Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Perný týden prezidenta Zemana. Co udělal dobře a co nikoli podle známého politologa

12.05.2015
Perný týden prezidenta Zemana. Co udělal dobře a co nikoli podle známého politologa

Autor: archiv

Popisek: prezident Miloš Zeman

Politolog Jan Kubáček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zhodnotil návštěvu Miloše Zemana v Moskvě a její výsledky. Vyjádřil se i k odmítnutí prezidenta jmenovat profesory či ke kauze týkající se článku Ferdinanda Peroutky.

Co říkáte na prezidentovo angažmá v Moskvě, potažmo setkání s prezidentem Putinem?

Myslím si, že návštěva proběhla důstojně, celý program byl standardní. Jediné, co trochu chápu jako problém a sám prezident se v tom jakoby několikrát zablokoval, to je popis současného stavu Ruska a Ukrajiny. Přirovnávání historicky ke španělské občanské válce těžko obstojí a bylo vidět, že se mu tam ty argumenty hledají velice těžce. Pozici si sám komplikoval hledáním složitých paralel a toho, jak by celá situace měla být řešena a jaká by tam měla být role Evropy a Ruska. Myslím si, že si to udělal zbytečně složitější, než musel, na druhou stranu všechny ty ostatní aktivity proběhly opravdu bez problémů a myslím si, že i symbolicky dobře připomenuly odkaz sedmdesáti let od největšího světového konfliktu, jaký jsme zažili.

Není podle vás zajímavé i to, že Putin hovořil o tom, že prezident Zeman se stává jakýmsi mostem mezi Ruskem a západní Evropou?

Samozřejmě, je to určitá symbolika, na druhou stranu ruská strana rozumí velmi pragmaticky vztahům, hlavně po ekonomické a silové stránce, takže symbolicky možná to je jedna z platforem, kdy se komunikuje skrze českého prezidenta, ale když přijde na věc, tak samozřejmě telefonát amerického prezidenta potažmo reprezentantů nejsilnějších států Evropské unie má navrch a je to jakoby výraznější karta. Takže spíše to vnímám jako určitou symboliku. Bude zajímavé sledovat, jak se například prezidentská návštěva v Moskvě přetaví do vzájemných česko-ruských vztahů a hlavně dorovnávání ruských dluhů, které jsou mnohaleté a některé se táhnou i desetiletí a stále nejsou dořešeny. Uvidíme, jestli opravdu ty mosty byly pouze symbolického rázu z úst prezidenta Putina, anebo se opravdu přetaví, přinejmenším,  aby se umazaly resty, ti kostlivci ve skříni a problémy z minulosti a vztahy fungovaly racionálně a pragmaticky na principu čistého stolu. Ale zatím to vidím jako slova, která nic nestojí, a počkáme si na výsledek…

Další problémem jsou profesoři a jejich jmenování. To už tu několikrát bylo a je to zde opět…

Bezesporu ano, ale na druhou stranu, je to složité. Přinejmenším je věcí debaty vůbec otázka, jestli jmenování akademických pracovníků je pouze věcí formální a je opravdu odvislá od toho, že se všechno „splní, jak splnit se má“, nebo je tam také rozměr morální. Otevřeně si řekněme, že přinejmenším se tu měla vést i debata o profilu těch  zvažovaných jmenovaných. Jestli opravdu být profesorem znamená být formálně, odborně vzdělán a odborně zdatný a jestli tam není rozměr býti i společensky odpovědný, morálně se chovající s nějakým veřejným přesahem a ty argumenty, které padly ze strany prezidentské kanceláře nejsou liché. Je zajímavé, že žádný z akademických pracovníků, kteří tato jména navrhli, neměl potřebu na ně zareagovat  a vysvětlit je a myslím si, že je to na širší debatu.

Buď chceme opravdu počítač a pak nemusí být žádný státník, žádný člověk, a bude to jenom dávání štemplů, anebo chceme, aby když se ten dotyčný krok děje, jakýkoliv jmenovací, odvolávající, prostě přinášející změnu takovýchto významných pozic, tak jestli chceme, aby ten člověk zodpovědně posuzoval a hodnotil. Protože zanedlouho takovéto argumenty mohou padat i u amnestií a mnohých dalších kroků. Prostě, má to přesah, pro společnost je to důležité, býti profesorem také znamená, že ten člověk je nadán nějakými kvalitami, a proto je naprosto legitimní se pobavit, zda pokud to, co bylo řečeno prezidentskou kanceláří, je bezesporu pravda, tak jestli takový člověk by měl vůbec takový titul nosit. Jedna věc je, že akademici mluvili o všem jiném, jen ne o tomto. Takže bych na prezidenta tak příkrý nebyl a velmi by mne zajímalo, jestli se prostě popasují i s těmi argumenty, které tam padly.

Další věc je případ Ferdinand Peroutka a jeho články, které Hrad posuzoval...

Tohle vnímám jako nehodné prezidenta republiky. Takové věci se pronášet nemají, jsou naprosto zbytečné, dneska už je to opravdu až tragikomický příběh a není to hodno prezidenta, není to hodno odkazu Ferdinanda Peroutky, protože těžko se ze současnosti hodnotí něco minulého, navíc tak vypjatého a složitého. Navíc mi přijde velmi prazvláštní lustrovat autora, který sám posléze je na několik let na hraně přežití v koncentračním táboře. Nějakým způsobem se  chová v čase třetí republiky, v čase Února, a poté, jak působí následně v disentu, v emigraci.  Každý se má hodnotit v celoživotní perspektivě a modelu chování a chování v krizích. Nemáme právo hodnotit dnešní optikou někoho, a je jedno, jestli je to první republika, jestli je to osmatřicátý, nebo druhá republika, protektorát, nebo jsou to věci dávné minulosti. Ty je třeba připomínat, hodnotit v nějaké širší perspektivě.

Je třeba toho člověka hodnotit optikou celého života a ne jen jednoho momentu, navíc momentu, kdy opravdu druhá republika byla nějaká, prošla si obrovskou kocovinou pomnichovského syndromu, byla náhle velmi konzervativní, začala řešit vztahy se svými sousedy; a jedna věc je nějaký styl článku a druhá věc je posléze vypjatý fašismus, potažmo realita. Myslím si, že když se podíváme na optiku koncentračního tábora a i chování dalších krizí, tak Ferdinand Peroutka sám svým životem a svým chováním na to odpovídá velmi dobře. O tom mají vést debatu historici, ale hlava státu se sama lapila do něčeho velmi prazvláštního a vůbec nesouvisejícího s prezidentstvím.

Poslední otázka se týká problematiky poněkud vzdálenější od našich hranic, a to Blízkého východu, i když… V souvislosti s naším prezidentem – nevyvolává tím, že je proti Islámskému státu velmi vyhraněn, určitý nebezpečný aspekt v tom, že se můžeme dostat do centra zájmu tohoto státu?

Ne nezbytně. Podívejte se, co se dělo v Evropě státům, které byly velice neutrální a nevymezovaly se vůči vypjatému islamismu. Nám podobně velké i uvažující Dánsko, kde ten spor a systematické ataky na stát jako celek odstartovala jedna karikatura. Vždyť je to absurdní! Radikál si může zvolit jakékoliv téma, terč útoku, zvolí si jej sám, čistě z důvodu, aby postačil. Je třeba islamisty odlišovat od islámu a od věřících mnoha proudů, protože korán je sice jeden, ale těch výkladů jsou desítky. Je však třeba s tím vypjatým, militaristickým, nenávistným, šovinistickým islamismem toho nejhrubšího zrna prostě od počátku bojovat. On si nevybírá, útočí jak na anglo-americký svět, tak stejně intenzivně potlačuje své „náboženské spoludruhy“ z těch umírněných hnutí.

Tady prezident popisuje problém velmi realisticky, jen by bylo ideální, kdyby od těch kroků jedné hlavy státu se začalo přecházet k něčemu mnohonárodnějšímu, k aktivitě, která bude mít trvalý charakter, která bude pod vlajkou více států, a tím bude mít více šancí na úspěch. Zkrátka, bylo by fajn, kdyby prezident republiky tam už začínal přidávat mezinárodní aspekt, začal hledat pro tuto věc a pro systematické omezování moci Islámského státu další partnery za hranicemi našeho státu, protože to je mnohonárodní problém a ten lze řešit jen mnoha státy společně.

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace