Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Prezident zasel vítr, sklidil bouři, což ho přimělo mocně zafoukat, aby z vichrů bylo rovnou tornádo. A my ho podezíráme, že se královsky baví! Co se přesně stalo?

03.11.2014
Prezident zasel vítr, sklidil bouři, což ho přimělo mocně zafoukat, aby z vichrů bylo rovnou tornádo.  A my ho podezíráme, že se královsky baví!  Co se přesně stalo?

Autor: Pražský Hrad

Popisek: Prezident Miloš Zeman

EXKLUZIVNÍ VYJÁDŘENÍ K ČÍNĚ, VIDEO Tak jako byl z vlastizrady obviněn prezident Václav Klaus, měl by jej následovat i jeho nástupce Miloš Zeman. To si myslí aktivista a publicista Jan Šinágl, podle kterého se prezident spojuje s cizí mocností proti zájmům demokracie v České republice. Navíc zpochybňuje i prezidentovu způsobilost vykonávat úřad, což je prý důsledek jeho nezřízené životosprávy. V tomto směru sepsal i petici proti prezidentovi, Miloš Zeman se prý stal hanbou a ostudou naší země a spáchal velezradu, což prý spočívá ve veřejné podpoře nedemokratických režimů Ruska a Číny. Máme reakce politiků, názor politologů i exkluzivní stanovisko experta na zahraniční vztahy, politologa a antropologa Filipa Tesaře, který se vyjádřil k Číně. To ale není vše. Prezident si v neděli pozval Český rozhlas a natočil další díl Hovorů z Lán. A kdy by si snad myslel, že jeho cílem bude uklidnit vášně, rozbouřené jeho cestou do Číny a následným ceremoniálem 28. října na Pražském hradě, jen by dokázal, že našeho prezidenta vůbec nezná. Naopak, Miloš Zeman s gustem přilil oleje do ohně.

Napřed tedy k petici aktivisty Jana Šinágla, kterou za čtyři dny podepsalo 369 občanů: Ohlasy, které ParlamentníListy.cz zjišťovaly, ale vyjadřují pochybnosti o duševní způsobilosti spíše na straně petenta Šinágla. „Prezidentovo myšlení a způsoby už daleko překročily všechna myslitelná pochybení na tomto nejvyšším ústavním postu země. Jsou zcela neslučitelné s dobrými mravy a úlohou, kterou má plnit a zastávat,“ píše se v petici zveřejněné na webu Petice24.cz. Miloš Zeman se prý stal hanbou a ostudou naší země, stejně jako někteří jeho spolupracovníci.

„Naše země se stala světu pro smích, přestává být vyspělými zeměmi respektována a brána vážně,“ píše se v petici s tím, že tento stav založil již Zemanův předchůdce Václav Klaus, ale současný prezident k němu mocně přispívá.

Známky postupné ztráty kontroly nad svým chováním v důsledku jeho nezřízené životosprávy?

Aktivista se však obává, že kromě ostudy prezident může páchat i činy jdoucí nejen proti slušnosti, ale i proti právu. „Lze důvodně předpokládat, že se prezident republiky dopouští opětovně i možné velezrady, ve spojení s cizí mocností, pokusem ohrozit a ovládnout demokratický systém země,“ píše. Vlastizrada má spočívat zejména ve veřejné podpoře nedemokratických režimů Ruska a Číny. „Senát by měl opět zvážit důvodné podání žaloby pro velezradu presidenta země,“ vyzývá přímo s tím, že míra prezidentovy vstřícnosti již nese znaky kolaborace.

Navíc vyjadřuje Šinágl důvodnou obavu, že prezidentovy excesy zdaleka nemusí končit, právě naopak se mohou ještě zhoršovat. A to proto, že prezidentovo chování má podle něj alarmující příčiny: „Nelze vůbec vyloučit, že se u něho už možná projevují známky postupné ztráty kontroly nad svým chováním v důsledku jeho nezřízené životosprávy, nemluvě o možném a stále reálnějším ohrožení jeho fyzického, psychického a duševního stavu,“ varuje petice. Situace je prý o to závažnější, že Zeman je vrchním velitelem armády.

Šinágl tvrdí, že s prezidentovými excesy v současnosti nesouhlasí 80 procent obyvatelstva. Proto je všechny prosí, aby podpisem petice přiměli odpovědné politiky, tedy senátory, příslušné k obžalobě prezidenta, k jednání.

Schwarzenberg a jeho lidé se snaží rozeštvat národ

Z názorů senátorů, které ParlamentníListy.cz oslovily, se zdá, že v horní komoře je zatím podpora pro sesazení prezidenta minimální. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach dopřál aktivistovi právo na názor, ale nezdržel se poznámky, že se Šinágl dost často mýlí. Současná bouře proti prezidentovi má podle něj příčiny ve vyhrocené prezidentské volbě, s jejímž výsledkem se mnozí nesmířili. „Je to důsledek, nebo možná součást nepřetržité nenávistné kampaně, kterou se snaží předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a jemu blízcí rozeštvat celou naši společnost,“ myslí si.

Jeho senátní kolega Jan Veleba, předseda Strany práv občanů, byl vůči Šináglovi ještě kategoričtější: „Myslím si, že by měl navštívit psychiatra. Pokud by tak učinil, neodešel by bez nálezu,“ myslí si.

Podobně reagoval i senátor za Severočechy.cz Jaroslav Doubrava, který rovněž aktivistovi doporučil, ať se nechá vyšetřit odborníky na hlavu. „Také by se měl seznámit s definicí vlastizrady,“ doporučuje navrhovateli. Ohledně jeho vývodů o demokracii poznamenává: „Předpřevratovou dobu má dnes za lepší už více než polovina národa. Podá žalobu i na ní,“ ptá se provokativně. O životosprávě prezidenta podle něj Šinágl rozhodně neví tolik, aby ji hodnotil a dokonce vyvozoval její konsekvence pro Českou republiku. „Myslím, že on sám kontrolu nad svým chováním ztratil už dávno,“ uzavřel senátor.

Jandák: Jen ho nechte, ať si plácá

Lépe s nápadem na impeachment nedopadl ani ve sněmovně. Podle Vítězslava Jandáka si takový nápad nezaslouží žádný komentář. „Vždyť kolik let už tady Šinágl plácá nesmysly,“ připomíná. Dnes už podle něj tohoto aktivistu nikdo nemůže brát vážně. „Jen ho nechte, ať si plácá,“ radí. Ještě stručnější byl jeho kolega Stanislav Huml: „Nenuťte mě v neděli přemýšlet nad pitomostmi,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz.

Jaroslav Foldyna pak Šináglovi doporučil „dobrého odborníka“ v podobě MUDr. Ivana Davida, který by prý jako psychiatr mohl současně rovnou stanovit diagnózu. „Na druhou stranu - takovýchto autorit je v restauracích čtvrté cenové skupiny často plný pytel,“ dodává.

Europoslanec Miloslav Ransdorf zavzpomínal, že s excentrickými výstupy aktivisty Šinágla má vlastní zkušenost. "Když jsem se ho jednou snažil zklidnit na mezinárodní konferenci, kterou jsem pořádal, pozval jsem ho na jídlo a řekl mu, ať si se mnou sedne a můžeme si promluvit. On začal křičet 'to se ti to žere, ty komunistickej hajzle, za naše peníze," vzpomíná Ransdorf.

Podle něj je špatně, jestliže kdokoliv sahá na hlavu státu. "U Miloše Zemana aspoň navíc vím, z čeho žije, u Jana Šinágla to nevím," rýpl si. S Čínou podle něj spolupracují i mnohem větší státy, a nemají s tím žádný problém. "Nevím, proč bychom se zrovna my měli chovat jako pupek světa, když jím nejsme," dodává europoslanec.

Mynář: To je petice, co komunikaci označuje za vlastizradu...

Vyjádření poskytl i Vratislav Mynář, kancléř prezidenta Zemana. „To je petice, která prezidentovi vyčítá, že se snaží komunikovat s Čínou a s Ruskem, a označuje to za vlastizradu,“ ptal se ironicky. Vážněji pak uvedl, že prezident se nikdy netajil, že je pro ekonomickou diplomacii, a jeho počínání je jen plněním těchto slibů.

„Čína a Rusko jsou jedny z mála zemí, kde stále výrazně roste ekonomika, a my bychom byli hloupí, kdybychom se nesnažili o rozšiřování vztahů mezi těmito dvěma zeměmi a Českem,“ myslí si. „V tom případě bychom dopadli tak jako vždycky. To znamená, že bychom si hráli na to, jak nás zajímají lidská práva víc než ekonomické výhody propojení, a ve finále na ty dveře zaklepeme, až když tam bude celý svět a bude už pozdě,“ varuje.

Mynář počínání těchto lidí nechápe. „Já si rozhodně nemyslím, že prezident dělá něco výjimečného, tím spíše zlého, a už vůbec ne vlastizrádného,“ tvrdí. Pokud někdo považuje snahu o vztahy s Ruskem za vlastizradu, tak se mu prý může zdát prezidentovo jednání škodlivé, ale takovému člověku prý kancléř Mynář neví, co říct.

Pochybnosti o duševním zdraví prezidenta jej prý vedou k přesvědčení, že duševně zdravý není především aktivista Šinágl. Navíc má pocit, že dehonestující kampaň směrem k prezidentovi jede již od jeho zvolení, se kterým se mnozí nedokázali smířit.

Prezident v Číně uspěl, ale někteří ho dnes nepochválí asi za nic. Experti hovoří o nenávisti

Většina médií, ale také pravicová opozice, šijí do prezidenta Miloše Zemana jak se dá. A to nejen v souvislosti s jeho cestou do Číny. Také kvůli tomu, koho na Pražském hradě k příležitosti Dne vzniku samostatného Československa vyznamenal. Jako o hysterii médií ale hovoří mediální expert Jiří Mikeš. „Ti, co o něm píší kvůli tomu negativně, jsou zřejmě nějak omezení. Nenávist novinářů vůči Zemanovi je až k neuvěření," poznamenal v souvislosti s tím Mikeš pro ParlamentníListy.cz. Podle něj Zeman svou funkci zvládá dobře. Myslí si to ale i politolog Lukáš Jelínek?

Prezident Miloš Zeman to nemá zrovna jednoduché – čím dál tím víc se do něj obouvají média a jeho nedávná zahraniční cesta do Číny se dokonce stala minulý čtvrtek předmětem interpelací na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Premiér kvůli tomu čelil v Poslanecké sněmovně slovním atakům Miroslava Kalouska, ale i dalších poslanců pravicové opozice. Kalousek třeba zmínil, že cesta Zemana do Číny byla ostuda a vláda rezignovala na obhajobu lidských práv, neboť přijala v Číně celistvost bez ohledu na Tibet nebo ostrov Tchaj-wan.

„Nesouhlasím s tím, že by návštěva prezidenta v Číně byla ostudou naší zahraniční politiky. Byl to diplomatický, politický úspěch a byl to také ekonomický úspěch,“ odrazil ale Kalouskův útok ve sněmovně premiér. Poslanci z TOP 09 a také z ODS mají ale pro chování Zemana kritické výhrady ještě kvůli tomu, že prý na Pražském hradě k příležitosti Dne vzniku samostatného Československa vyznamenal své známé.

Co ale o tom všem soudí politolog Lukáš Jelínek a také mediální expert Jiří Mikeš? Má se podle nich takto podobně - jako Zeman vystupoval v Číně - hlava státu chovat v zahraničí? A prospívá vůbec Zemanovo jednání obrazu České republiky? 

Radím střízlivost

„Já bych při hodnocení Zemanovy návštěvy Číny médiím radil střízlivost. Musíme totiž tady zohledňovat několik faktorů - musíme zohledňovat vztah k velké zemi jako je Čína a další světové mocnosti a malé země jako je Česká republika. Musíme také zohledňovat různosti v politických systémech těch zemí a nesmíme ani vynechat jakási specifika nebo libůstky Miloše Zemana coby politika, který se na jedné straně hlásí k levici, ovšem zároveň často upozorňuje i na to, že je to první přímo zvolený prezident se silnější autoritou nežli jeho předchůdci," načal hodnocení Jelínek. Prý ale není nijak kritický k Zemanovi, protože co se týče možných dopadů cesty na ekonomiku ČR, tak tento dopad lze vnímat pozitivně.

„Oficiální náplně cesty a výsledky jistě stojí za ocenění. Je ale chyba, že někde zásadní věci na té cestě Zeman nezmínil. Problém je také v tom, co se odehrávalo kolem jeho cesty zpět do Česka letadlem PPF. Jenže to musíme brát jako takový zemanovský kolorit zapadající do jeho neprozřetelných výroků anebo skutků," uvedl dále pro ParlamentníListy.cz Jelínek.

Kritiku ale prý má a to je právě nadnášení témat, která souvisejí s ochranou lidských práv. „Vzhledem k naší minulosti, k naší čerstvé pětadvacetileté transformační zkušenosti by čeští politici podle mne neměli úplně rezignovat na nadnášení témat, která souvisejí s ochranou lidských práv, byť je jasné, že čínský goliáš českého Davida příliš poslouchat nebude. Myslím si, že debaty o těchto tématech jsou důležité z hlediska našeho vlastního rozpoložení, neboť už kvůli autoritě České republiky v mezinárodním společenství je poněkud zarážející výrok Miloše Zemana nevměšovat se do cizích záležitostí Číny. Jenže takové podobné výroky o nevměšování se jsme tady slyšeli hodně často a to hlavně před rokem 1989," upozornil Jelínek.

Možná jde o větší otevřenost Zemana...

Jak hodnotit u Zemana prohlášení o tom, že Česká republika uznává územní celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu? „V tom se ale až tak zásadně žádná naše politická reprezentace nerozchází, protože celistvost a nedělitelnost Číny deklarovaly všechny naše vlády, i když ty pravicové to dělaly poněkud tišeji směrem k Číně. Tady bych tak hovořil, spíše o větší otevřenosti Zemana v této věci. Tuto debatu o autonomii Tibetu ale podle mne musí vést spíše mezinárodní společenství, i když se jí musí přiznat, že to také dělá. Já bych ale téma Tibetu chtěl oddělit, neboť se konsensus české společnosti k tomuto tématu najde snáz, nežli když jde o ochranu politických práv a svobod, nebo i o sociální práva obyvatel v Číně. Čína je totiž třeba jednou ze zemí, která využívá dětské práce. A i když se tam sociální podmínky stále více zlepšují, podle mne by třeba na ochranu lidských, politických a sociálních práv mohli více upozorňovat čeští levicoví politici. Tady totiž mají poměrně velké pole, aniž by museli nutně debatovat zrovna o složitém tématu Tibetu," zamyslel se nad dotazem Jelínek.

Jako politolog ale prý nerozumí jedné věci, a to totiž tomu, co Zeman řekl v rozhovoru s novinářem televize CCTV. Zeman totiž zmínil, že se od Pekingu chce učit, jak stabilizovat společnost. „Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit,“ vysvětlil prezident.

Co bychom se měli učit?

„Já těmto jeho výrokům moc nerozumím. Sice se můžeme od Číny spousty věcí učit, neboť to je historicky velmi stará civilizace, která byla velmi vyspělá už v době, kdy u nás ještě pobývali vlci, takže spousta věcí v Číně pro nás může být inspirativní a poučná, ale pokud svá slova Miloš Zeman vztahoval nějak k fungování státu nebo politickému systému, tak tam si vůbec neumím představit, co bychom se měli učit. Nevím tak, zda to myslí jako formu inspirace nebo stabilizace společnosti. Bylo by ale dobré, kdyby se čeští novináři zeptali pana prezidenta na to, co těmito výroky vůbec myslel. Měli by po něm chtít, aby to rozvinul, neboť to jinak může rozvíjet celou řadu spekulací," pronesl k tomu Jelínek.

Krčí rameny tak nad tím, zda šlo ve spojitosti s těmito výroky o úctu k hostiteli, nebo spíše už o servilitu. „To se dá posuzovat tak i tak. Já ale musím na to jen říci, že Miloš Zeman se velmi rád ukazuje ve stínu či odlesku mocných státníků a velmi jej inspirují dokonce státníci, kteří nemají daleko k vládě pevné ruky nebo k autoritativnímu způsobu řízení země. Kupříkladu má tak Zeman velmi dobré vztahy s vládci asijských postsovětských republik. Jenže ono to vše vyplývá z jakéhosi osobnostního založení Miloše Zemana, než z nějakého jeho cíleného kalkulu. Holt si musíme zvyknout, že se Zeman chová někdy velmi specificky a svéhlavě a že velmi rád vychází mocným hostitelům nebo partnerům vstříc," varoval Jelínek.

Nakonec rozebral i to, jaká by obecně měla být role prezidenta v zahraniční politice, a jaký je v tomto rozdíl mezi jím a Václavem Havlem, či Václavem Klausem.

Havel byl jiný

„Já si netroufám osobu Zemana nějak porovnávat se zahraničními prezidenty, neboť obecně zahraniční cesty prezidentů moc nesleduji. Obecně se ale dá říci, že v případě tradičních a stabilních demokratických režimů, když jejich hlava státu vycestuje na zahraniční cestu, tak těží z autority té země, kterou reprezentuje a nemá zapotřebí se moc podbízet svým hostitelům anebo se tam chovat jako celebrita – i tam ta úroveň mezinárodních vztahů je nastavena mnohem kontinuálněji a umírněněji nežli u nás," zmínil k tomu Jelínek.

„Kdybych hodnotil české prezidenty, tak se to hodně odvíjí od jejich osobnosti. Václav Klaus udržoval často velmi dobré vztahy s podobným typem politiků jako Miloš Zeman, i ta jeho orientace na východ nebo podobné režimy nebo podobný geopolitický prostor byla dokonce podobná jako u Miloše Zemana, ale na druhou stranu Klaus nebyl zrovna člověk, který by někomu nějak přehnaně vyjadřoval úctu nebo se někomu podbízel. Byl naopak tak sebestředná osobnost, že předpokládal, že všichni se budou stahovat k němu, takže patrně i od toho odvíjel svá zahraniční jednání," dodává.

U Václava Havla to byl pak prý úplně jiný případ. „U něj bylo specifikum to, že nebyl profesionální politik, respektive se nestačil nikdy tak úplně politiku naučit, takže vystupoval na svých zahraničních cestách jako intelektuál hodně přemýšlející a uvažující, na druhou stranu tak trochu roztěkaný. Jeho výhoda na zahraničních cestách byla ale v tom, že reprezentoval Českou republiku v době, kdy jsme stále ještě byli vnímáni jako čerstvě postkomunistická země, byl představitelem revoluční politické garnitury, takže od něj všichni očekávali rady nebo postřehy o tom, jakým způsobem měnit režimy. Takže sotva by někdo předpokládal, že Václav Havel pojede dělat při zahraničních cestách nějaký velký byznys, nebo že se přijede podbízet nějakým mocným. To ale nevycházelo jenom z toho, že by byl Havel o tolik zajímavější člověk nežli Miloš Zeman, ale vycházelo to z toho, že - opakuji - byl víc intelektuál a bývalý disident, nežli politik a navíc tu prezidentskou funkci vykonával také v jiných časech," dodal Jelínek.

Mikeš: Média se chovají někdy trapně a směšně

Mediálního odborníka Jiřího Mikeše pak především zarazilo kolem Zemanovy cesty do Číny to, jakým způsobem do něj v souvislosti s ní šila média a nejvíc pak veřejnoprávní Česká televize. Podle něj zvláště pořad Události, komentáře Zemana cupoval až tak, že to bylo z pohledu diváka trapné.

„Já jsem se díval tento týden nejen na Události, komentáře, ale i na pořad o expremiérech, který byl o Klausovi a dalších. Co na to říci? Jsou to směšnosti, je to neúcta k prezidentovi, je to nevychovanost a jsou to podpásovky,“ zmínil v souvislosti s tím Mikeš.

Hulvát je spíše Joch

„Já si ale na rozdíl od pana Jocha, který pana prezidenta teď zpráskal v Lidových novinách, kde jej nazval idiotem, myslím, že hulvát je spíše pan Joch a ne náš pan prezident. Jak totiž Zeman vystupoval v Číně, tak podobně v této zemi vystupuje většina státníků EU. Holt ať chceme nebo nechceme, tak Čína je velmoc," shrnul své pocity Mikeš.

Ředitel Občanského institutu Roman Joch totiž pro páteční Lidové noviny napsal, že prezident Zeman je škůdcem, který aktivně škodí České republice. Jochovi se prý nezamlouvá zejména to, že česká hlava státu prohlásila, že Tchajwan je součástí Čínské lidové republiky. To podle Jocha fakt nemusel a tím, že to z vlastní iniciativy udělal, se prý stal užitečnými idiotem.  „Nemá-li buran z Vysočiny smysl pro nuance, jež jsou ve východní Asii tak nesmírně důležité, ať raději mlčí, nedělá ostudu a nedezinpretuje pozici České republiky,“ napsal Joch.

To se ale Mikešovi prý hrubě nelíbí. „Já sám třeba velmi fandím Tibetu, neboť si vážím odkazu, který tam je, ale svět není černobílý, takže posuzuji cestu Miloše Zemana do Číny jako úspěšnou," řekl Mikeš dále ParlamentnímListům.cz. Prý Zeman udělal mnoho pozitivního i v případě, když do Číny vzal naše průmyslníky, podnikatele a manažery.

„Takto se ale chovají i další světoví státníci. Jestliže je v této zemi už tisíc ekonomických obchodních zastoupení, tak to svědčí o tom, že se musíme angažovat také my, protože to je jeden z největších trhů na světě. Navíc Čína v dohledné době bude hospodářskou, ekonomickou a vojenskou velmocí číslo jedna. Takže se k ní také podle toho musíme chovat. Proto souhlasím s tím, jak tam Zeman vystupoval a co se tam snaží dělat pro českou ekonomiku. Že ale jsou negativní ohlasy na jeho cestu v médiích? To je jasné. Ti, co to píší a říkají, tak to jsou lidi, kteří jsou překonaní vývojem a také asi nějak omezení. Nenávist novinářů vůči němu je navíc až k neuvěření. Třeba to je způsobeno tím, že většina českých novinářů je pravicových, kdežto v západním světě je tomu naopak. Já se proto nedivím, že se Zeman k novinářům chová poněkud neuctivě. Podle mne ale svou prezidentskou funkci zvládá dobře, má určitý nadhled a má i další věci, které prezident mít má. Musím podotknout, že se nestydím za to, že jsem jej volil," uzavřel Mikeš.

Zdeněk Koudelka: Prezident není němý aneb TOP 09 nechce pravdu

K otázce čínské návštěvy prezidenta Zemana, jeho výroků tam a místních reálií ve vztahu k české ústavě se obsáhle vyjádřil i Zdeněk Koudelka, známý právník, navržený dokonce za člena Ústavního soudu, vysokoškolský pedagog a politik moravské národnosti, bývalý poslanec za ČSSD.

Napsal toto: „Miloš Zeman řekl pravdu o tom, že uznáváme územní integritu Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu. To bylo respektováno všemi vládami na území Čech, Moravy a Slezska s výjimkou vlády protektorátu, která v područí Hitlerovy Německé říše musela uznávat Japonci zřízené Mandžukuo. Proti pravdivému výroku prezidenta republiky vystoupili kriticky Jiří Pospíšil a Miroslav Kalousek z TOP 09. Zřejmě nechtějí, aby se v politice mluvila pravda. Ale proč by měl prezident lhát či pravdu zamlčovat, když má na vlajce heslo „Pravda vítězí“. Pokrytectví Pospíšila a Kalouska vyplyne zvláště, pokud si uvědomíme, že byli ministry ve vládách, které také uznávaly celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Tito ministři ani TOP 09 nikdy nevystoupili s tím, že by se tato politika měla změnit. Konečně ani dalajlámova exilová vláda ani Tchajwan neusilují o své uznání za samostatný stát. Dalajlámova exilová vláda usiluje o větší autonomii v rámci Číny. Rovněž historicky byl Tibet vnímán jako území závislé na Číně, která spravovala jeho zahraniční politiku. Proto také evropské státy před rokem 1950 neuzavíraly s dalajlámou diplomatické vztahy na úrovni velvyslanectví a vyslanectví, ale maximálně jen na úrovni konzulární, které nemusí být spojeno s uznáním území za samostatný stát. Tchajwan pak jako stát neexistuje, ale jeho název je Čínská republika. Jeho vláda vede spor s vládou Čínské lidové republiky o to, která vláda je skutečnou a správnou reprezentantkou Číny. Naprostá většina států světa, včetně ostatních stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Británie, Francie, Rusko, USA), uznává vládu v Pekingu. Stejně jako my.

Obdobně bylo na prezidenta útočeno pro jeho projev na Rhodosu, kam pravidelně jezdil na konferenci ještě před tím, než se stal prezidentem. Směšná je kritika, že hovořil v ruštině. Užití jakéhokoliv jazyka nemůže být nikomu k tíži. Angličtina či bantuské jazyky nemají vyšší právní postavení, než jazyky slovanské.

Obviňování prezidenta za neústavní jednání, protože realizuje svá ústavní práva zastupovat stát navenek, přičemž k ústním projevům nepotřebuje kontrasignaci, a mluví pravdu, připomíná hrdelní proces s francouzským králem Ludvíkem XVI., kterému parlament vyčítal, že vetoval některé proticírkevní zákony, byť mu to umožňovala francouzská revoluční ústava. Nelze sesazovat státní orgány za to, že vykonávají svá ústavní práva jen proto, že se to jinému orgánu nelíbí.

Naše ústava nedává prezidentovi bobříka mlčení. Každý veřejný činitel si musí zvážit obsah svých vystoupení a je logické, že dochází k názorovým rozdílům. Stejný názor na určitou věc nemá prezident a všichni členové vlády, ale i předsedové parlamentních komor či předsedové nejvyšších soudů a další, kteří přijímají partnery ze zahraničí nebo v zahraničí vystupují. Vystoupení prezidenta nepodléhají spolupodpisu předsedy vlády. Ústavní soud již rozhodl, že spolupodpisu podléhá jen ten akt prezidenta, který má povahu rozhodnutí, což ústní projev není. To, že někdy vyvolá prezidentův projev v zahraničí nesouhlasné reakce, není věc nová. I na projevy prezidenta Václava Havla reagovali jiní politici nesouhlasně a chtěli prezidentovi vnutit přednášení jen stanovisek projednaných s vládou - např. na Havlovy úvahy o evropské ústavě a evropském senátu v jeho projevu v Evropském parlamentu 16. 2. 2000. Prezidenti jsou ve svých zemích významnými osobami a s tím je spojena názorová vyhraněnost na různé otázky. Různost názorů je však podstata demokracie. Výstižná jsou slova Emila Soboty - právníka Kanceláře prezidenta republiky Masaryka a Beneše: „Naše ústava nikde nenaznačila, že by si přála mít prezidenta republiky němým.“

Ďábel se jako vždy skrývá v detailu, komentuje expert na zahraniční vztahy Filip Tesař

Dlouholetý zaměstnanec Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař okomentoval Koudelkův článek exkluzivně pro KrajskéListy.cz: „Vyhýbat se hospodářské spolupráci s Čínou je samozřejmě nesmysl. Všechny české vlády samozřejmě uznávaly nedělitelnost Číny, pro čínské vedení je to nejenom zcela zásadní podmínkou jakékoli spolupráce, a žádný český politik také vážně nenastolil otázku samostatnosti Tibetu nebo Tchaiwanu. A v případě Tchaiwanu skutečně také formálně nejde o samostatnost (zatím, neboť politický proud zasazující se o vlastní, tchaiwanskou státnost na ostrově přece jenom nabývá na významu), ale o otázku, kdo reprezentuje Čínu.

Ďábel se skrývá v detailu. Čína podmiňuje vzájemnou spolupráci prostým uznáním politiky jedné Číny, na což má čínská diplomacie připravenu jednoduchou, poměrně obecnou formulku. Nemá ale nic proti samostatné hospodářské spolupráci s Tchaiwanem, uznávání tchaiwanských pasů a podobně. Peking nemá v zásadě nic ani proti tomu, aby tu či onu zemi navštěvoval dalajláma, jen se návštěva musí odehrávat v rovině občanského sektoru: Potíž by nastala, kdyby ho přijal prezident nebo člen vlády.

Vtip je v tom, že Peking nevyžaduje nic míň, ale také nic víc. Snahu dávat najevo, jak moc rádi politiku jedné Číny zastáváme, nevnímá jako vstřícnost, ale jako slabost. Čínská obchodní politika se neřídí tím, jak hlasitě ta která země dává najevo svou podporu Číně, ovšem čínská diplomacie takovou zemi ráda využije jako nástroj prosazování svých politických zájmů. Nemá cenu stavět se naivně do pozice čínského pěšáka na evropské šachovnici, Čína nás sice pragmaticky využije, ale neodmění nás. A Miloš Zeman, který na domácí půdě tak rád vystupuje konfrontačně, zato v zahraničí si libuje v souznění s hostitelem, si neuvědomil, že v tomto případě byla podstatná litera, a ve snaze souznít ji naplnil nepatřičným duchem.“

Hovory z Lán tomu daly korunu a odstartovaly druhé kolo. Zase bude o čem mluvit a co psát

Prezident Miloš Zeman hned v úvodu nedělních Hovorů z Lán oznámil, že se má dobře, protože si „hodil šlofíčka“. Pak už ale přešel na vážnější notu. Hovořil o své návštěvě v Číně i lidských právech. Rýpl si přitom do pánů Schwarzenberga a Kalouska. Došlo i na udílení státních vyznamenání a ruskou skupinu Pussy Riot. A padala velmi sprostá slova.

„Já jsem byl velmi rád, že se pan Kellner a čínský prezident spolu vyfotografovali a podali si ruce, což je samozřejmě jenom symbol, ale v Číně má tento symbol obrovský význam,“ poznamenal k návštěvě v Číně Zeman. Kellnera prý viděl podruhé v životě a považuje ho za úspěšného člověka, který za sebou nemá žádný skandál. A tím se podle prezidenta liší od řady jiných.

Napřed se naučte dělat politiku, vzkázal kritikům Zeman

S letadlem Kellnerovy PPF letěl prezident proto, aby si mohl déle odpočinout. Nechtěl prý únavou vrávorat při oslavách státního svátku. To by narušilo jeho důstojnost. Zeman ovšem také podotkl, že do Číny s ním cestovalo osm desítek podnikatelů a on se zasazoval např. o to, aby se české motory do ultralehkých letadel dostaly na čínské nebe. A politici, kteří kritizují Zemana za to, že se vrátil Kellnerovým letadlem, by se prý napřed měli naučit dělat politiku. Nemohl se totiž zvednout uprostřed politických rozhovorů. „Z pochopitelných důvodů jsem si také potřeboval odpočinout, abych nedostal infarkt, což by možná uvítala pražská ´lumpenkavárna´,“ uzavřel toto téma prezident.

V pořadu také zaznělo, že by měl čínský prezident přijet na návštěvu do Česka, což by měla být návštěva první. A Zemanovi jde prý o to, aby poznal čínskou mentalitu a mohl nadále rozvíjet úspěšně navázané vztahy. To se ovšem nevylučuje s debatami o lidských právech. Zeman prý tyto rozhovory vedl, jen nevystupoval jako mentor. Hovořil například s bloggery či politology, kteří také reprezentují čínskou společnost. Došlo prý i na debatu o Hongkongu.

„Samozřejmě, že jsem se ptal na situaci v Hongkongu, v Tchajwanu, ptal jsem se na lidská práva a tak podobně. „Jen na rozdíl od pánů Schwarzenberga či Kalouska jsem tohle dělal v přátelském rozhovoru s těmi, kteří v Číně něco znamenají, místo toho, abych tohle někde pubertálně vykřikoval na tiskové konferenci,“ rýpl si prezident do představitelů TOP 09.

Udílení státních vyznamenání

Po debatě o Číně se „na tapetu“ dostala státní vyznamenání. Prezident si prý v žádném případě nedělá vrásky z toho, jakou kritiku vyvolalo vyznamenání např. dvou režisérů Filipa Renče nebo Roberta Sedláčka. Připomněl, že oba pánové mají za sebou velké dílo, Robert Sedláček např. seriál České století. „Pokud si někdo myslí, že byli oba pánové vyznamenáni za to, že jsou blízcí srdci prezidenta, je nesmyslná," uvedl prezident.

Protože na to padl dotaz, zmínil se i o mikině Roberta Sedláčka, ačkoli to považuje za bulvární téma. Oblečení Roberta Sedláčka prezidenta zarazilo, ale netuší, proč je za něj spolu se Sedláčkem kritizován, když ho neoblékal. „Myslím, že to teď Robert schytává a schytává to zaslouženě," zhodnotil prezident.

Čtěte také:

Největší skandály kolem prezidenta, který prý vyznamenal své kámoše, proruský vepř, Sedláčkova teplákovka a běsná módní policie i vypadlý jistič… 28. říjen rozdělil národ

Stranou jeho pozornosti nezůstalo ani vyznamenání Natalje Gorbaněvské. Rozhodl se jí vyznamenat, protože ji považuje za nejvýraznější osobnost z demonstrace na Rudém náměstí po okupaci Československa. Odmítl však kritiku, které se mu dostalo ze strany jednoho účastníků demonstrace Viktora Fajnberga. Ten podle Zemana trpí jistou obsesí, když srovnává Putinovo Rusko s Brežněvovým Sovětským svazem. Přesto přišla řeč i na politické vězně.

Pussy Riot

„Zaprvé odsuzuji existenci politických vězňů v jakékoli zemi, tedy samozřejmě i včetně Ruska. Zadruhé vycházím z obvyklé definice politického vězně za Sovětského svazu jako vězně svědomí. A zatřetí nemám vůbec jistotu, že někteří lidé v Rusku, kteří sami sebe označují za politické vězně, těmito vězni jsou,“ prohlásil prezident.

Zmínil v této souvislosti i Pussy Riot. „Podle mého názoru je to pornografická skupinka, která je minimálně vinna trestným činem výtržnictví v pravoslavném chrámu, nehledě na to, že se jedna její členka zúčastnila veřejné soulože v pokročilém stádiu těhotenství. „Mimochodem, víte, co je to pussy v angličtině?“ ptal se prezident. A vzápětí sám sobě odpověděl. „Kunda“. „Takže s prominutím v textech této skupiny je to kunda sem, kunda tam. Nebudu se zastávat, chtěl jsem říci kurev, ale já nejsem Schwarzenberg, abych používal těchto výrazů,“ uzavřel toto téma Zeman.

Havel utopista a média

Ve druhé polovině pořadu mluvil také o prvním českém prezidentovi Václavu Havlovi. Rozhodně prý nesouhlasí s Václavem Klausem, že šlo o reformního komunistu. Vnímal ho spíše jako utopistu, který věřil svému snu. „Já ho za to nekritizuji, já to pouze konstatuji,“ podotkl prezident.

Již tradičně hovořil také o médiích. „Není člověk, který by byl více atakován českými médii, než jsem já a mohu si za to sám,“ zaznělo z úst hlavy státu. Může si za to, protože o novinářích nehovoří právě lichotivě. Má pro to prý ale důvod. Novináři ho hojně kritizují. Na návštěvě Číny si všímají především cesty zpět soukromým letadlem a tak podobně. „Novinář má kritizovat, ale má umět odlišit podstatné od nepodstatného,“ což se v českých médiích zatím neděje.

Krajské volby jako test současné vlády

V závěru pořadu se vyjádřil i k politické situaci. Komunální a senátní volby stávající kabinet příliš neovlivnily, ale krajské volby by mohly vést k určitému posunu ve vládě. „Kdyby výsledky krajských voleb předznamenaly radikální přeskupení na české politické scéně, mohlo by dojít k určitému přeskupení ve vládních strukturách,“ podotkl Zeman. Současně ale připomněl, že stávající vládu opakovaně chválil a je rád, že to může opakovat.

„Vláda ale udělala jednu zásadní chybu, když podlehla panu Kalouskovi a zkurvila služební zákon,“ pronesl prezident. Přitom stačilo počkat na rozpad TOP 09 jen pár týdnů. Ve služebním zákonu je prý tolik chyb, že ono podání k Ústavnímu soudu ve věci služebního zákona bude velmi obsáhlé.

A nakonec dodal, proč používá tolik sprostých slov ve svém projevu pro rozhlas „Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká hovno. A protože má pražská kavárna ráda pana Schwarzenberga, tak jsem se pokoušel vlísat do přízně pražské kavárny,“ uvedl se zjevnou ironií. A pokud se mu to nepodaří, alespoň prý tuto kavárnu naštve. Což, jak první ohlasy napovídají, se mu podařilo naprosto dokonale…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace