Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Legendární milovník přežil koncentrák i komunistické represe. S kým měl jedinou dceru, proč zemřel osamocený a kdo ho viděl živého jako poslední? Tajnosti slavných

26.11.2014
Legendární milovník přežil koncentrák i komunistické represe. S kým měl jedinou dceru, proč zemřel osamocený a kdo ho viděl živého jako poslední? Tajnosti slavných

Autor: ČT

Popisek: S Adinou Mandlovou ve svém nejslavnějším filmu Kristián. Mandlová se za 2. světové války několikrát přičinila o odložení transportu hercovy manželky Alice do koncentračního tábora. Nakonec ale nacistická zvůle stejně měla navrch.

Stal se symbolem gentlemanství a vytříbeného vkusu, celý život hrál milovníky a ženy ho zbožňovaly. Za války zachránil několik životů, přežil koncentrák a dřinu ve vápencových lomech. Proč legendární Oldřich Nový nakonec zemřel sám?

Smích je kořením života, a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.“ Tak znělo životní krédo nezapomenutelného herce Oldřicha Nového, podle nějž po celý život žil, tvořil i jednal.

Jak vyučený sazeč k divadlu přišel

Slavný český herec, režisér, scenárista, dramaturg, zpěvák, divadelní ředitel a pedagog Oldřich Albín Nový se narodil 7. srpna 1899 na pražském Žižkově, jako syn Antonína Nového a Cecilie, rozené Valentové. Ke hraní ho přivedli otec, který jako pražský vrchní hasič zajišťoval požární hlídku ve všech tehdejších kinech, a strýc Miloš Nový, jenž ho brával s sebou do Národního divadla, v němž hrál. Na otcovo přání se vyučil sazečem, aby měl jisté živobytí. Srdce ho však táhlo k divadlu, takže od raného mládí hrál na ochotnické scéně.

Poprvé před kamerou v roce 1922 - s Věrou Skalskou v komedii Neznámá kráska

Poprvé před kamerou v roce 1922 - s Věrou Skalskou v komedii Neznámá kráska

Již v devatenácti letech dostal angažmá v ostravském divadle a o rok později odešel do Brna, kde působil nejdřív jako herec, od roku 1923 i jako režisér a od sezony 1925/1926 jako šéf operety tamního Národního (Zemského) divadla. Jeho zásluhou se tento žánr zcela proměnil a získal mnohem vyšší úroveň.

Duchovní otec hudební komedie

Díky Novému se opereta proměnila z bezduché frašky se zpěvy v sice nadále především zábavnou, nicméně mnohem serióznější divadelní formu. Zvýšila se její umělecká hodnota, operetní libreta dostávala mnohem inteligentnější děj, bylo z nich odstraněno laciné pozlátko a představení se mnohem víc přiblížila divákovi. Po patnácti letech se Nový s přední brněnskou scénou rozešel kvůli neshodám ve vedení a dramaturgii a odešel do Prahy.

Největší filmová sláva čekala Oldřicha Nového paradoxně za 2. světové války

Největší filmová sláva čekala Oldřicha Nového paradoxně za 2. světové války

Ve svém rodném městě se stal ředitelem Nového divadla a konečně mohl vyzkoušet žánr, který se mu nepodařilo v Brně prosadit – hudební komedii. Na rozdíl od operety, v níž jsou nejdůležitější písně a jednotlivé komické výstupy působí spíš jako předehra k árii, v Nového pojetí hudební komedie se stala píseň spíš pokračováním mluveného dialogu, který přešel do zpěvu jen proto, že mluvené slovo již bylo v dané fázi děje k vyjádření citů nepostačující. Éru nového formátu zahájil Oldřich Nový v roce 1934 komedií „Štěstí do domu“ a pokračoval nespočetnou řadou dalších titulů, které kritika hodnotila velmi vysoko. Spisovatel Eduard Bass charakterizoval jeho divadlo jako „operetu pro kulturní lidi“. Přesto teprve až po svých filmových úspěších se mu podařilo naplnit divadlo tak, že s jedním titulem vydržel celou sezónu.

Svobodu vyměnil za vlastní divadlo

Během svého působení v Brně poznal v roce 1928 uměleckou fotografku Alici Wienerovou-Mahlerovou, dceru zámožného ředitele pražské banky, s níž se 11. června 1936 oženil. Její otec mu totiž nabídl potřebný kapitál k oživení skomírajícího divadla ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí, které se ambiciózní herec a režisér rozhodl vzkřísit. Ovšem pod podmínkou, že si vezme jeho dceru. Významný bankéř zřejmě sledoval s velkými obavami nástup fašismu v Evropě a doufal, že sňatek se slavnou filmovou hvězdou jeho dceru ochrání. Manželé společně vychovali „adoptivní“ dceru Janu, provdanou Včelákovou, která se narodila o rok později a byla sice dcerou Oldřicha Nového, ale nikoli Alice.

Malá Jana se svou kmotrou Hanou Vítovou

Malá Jana se svou kmotrou Hanou Vítovou

Oldřichova dcera se narodila 18. 2. 1937, z čehož lze snadno spočítat, že ji rodiče počali zřejmě bezprostředně před hercovou svatbou. O Janě se ale vždy hovořilo jako o adoptivní. Tatínek si ji přinesl domů v peřince a ani Jana údajně nevěděla, kdo je její maminka. Při křtu jí šla za kmotru herečka Hana Vítová, která s Oldřichem Novým točila filmy i vystupovala v divadle. Ta je však patrně mimo podezření, protože v té době šla z role do role, vážila sotva 47 kilo a její těhotenství by se stěží utajilo. I když byl Oldřich Nový velký filmový milovník, který mluvil vždy pravdu, jméno Janiny biologické matky dokázal tajit celý život. „My s tátou jsme o tom nikdy nemluvili a on sám se tématu vyhýbal. Mně stačilo, že jsem byla vždycky tátova, že mě měl moc rád a já měla ráda jeho,“ prohlásila Jana po otcově smrti.

Válka přinesla úspěch i boj o život

Divadlo pod vedením Oldřicha Nového prosperovalo i za časů okupace a Oldřich Nový konečně naplno zazářil i ve filmu. V roce 1939 přišel Mac Frič a jeho Kristián, hercův nejúspěšnější film. Následovalo mnoho hudebních komedií, které obvykle od hloupého scénáře zachraňoval svým skvělým herectvím. Jinak se ale začaly kupit problémy, protože jeho žena nebyla árijského původu. Když ho nacisté vyzvali, aby se s Alicí rozvedl, odmítl. S pomocí přátel, především Adiny Mandlové, několikrát odvrátil její transport do koncentračního tábora. Nakonec ho společně s Alicí odvezli do tábora pro manžele ze smíšených manželství a tzv. míšence. Odtamtud byl Nový deportován do Hagiboru a pak do Osterode v Sasku a jeho manželka do Terezína. O dceru Janu se v té době starali manželé Lelkovi, majitelé továrny na skelný papír v lázních Bělohrad.

Oldřich Nový s manželkou a dceru Janou. Kdo byla ta tajemná žena, s níž měl Nový dítě, se už zřejmě nikdy nedozvíme...

Oldřich Nový s manželkou a dceru Janou. Kdo byla tajemná žena, s níž měl
slavný herec dítě, se už zřejmě nikdy nedozvíme...

„Máti musela nosit žlutou hvězdu a téměř nikam nemohla, takže jsem všude chodila jen s tátou. V lednu 1945 ho ale nacisti poslali do internačního tábora. Když se přišel se mnou rozloučit k mé postýlce, tušila jsem nějaké nebezpečí a dala jsem mu na cestu fosforeskujícího pejska v takové kožené taštičce, kterou si pověsil na krk. S tím talismanem ode mě se pak vrátil a říkal, že mu přinesl štěstí. Taštičku mám schovanou dodnes,“ vypráví Nového dcera Jana na hercových webových stránkách.

Celý život na Oldřicha Nového vzpomíná i herec Jan Skopeček, který je přesvědčen, že mu slavný herec za války v koncentračním táboře zachránil život. „Nejhorší to pro mě bylo v tom vlaku. V jednom vagonu nás bylo naměstnaných osmdesát, nedalo se ani sedět. Dostal jsem hrozné horečky. Když mi bylo nejhůř, prodrala se ke mně postava v lyžařském oblečení. A byl to Kristián. Změřil mi teplotu a dal nějaké prášky i svou deku. Moc hezky se o mě staral celou cestu. Dokonce i v koncentráku mi zařídil na dva dny postel a chodil se na mě pravidelně dívat. Když jsem se uzdravil, někam zmizel, ani jsem mu nemohl poděkovat. Takový to byl formát,“ zavzpomínal po letech v jednom rozhovoru.

Komunisté jeho kariéru zlikvidovali

Po osvobození se Nový znovu vrátil do svého divadla, které prosperovalo až do února 1948. Pak už byl s fešákem s vybraným chováním definitivní konec, protože v kurzu byly dělnické typy. Operetu a zábavné jevištní žánry komunisté prohlásili za paumění a buržoazní přežitek a zakázali i filmovou tvorbu, která nebyla v duchu s budovatelským socialistickým realismem. A tak Nový své divadlo raději opustil, v roce 1949 však ještě natočil skvělou parodii Pytlákova schovanka. Úspěch se ale dostavil až mnohem později – dobové publikum parodii většinou nepochopilo a komunistická kritika film odvrhla s tím, že „bolo škoda filmovacieho materiálu“. A s dobrými rolemi pro Oldřicha Nového byl nadlouho konec.

S Hanou Vítovou v parodii Pytlákova schovanka

S Hanou Vítovou v parodii Pytlákova schovanka

Komunisté ho nechtěli, a tak většinu své energie zaměřil na divadlo. Hostoval po celé republice, režíroval několik úspěšných her i hrál mnoho úspěšných hlavních rolí. Mimo jiné v Hudebním divadle Karlín režíroval velmi oblíbenou operetu Mamzelle Nitouche, ve které zpíval Célesténa. V letech 1959 až 1964 stál v čele nově založeného oddělení hudební komedie na Pražské konzervatoři. Několik posledních příležitostí mu přinesla i televize. Zahrál si v bakalářské povídce a především v roce 1971 v dnes již legendárním osmidílném seriálu Fan Vavřincové a Jaroslava Dudka Taková normální rodinka, v němž ztvárnil neodolatelně komisního a lidsky nesmírně půvabného účetního Jana Koníčka.

Žárlivost na celý život

Oldřichova žena Alice během války přišla o půl rodiny a právě tyto hrůzné zážitky u ní zřejmě způsobily prohloubení schizofrenie a v jejím důsledku i podivně žárlivé chování vůči Janě. Herec se ke své dceři choval stejně galantně jako ke každé jiné ženě a jeho manželku to popouzelo. Možná v ní i po celý život viděla sokyni v lásce, která jejímu muži Janu porodila. Po válce ji rodiče odvezli do internátní klášterní školy v Horažďovicích, kde dostala chřipku právě v době očkování proti neštovicím. Přesto vakcínu dostala. Následovala revmatická horečka a zánět srdečního svalu, rok proležela na dětské klinice a nemoc ji poznamenala na celý život. „Po roce mě učili znovu chodit, dvakrát jsem prožila recividu, Františkovy Lázně, neustále jsem měnila školy a nakonec jsem maturovala v roce 1955 v Králíkách pod Sněžníkem,“ vzpomínala Jana v rozhovoru pro týdeník Vlasta.

I když měl se svou ženou Alucí spoustu neshod a dvakrát se dokonce rozešli, Nový jí k lítosti kolegyň i fanynek byl vždy věrný. „Jó Oloušek, to by bylo terno. Pohlednej, chytrej, vtipnej i zajištěnej. Jen kdyby nebyl tak seriózně věrnej tý fotografce. Jenže von je, takže jsme akorát tak kamarádi...“ prohlásila o něm kdysi jedna z jeho údajných milenek.

I když měl se svou ženou Alicí spoustu neshod a dvakrát se dokonce rozešli, Nový jí k lítosti kolegyň
i fanynek byl vždy věrný. „Jó Oloušek, to by bylo terno. Pohlednej, chytrej, vtipnej i zajištěnej.
Jen kdyby nebyl tak seriózně věrnej tý fotografce. Jenže von je, takže jsme akorát tak kamarádi...“
prohlásila o něm kdysi jedna z jeho údajných milenek.

Právě kvůli Janě se manželé často hádali, a tak se ve dvaadvaceti rozhodla definitivně z domova odejít. Vybrala si město otcova mládí, našla si místo u Brněnských veletrhů a v moravské metropoli se také provdala. Do Prahy se vrátila až po osmnácti letech, když už byl táta dávno sám a nemocný. Jeho žena Alice totiž zemřela už v roce 1967.

V seriálu Taková normální rodinka si zahrál upjatého, ale lidsky úžasného účetního Koníčka

V seriálu Taková normální rodinka si zahrál upjatého, ale lidsky úžasného účetního Koníčka

Poslední léta o samotě

S manželčinou smrtí se nedokázal smířit, jedinou vzpruhou pro něj zůstala společnost lidí. Přestože ho zdraví zrazovalo a nevypadal moc k světu, navštěvoval přátele a ti zase jeho. Jenže pak se to stalo. „Jednou šel ulicí a v Pražské třídě uslyšel, jak ho skupinka dívek, která ho míjela, neuctivě okomentovala. Ta děvčata samozřejmě nevěděla, o koho jde. Tohle ho naprosto zdrtilo,“ prozradil před časem Ondřej Suchý. Pro starého pána, který si na svém vzhledu tolik zakládal, to bylo moc. „Od té chvíle už ze svého bytu ven nikdy nevyšel. Žil tam až do své smrti jen se svými vzpomínkami, stahoval rolety… Nechtěl, aby jeho obdivovatelé viděli jeho fyzický zánik. Nehodlal jim brát iluze,“ dodal Suchý.

Na jednom z posledních snímků. Ve stáří se Oldřich Nový lidem vyhýbal, nechtěl svým fanouškům brát iluze.

Na jednom z posledních snímků. Ve stáří se Oldřich Nový lidem vyhýbal, nechtěl svým fanouškům brát iluze. Dokonce i s některými přáteli muvil ukrytý za paravánem

Od té chvíle už neopouštěl svůj byt v pražské Maiselově ulici, v němž nyní žije herec Jiří Bartoška. Navštěvovat ho mohla jen jeho dcera Jana a dalších pár vyvolených. Poslední, koho ze slavných lidí přijal, byl režisér Miloš Forman, který neopomněl zastavit se u svého přítele, když v roce 1983 natáčel v Praze Amadea. Oldřich Nový trpěl dědičnou rozedmou plic, takže jeho zdravotnímu stavu notně uškodilo, když musel v koncentračním táboře pracovat ve vápencových lomech. Navíc celý život hrál v divadlech, kde byla spousta prachu. Pět dní po Formanově návštěvě se mu udělalo špatně a do nemocnice ho dovezli už v bezvědomí. Lékař mu ještě píchl injekci přímo do srdce, ale všechno už bylo marné – 15. března 1983 v půl deváté večer zemřel.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace