Mariánský sloup se už rodí. Kameníci pracují zadarmo!
10.04.2013
Foto: archiv AJ
Popisek: Mariánský sloup se na pražské Staroměstské náměstí vrátí téměř po celém století. Nejprve ale v místě jeho ustavení proběhne archeologický průzkum.
Na Staroměstské náměstí se vrátí Mariánský sloup, který byl zbořen v roce 1918. Materiál je hrazen z dobrovolných sbírek a mistři kameníci na něm pracují zadarmo. S jeho osazením by se mělo začít zhruba za rok.
„Dokud na Staroměstském náměstí stát nebude, tak tomu nevěřím," říká mluvčí Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu Karel Kavička, který o jeho návrat usiluje již třiadvacet let. Za tu dobu zažil i spoustu zklamání. „Nemyslím si, že návrat sloupu je vyloženě pražská záležitost. Vždyť mu přece fandí nejen lidé z různých míst republiky, ale i krajané v zahraničí," dodává rodák z Prostějova.
Staromák konečně prokoukne
Rada Magistrátu hlavního města Prahy konečně schválila před pár dny harmonogram přípravné a realizační fáze revitalizace parteru Staroměstského náměstí a jeho okolí. „Součástí revitalizace je i obnova Mariánského sloupu. Předpokládaný termín je polovina příštího roku," upřesnila tisková mluvčí magistrátu Tereza Králová.
Kromě kopie barokního Mariánského sloupu, jenž byl zbořen po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918, uvažuje město i o navrácení renesanční Krocínovy kašny, která byla zbourána v roce 1862 v souvislosti s novogotickou dostavbou Staroměstské radnice. Podle schváleného harmonogramu bude osazení obou objektů předcházet i studie proveditelnosti, která by mohla být hotová už v létě, a na několika místech náměstí bude proveden archeologický výzkum.
Kdo to zaplatí
„Předběžně je na realizační fázi počítáno s přibližně třemi miliony korun. Teprve po ukončení přípravné fáze bude známo, s jakými finančními náklady se Mariánský sloup na Staroměstské náměstí vrátí," vysvětlila Králová. Z těchto peněz však Magistrát bude hradit například archeologický průzkum původního místa sloupu.
Čtrnáctimetrové kamenické dílo je podle Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu hrazeno z dobrovolných sbírek. „Vynesly zatím dva miliony korun. Peníze jsme už utratili za pískovec, z kterého bude sloup zhotoven,"vysvětil médiím kamenický mistr Petr Váňa, který s dalšími čtyřmi nadšenci na sloupu pracuje. Založili kvůli němu i Mariánskou kamenickou huť. „Nepobíráme s kolegy za práci žádnou odměnu a klidně řeknu, že jsme na to hrdí. Pracujeme jak o život,"dodal.
Jak se rodí klenot
Dary mají jinou podobu než finanční. Například některá města věnují přímo potřebný pískovec, mimo jiné Třeboň, Mníšek pod Brdy, Dobřichovice či Zábřeh na Moravě. Kus pískovce dorazil až z Indie, kámen pro patku věnovalo italské městečko Vitorchiana. Sloup se znovu rodí v různých částech republiky. Mistři kameníci opracovávají pískovcové díly v Jaroměři, Trutnově, Praze a Karlíku, kde má svůj ateliér Petr Váňa. Dokončený podstavec stojí už několik let v zahradě kostela svatého Karla Boromejského pod Petřínem.
Kamenické práce mistři provádějí technikou středověkého zpracování pískovce. Tedy pokud možno přesně tak, jak to učinil v roce 1657 jeho původní zhotovitel, sochař Petr Bendl. Jako vzor mu tenkrát posloužil Mariánský sloup, postavený v roce 1638 kurfiřtem Maxmiliánem I. v Mnichově.
Adina Janovská