Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zaorálkovo bolavé koleno, kuří oko, ječné zrno a vlk v zadku. Když ódeesák chválí Babiše, tak mu vlastně správně opozičně škodí… Veselá úterní sněmovna, čtěte

11.02.2015
Zaorálkovo bolavé koleno, kuří oko, ječné zrno a vlk v zadku. Když ódeesák chválí Babiše, tak mu vlastně správně opozičně škodí… Veselá úterní sněmovna, čtěte

Autor: Hans Štembera

Popisek: Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Úterní schůze Poslanecké sněmovny měla bohatý program, kromě návrhů zákonů byl na program zařazen i mimořádný bod, rozprava k bezpečnostní situaci zdaleka nejen naší země, ale i Ukrajiny, Sýrie a dalších neuralgických bodů moderního, na pokraji války stojícího světa. A jak jsme si už zvykli, někteří diskutéři byli vtipnější než jiní… Například známý rétor Miroslav Kalousek, který opět přispěchal s bonmotem, jenž bude jistě často citován.

Kalouskův příspěvek byl velmi výživný, byť není jisté, jak se líbil ministru zahraničí Zaorálkovi, kterému byl z větší části adresován: „Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Doufám, že jste všichni příjemně naladěni po lednové ztučnělé výplatě, protože co jsme si tolik přidali, o to více budete nakloněni mému návrhu. Protože jsem si vás chtěl dovolit požádat, aby byl zařazen nový bod na pořad dnešní schůze, který by se jmenoval mimořádná - pardon - mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově. Vzhledem k situaci, která je z hlediska mezinárodní bezpečnosti ať už na východních hranicích Ukrajiny, nebo na Blízkém východě, pravděpodobně v letošním roce nebyl a nebude významnější mezinárodní summit, než byla mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově.

Vlády všech evropských států na této konferenci byly zastoupeny na té nejvyšší možné úrovni. Tu svým prezidentem, tu svým premiérem, tu alespoň svým ministrem zahraničních věcí. Právě proto, že všechny si uvědomují, že tento summit byl pravděpodobně nejdůležitějším mezinárodním setkáním týkajícím se bezpečí a budoucnosti každého občana v Evropě.

Za vládu České republiky tam nebyl nikdo. Slovy nikdo. Byl to jednak šok, jednak velmi trpké potvrzení našeho již několik měsíců probíhajícího přesvědčení, že prestiž mezinárodní politiky české vlády se prudce snížila, že vlastně nikoho nezajímáme. Taky jsme tam nikomu nechyběli. A co hůř, i česká vláda tento problém chápe velmi podobně: V zásadě nás to nezajímá, co bychom tam dělali.

Za českou vládu dostal pozvánku alespoň tedy ministr zahraničí - ze slušnosti. Nikoliv premiér, nikoliv prezident jako součást exekutivy, ale ministr zahraničí. A ministr zahraničí se omluvil! Co by tam dělal! Takže tam nebyl slovy nikdo.

Pokud na to tímto způsobem trestuhodně rezignovala česká vláda, neměl by na to rezignovat Parlament a neměla by na to rezignovat Poslanecká sněmovna, které se česká vláda zodpovídá. Znovu opakuji - za posledních 25 let nebyla nikdy mezinárodní situace v oblasti bezpečnosti tak citlivá, tak napjatá, jako je v roce letošním. Mezinárodní konference v Mnichově byla naprosto vrcholným, důležitým summitem, kde měl být aspoň jeden zástupce české vlády, kde mělo zaznít stanovisko české vlády nebo kde měla být česká vláda alespoň vidět! Jestliže tam nebyla, je to trestuhodné, a ještě trestuhodnější by bylo, kdyby se tím nezabývala Poslanecká sněmovna jako suverén, jako kontrolní orgán, které se česká vláda zpovídá a zodpovídá.

Myslím si, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila vysvětlení předsedy vlády, proč na českou vládu nebyl nikdo přítomen. A velmi bych jako předkladatel tohoto návrhu ocenil, kdyby předseda vlády našel nějakou méně nejapnou výmluvu, než že ministra zahraničí bolelo koleno. 

Ono ho možná bolelo, nechci ho podezírat, že si to vymyslel. Ale i kdyby k bolavému kolenu měl ještě kuří oko, ječné zrno a vlka, tak všechny tyto vážné neduhy dohromady neopravňují ministra zahraničí, aby rezignoval na účast na takto významném summitu a vystavil Českou republiku posměchu domácí i zahraniční veřejnosti.

Domnívám se, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila informaci od jediného účastníka, kterého Česká republika na této konferenci měla. Byl to předseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg. Nebyl zástupcem české vlády, ale byl to zástupce Poslanecké sněmovny, byl to zástupce České republiky, byl jediným přímým účastníkem a domnívám se, že bychom si měli všichni poslechnout, jaký byl průběh a závěry této konference, o které si opravdu nemyslíme, že to byl standardní a marginální summit, a že by Poslanecká sněmovna měla pozorně vyslechnout, o čem tam byla řeč.

Domnívám se, že by si Česká republika zasloužila, aby na toto téma existovalo něco víc než usnesení výkonného výboru sociální demokracie, kam se nebohý nemocný ministr Zaorálek dobelhal. Do Mnichova už to nezvládl, on je přece daleko, téměř za oceánem. Výkonný výbor sociální demokracie přijal jakési usnesení na toto téma, což je samozřejmě jeho právo, ale myslím si, že Poslanecká sněmovna jako suverén by o tom měla také diskutovat a také přijmout nějaké usnesení jako jasné stanovisko České republiky, které zazní, když už česká vláda tuto konferenci ignorovala.

Dovoluji si proto navrhnout zařazení tohoto bodu na středu jako první bod po obědě. A doufám, snažně vás prosím, abychom nenásledovali příkladu české vlády, abychom nedali signál, že je nám to jedno. Abychom se jasně vyjádřili k tomu, že tato záležitost se nás týká, a nemůže se nás netýkat, protože se týká bezpečnosti a budoucnosti každého občana v České republice. Děkuji.“

Blažek z ODS: Teď pochválím i Andreje Babiše, čímž mu vlastně škodím, takže plním svou opoziční práci 

Řeč se stočila i k aktuální situaci v české justici, kde právě v úterý rezignovala na svůj post ministryně Helena Válková. K tomu vystoupil modrý Pavel Blažek: „Dobrý den, děkuji za slovo. Samozřejmě v situaci, v jaké jsem v posledních dnech a hodinách, nemohu jinak, než navrhnout bod, který by se jmenoval Informace vlády o tzv. dohodě s justicí a situace v resortu spravedlnosti. Chci ale prosím na úvod říci, že situace vypadá tak, že by teď bylo strašně pohodlné pro opozičního politika kritizovat jak odcházející ministryni Válkovou, tak koalici, a nevím, koho ještě, ale to je přesně to, co teď dělat nechci. Jednak tu není paní ministryně a jednak už je oznámeno, že tam proběhne určitá výměna, takže bych to vzal ode mě vlastně svým způsobem jako nefér nebo hovoření spíše k minulosti.

Na tom, co se stalo za poslední týdny, je nejzajímavější do jisté míry úplně něco jiného než nějaké personální výměny. Dovolte mi zopakovat, že náš ústavní systém je založený na tom, že existují tři tzv. moci, a to moc výkonná, zákonodárná a soudní. Bohužel v posledních týdnech dochází k tomu, a to je paradoxem dnešní doby, že zatímco někteří představitelé soudů byli strašně hákliví na to, když se jim takzvaně politici pletli do soudnictví, tak dnes naopak jsme svědky jevu, kdy někteří představitelé justice se velmi aktivně chtějí podílet na výkonu výkonné moci, a dokonce zasahovat i do moci zákonodárné.

Naším úkolem je, a teď bych řekl nás všech, ať jsme z jakékoli strany, trvat na tom, že zákony této země dělá parlament a že od provádění výkonné moci je vláda a některé další správní úřady, nikdo jiný.

Dovolte mi říci pár slov k té dohodě, a proč tvrdím, že dohoda byla uzavřena předčasně a pod nátlakem, že vlastně o žádnou dohodu se v pravém slova smyslu nejedná a nemůže jednat. Myslím si, že ti ministři, kteří na vládě včera nehlasovali pro tu dohodu, hlasovali dobře, zatímco ministři, kteří hlasovali pro dohodu, myslím, že v budoucnosti hodnoceni dobře býti nemohou.

Za prvé není pravda, že touto dohodou se ušetřily státu nějaké 4,5 miliardy. Ono je to naopak. Předčasně stát uvolňuje 1 miliardu 200 milionů Kč na platy soudců na základě dohody - a to vám budu tvrdit vždycky a vím, že mám pravdu - na základě dohody, kterou si připravili představitelé justice sami. Důvod opravdu byl panika z toho, že dojde ke změně ministryně, a já vlastně ani nevím proč, ale opravdu panika z toho, že ministrem mohl být pan Pelikán, kterého teď nechci hodnotit. Proto jsme sledovali v posledních dnech, a to je ten zásah moci soudní, kam se fakt nemá plést, a to je ta dojemná snaha zachránit ministryni, která vyhovuje některým justičním kruhům.

Dámy a pánové, já musím říci, tohle je přesně to, do čeho se soudy opravdu plést nemají. Je věcí voleb, kdo je zvolený poslancem. Na základě voleb se určuje nějaká vládní koalice a je to potom tato vládní koalice, která dosazuje ministry. Nikoli soudci.

Z tohoto hlediska musím systémově - opakuji, systémově - říci, že ten postoj, kdy se neustoupilo těmto soudním kruhům, považuji systémově za správný. A v zásadě neuškodí, když tady jednou řeknu nepřímo pěknou větu i o Andreji Babišovi, že systémově to bylo vyřešeno správně - ale tím, že ho chválím, mu vlastně škodím, takže plním docela dobře svou opoziční práci.“ 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace