ustoupí!
Nyní jsou pro atakovanou Evropu kdykoli než dřív velmi aktuálním tématem muslimské zvyky. Tím spíš, čím víc se na nás valí z muslimského světa násilí, agresivita a vymáhání pravidel, která jsou v muslimském světě zvykem. A muslimové se stále častěji snaží prosadit svá práva agresivitou. Jak jinak chápat žalobu muslimky, která dokázala překroutit bezpečnostní opatření při výuce a nejspíš i absenci vlastního povolení k pobytu v ČR v otázku dodržování lidských práv. „Nikdo přece nikoho nenutí, aby do našich škol chodil. Muslimské studentky nemohou však požadovat, abychom se podřídili jejich přáním. Přistoupíme-li na požadavky muslimských studentek, hrozí nebezpečí, že za několik let budou požadovat, aby muslimské šátky nosily i ostatní studentky, aby neurážely jejich náboženské smýšlení,“ varoval Oldřich Choděra v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na