Otce mu popravili fašisté, ze školy ho vyhodili kvůli homosexualitě… Kdo Eduardu Cupákovi pomohl a jaký zlozvyk zaplatil životem? Tajnosti slavných

Autor: fanphobia.net

Popisek: Eduard Cupák byl idolem žen a dívek 50. let, miloval však muže. Ke kariéře mu dopomohl režisér Václav Krška, který byl rovněž gay. Proto herci závistivci přezdívali "paní Kršková".

Ženy ho zbožňovaly, jenže on miloval muže. Přesto se navzdory svému lyrickému projevu stal jedním z nejvýraznějších herců poválečné éry. Kdo se o to zasloužil, s jakými problémy se Eduard Cupák potýkal a co ho nakonec zabilo?

Kvůli homosexualitě, která byla za komunistů trestná, se neustále potýkal s problémy. Mistr dramatického patosu i komediální nadsázky, skvělý vypravěč a dabér se netajil svou sexuální orientací a sedmatřicet let prožil s jediným partnerem. Zemřel předčasně v šedesáti čtyřech letech na rozedmu plic, kterou si podle lékařů ‘vysloužil‘ svou kuřáckou vášní.

S Jaromírem Hanzlíkem jako roztržitý manžel Péťa v legendárním seriálu Taková normální rodinka

Dětství mu zničili fašisté

Narodil se 10. března 1932 v Brně do poměrně dobře finančně zajištěné rodiny, jeho otec pracoval jako řidič v tamní tiskárně. Bezstarostné dětství mu však zcela obrátila naruby 2. světová válka. Kvůli machinacím s potravinovými lístky skončili na popravišti jeho otec a babička a Eduard poté vyrůstal jenom s maminkou, která ho často brávala do divadla. Tím probudila již v dětství jeho lásku k herectví a předurčila jeho další osud.

S Janou Rybářovou v roce 1954 v legendární filmové romanci Stříbrný vítr,
díky níž se stal idolem žen a dívek

V patnácti letech nastoupil na Státní konzervatoř v Brně, která se později transformovala na Janáčkovu akademii múzických umění. Již v té době hostoval na jevišti Státního divadla v Brně a absolvoval i svůj debut na stříbrném plátně – jeho první rolí byla postava mladého Tomáše Machovce ve zfilmovaném přepisu Jiráskova románu Temno. Přesto byl v absolventském roce 1951, těsně před dokončením studií, vyloučen kvůli své sexuální orientaci.

Za kariéru vděčil Krškovi

O jeho úspěch se zasloužil především režisér Václav Krška, který v něm našel ideálního představitele romantických a zasněných mladíků, k nimž byl Cupák předurčen lyrickým projevem a mimořádně přitažlivou tváří. O dvaatřicet let starší režisér, který byl rovněž gay, ho vzal pod svá ochranná křídla a navzdory všem se rozhodl jeho talent všemožně podpořit. Dokonce si ho navzdory protestům kárné komise prosadil rovnou do hlavní role.

Režisér Václav Krška si si navzdory protestům kárné komise prosadil
mladého Eduarda Cupáka rovnou do hlavní role

Díky němu Cupák stanul před kamerou jako mladý Alois Jirásek v biografickém filmu Mladá léta či v roli začínajícího skladatele Antonína Dvořáka ve snímku Z mého života. Především se ale proslavil hlavními postavami v Krškových šrámkovských adaptacích Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr. Právě tyto filmy z něj učinily jeden z předních idolů dívek a žen 50. let a současně mu vynesly přezdívku „paní Kršková“. Hlavně od závistivých kolegů, kteří v době, kdy byli gayové a lesbičky ještě pronásledováni zákonem, zneužívali jeho homosexualitu jako lacinou zbraň.

Láska na celý život

Jeho osudovou životní láskou byl o čtyři roky mladší technik z ČKD Václav Květ, s nímž se seznámil v 60. letech a žil s ním sedmatřicet let až do konce svého života v Praze na Malé Straně. Společně si pořídili mlýn v Brtnici u Velkých Popovic, který se stal Cupákovou obrovskou vášní. Chátrající ruinu během dvou let zrekonstruovali, stavebním úpravám a zahradničení věnoval herec veškerý svůj volný čas.

Eduard Cupák s partnerem Václavem Květem

„Eda byl vynikající člověk, ale zároveň i despota. A dost silný. Když si něco vymyslel či usmyslel, tak neustoupil. V práci měli asi páni režiséři navrch, ale v soukromí prosazoval zásadně svoje,“ napsal o něm před časem pro server Krásnápaní.cz jeho životní partner.

Dominantní samotář

Snahu prosadit se prý Václav časem vzdal a veškeré rozhodování přenechal Eduardovi. „Tím mě Eda trochu zkazil, takže když zemřel, neuměl jsem si najednou koupit košili, ponožky, nic. Protože tohle všechno zařizoval on,“ pootevřel zlehka dveře svého soukromí. Herec velice miloval starožitnosti, kvůli jediné almaře prý jednou dokonce koupil celý byt. A leckdy to s ním nebývalo snadné. Například neměl rád nezvané návštěvy a dával jim to dost najevo. Odmítal opustit chalupu, nikam nechodil, nenavštěvoval večírky, byl problém dostat ho ven. Jediným průlomem do jeho potřeby samoty byly pravidelné večírky, kde hrály prim dámy. „Býval to speciální večírek, protože paní Irena Kačírková, paní Jaroslava Adamová i Eda byli narozeni v Rybách. Chodila sem ještě třeba paní Rosůlková, Fabiánová a další. My jsme pro ně udělali pohoštění a jen poslouchali a obsluhovali,“ vzpomínal Václav Květ.

V roce 1953 s Danou Medřickou v romanci Měsíc nad řekou

„Eda byl strašlivý perfekcionista. Třeba na zahradě, když někdo odhodil nedopalek, tak Eda zešílel. Vždycky když dostal roli, nastala katastrofa, protože v tu ránu sháněl všechny knížky, informace, podklady, pokud tam bylo cizí slovo, volal na jazykový ústav…“ nastínil Květ povahu svého životního partnera.

Gaye nikde nechtěli

Menší úlohy v životopisných filmech dostal Cupák později i od jiných režisérů, navzdory filmové slávě však byla jeho profesní cesta spletitá. Jeho odlišná sexuální orientace, často označovaná jako ‘nevhodné chování‘, a výslechy na StB logicky vedly ke ztížené možnosti získat stálé divadelní angažmá. Během vojenské základní služby hrál v Armádním uměleckém divadle a Ústředním vojenském souboru, poté nastoupil v roce 1955 do Městských divadel pražských, kde působil s krátkou přestávkou do roku 1968.

Jako krejčovský tovaryš Labakan ve stejnojmenné pohádce z roku 1956, opět s Janou Rybářovou

V roce 1968 opustil stálé divadelní angažmá a od té doby pracoval výhradně pro film, televizi, rozhlas a dabing. Rolí, které ztvárnil, byla nekonečná řada, za zmínku však určitě stojí jeho ztvárnění skladatele W. A. Mozarta v legendárním F. L. Věkovi či nezapomenutelný roztržitý manžel Péťa v komediálním seriálu podle knihy Fan Vavřincové Taková normální rodinka. Kultivovaný hlasový projev ho předurčil k dlouholeté práci před mikrofonem, ať již rozhlasovým či dabingovým. Vytvořil desítky postav v rozhlasových hrách, uplatnil se v četbě literárních předloh, namlouval pohádky i komentáře. V dabingu k divákům promlouval jeho hlasem například Alain Delon a za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.

Léta plná útrap

V 90. letech už na něj čekaly jen dvě větší herecké příležitosti – v dramatu Requiem pro panenku hrál lékaře-alkoholika a v pohádce Nesmrtelná teta se objevil jako Rozum. Krátce nato se však rychle zhoršil jeho zdravotní stav. Celý život totiž kouřil přes šedesát cigaret denně, čímž si způsobil rozedmu plic. Roku 1994 krátce před Vánocemi zkolaboval, lékaři mu museli provést tracheotomii, po níž zcela ztratil hlas.

S Vladimírem Menšíkem v roce 1972 ve filmu režiséra Karla Steklého Lupič Legenda

„Eda vložil obrovskou energii do chalupy, ta pro něj znamenala hrozně moc. Vzdal se kvůli ní stálého angažmá a v létě, kdyby mu nabízeli jakýkoli film, tak to nevzal, protože dva měsíce musel být na chalupě. A v té poslední fázi jsme byli každých čtrnáct dní vykradení. V únoru 1995 nás vybílili tak, že tam nezůstalo doslova nic, odvezli to skříňovou avií. Chytili je, všechno jsme dostali zpátky, jenže za dalších čtrnáct dní zmizela polovina věcí a pak další. A na to už Eda neměl sílu. Navíc mohl chodit už jen po rovině, já to sám všechno nestíhal, tak jsme si řekli, že se to prodá. Eda odevzdal klíče a prohlásil, že už tam v životě nepáchne. Pro něj to byla katastrofa,“ posteskl si hořce Václav Květ. Zdravotní stav jeho partnera se dál horšil a při životě držely jen umělé plíce. Dne 23. června 1996 Eduard Cupák nemoci podlehl.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská