Otce mu zavřeli komunisté, makal ve Škodovce, skončil na Borech. Po roce 89´ bojuje dál, je zastáncem starých pořádků a konzervativních hodnot... Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Otce arcibiskupa Dominika Duky zavřeli komunisté do věznice Mírov za to, že sloužil za 2. světové války ve Velké Británii. On sám skončil o třicet let později na Borech

Otce důstojníka šoupli komunisté do věznice na Mírově, jeho syna později na Bory. Co všechno musel nejvyšší představitel katolické církve u nás překonat, než se mohl veřejně hlásit ke své víře a sloužit Bohu?

Než se mohl vhodně věnovat kněžskému poslání, musel i na to pražský arcibiskup Dominik Duka počkat půl století. Jeho otce důstojníka zavřeli komunisté do věznice Mírov za to, že sloužil za 2. světové války u československého letectva ve Velké Británii. On sám o třicet let později seděl na Borech, kde se seznámil s Václavem Havlem. Co ho přivedlo ke službě Bohu a co všechno musel kvůli tomu překonat.

Otce mu vzali komunisté

Největším vzorem kardinála Dominika Duky byl otec, a tak se v dětství toužil stát stejně jako on důstojníkem. Jeho největší láskou byl francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry, pilot a terciář dominikánského řádu, protože dokázal spojit to, čím mladý Duka žil – létání, literaturu i filozofii. Dominikánský duchovní, 36. arcibiskup pražský a primas český a kardinál se narodil, vlastním jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele svatého Pavla apoštola, v němž od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem měl rovněž v roce 1970 svou první mši svatou, tzv. primici.

Dominik Duka, který absolvoval v mládí základní vojenskou službu, předal v roce 2010
vyznamenání českým vojákům v Afghánistánu.

Jeho otec František Duka byl za 2. světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, matka Anežka Duková pocházela ze šumavské Hory Matky Boží. V roce 1944 Duka starší v Itálii dezertoval. Přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. Po návratu do vlasti byl v 50. letech stejně jako další letci ze Západu zbaven všech hodností a odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991.

Mládí plné starostí

Jako syn ‚vlastizrádce‘ měl mladý Duka velmi obtížné postavení, on i jeho matka byli neustále vystaveni perzekucím. Navíc byl již jako dítě svědkem internování řeholních sester, které policie v jeho rodném Hradci Králové naháněla na náklaďák. Tato vzpomínka se mu hluboce vryla do paměti. „Jako malý jsem cítil to strašné bezpráví a bezmoc církve, kterou se komunisté rozhodli zahnat do kouta,“ prozradil ve své 13. komnatě, kterou natočil pro Českou televizi před třemi lety.

S velitelem 43. sboru Selské jízdy „Jana Žižky z Trocnova“ Františkem Sváčkem

Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Nakonec ho oslovil svatý Dominik, a tak se po absolvování základní vojenské služby se v roce 1965 rozhodl studovat teologii v Litoměřicích. Se svým kádrovým posudkem to však neměl jednoduché, přijat byl až po dlouhých průtazích a s odvoláním. V lednu 1968 vstoupil do tajného noviciátu dominikánů a 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze.

Tajná služba Bohu

Jako kněz působil v pohraničních farnostech pražské diecéze v Chlumu sv. Maří nad Ohří, Novch Mitrovicích i v Jáchymově, městě proslulém komunistickým koncentračním táborem. V roce 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu kněžského povolání, takže až do roku 1989 pracoval jako rýsovač v plzeňské Škodovce.

S Václavem Havlem, s nímž kdysi seděl na Borech, v pořadu České televize Společný výslech.
Rozhovor byl natočen v pátek 11. listopadu 2011 v podkrovním bytě arcibiskupského paláce.

V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval s Metodějem Habáněm na možnostech formace členů řádu. Později se stal magistrem kleriků a vikářem provinciála. Za své aktivity v dominikánském řádu, spolupráci se zahraničím, organizování tajného studijního centra a vydávání samizdatů byl odsouzen. V letech 1981 a 1982 byl vězněn v Plzni-Borech, mimo jiné s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Roku 1986 byl tajně ustanoven provinciálem Českomoravské dominikánské provincie.

Konečně svoboda

Po listopadu 1989 se konečně mohl Dominik Duka oficiálně zapojit do církevního, společenského a kulturního života. Působil jako provinciál dominikánského řádu, vyučoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a vykonával úřad předsedy Konference vyšších řeholních představených. Od roku 1997 je šéfredaktorem teologické revue Salve. Byl iniciátorem českého překladu Jeruzalémské bible a společně s Františkem X. Halasem i hlavním překladatelem.

Znak biskupa Královéhradecké diecéze

V červnu 1998 byl jmenován biskupem Královéhradecké diecéze a v listopadu 2004 apoštolským administrátorem Litoměřické diecéze z důvodu indispozice biskupa Pavla Posáda. Tuto funkci vykonával až do jmenování nového biskupa v roce 2008. V sobotu 13. února 2010 byl jmenován nástupcem kardinála Miloslava Vlka ve funkci pražského arcibiskupa. Dne 6. ledna 2012 oznámil papež Benedikt XVI., že arcibiskupa Duku spolu s dalšími 21 duchovními jmenuje kardinálem. Oficiální jmenování bylo provedeno při papežské konsistoři, která se konala 18. února 2012 v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Svou první mši v nové hodnosti sloužil kardinál Duka 25. února 2012 v katedrále sv. Víta, jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Dne 14. září 2012 se stal novým Generálním kaplanem Řádu sv. Lazara.

Zastánce starých pořádků

Ještě coby královéhradecký biskup Duka odmítl v roce 2006 zákon o registrovaném partnerství, který podle něj znevažuje tradiční hodnoty rodiny. V souvislosti s festivalem Prague Pride 2011 pak uvedl, že „požadavky zmíněných protagonistů Prague Pride na adopci popírají de facto právo dítěte na své biologické rodiče, otce a matku“ a že „z programu Prague Pride je zřetelné, že se nejedná o otázku práva menšiny na toleranci, ale o propagaci uvolněného životního stylu, který není zodpovědný, důstojný a krásný“.

Kardinál Duka přijímá duchovní Velkokříže sv. Lazara.

Po demonstraci odborů dne 21. března 2013 ho bývalý dominikánský spolubratr Ivan Odilo Štampach obvinil, že ve své rozhlasové „Glose Dominika Duky“ na Radiožurnálu označil demonstranty za „lůzu“. „Mluvil jsem o ochlokracii, to není jen lůza, ale i dav,“ bránil se Duka. Pořad byl natáčen několik týdnů dopředu, takže souběh s odborářskou demonstrací byl prý spíš dílem náhody.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská