Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zavřete oči, přicházím! Deník politické debutantky IX

09.10.2014
Zavřete oči, přicházím! Deník politické debutantky IX

Autor: Hans Štembera

Popisek: Alena Ježková

EXKLUZIVNÍ KOMENTÁŘ Alena Ježková je úspěšná spisovatelka, která vstoupila do politiky před pár měsíci. Jako nováček v branži, vyhrazené dosud spíše mužům a ostříleným stranickým matadorům, souhlasila, že dvakrát až třikrát týdně napíše sloupek pro Krajské listy. Její pohled na politiku je nový a neotřelý, je totiž opravdu „politická debutantka“. Její již devátý sloupek vám právě nabízíme.

Na konci intenzivní volební kampaně politická debutantka zklidňuje tempo i dech. O věcech, které zažila a viděla, začíná také přemýšlet a dělá si poznámky k dalším úvahám. Zde jsou.

Kandidaturou do politiky ztratíte některé lidi.

Dvojnásob to platí v intelektuálním světě, jehož nezanedbatelná část politikou ostentativně pohrdá jako nuceným zlem. Pro příklad nemusíme chodit daleko, v pětadvaceti jsem byla stejná. Až léta mě ukovala k poznání, že jedině v politice jde iniciovat změny, které pohnou vaším místem k životu. Mou politickou kandidaturu odsoudilo pár známých, kteří pravidelně remcají nad zkyslým pivem, ale sami toho v životě moc nepředvedli. Takže tak moc nelituju.

Politika je realizována jako technický proces pro zasvěcené. Což jde naprosto proti jejímu původnímu smyslu.

Na veřejných debatách s kandidáty je zřetelně vidět, kdo je „profesionál“ a kdo začátečník. Projevy profesionálních politiků bývají velice technicistní a opírají se o čísla a statistiky, ve výsledku však působí vyprázdněně a monotónně. Taková rutinní práce s pojmy. Nováčci jdou většinou po principu a logice věci, vnášejí do debat více či méně použitelné, ale aspoň nějaké vize a podněty. Buďme ale spravedliví k politickým mazákům a jejich únavě z toho, že mnohé v komunální politice bylo už stokrát řečeno, diskutováno, připraveno, a stejně se nic nestalo… Dobré je ovšem ptát se, proč. A proč v té politice pořád jsou, přestože se jim ty stále stejné plány za deset let anebo čtyři roky nepovedlo prosadit.

Předvolební kampaň je souboj reklam na sebehloupější produkt.

Z politické kampaně se stal unifikovaný proces, „protože to tak mají všichni a lidi jsou na to zvyklí“. Mne ovšem pojem „politický marketing“ dosud nepřestává děsit. Týmům dobře placených specialistů se vaří hlava nad tím, jak a čím kterého politika „udělat“ a „znovuzrodit“, a stejně jsou výsledky tristní, protože „umělé“. Někdy vážně nedokážu odlišit, co je program, co politický marketing a co jen happening – jako třeba jabloně do každé školky anebo „město bez stresu“. Tradiční hitovkou je kontaktní kampaň. Znamená to osobně postávat u vchodu do metra a rozdávat koblihy, propisky nebo jablka. Jsem asi odsouzená k politickému vyhnanství, protože to jsem nedokázala. Zato tím metrem denně jezdím a neříkám mu „socka“, jak jsem nedávno odposlechla u ostřílených politických špiček – ano, právě těch, co jednou za čtyři roky se ztuhlým úsměvem postávají nad těmi propiskami.

Jabloně do každé školky. Co to řeší…?

I člověk s přesvědčivým životním kreditem vstupující do politiky je zvenčí vnímán jako odsouzený ke ztrátě duše.

„Ušpinit se politikou“ je snad nejpříšernější mýtus. Mnohokrát vyřčená a mými přáteli víceméně dobře míněná slova o nebezpečí ztráty vlastní osobnosti i charakteru připomíná Indiány věřící, že fotografie jim ukradne duši…  Je to stejný nesmysl. Člověk s vnitřní integritou, který ví, že chce prostřednictvím politiky něco změnit, nic ztratit nemůže. Maximálně může znechuceně odejít při zjištění, že situace, v níž se ocitl, nabourává jeho vlastní hodnoty. Ale já neplánuju odejít. Zatím stále přicházím. Dobře vím, proč to dělám. Chci změnit život na Praze 1 k lepšímu, aby byl důstojný a plnohodnotný pro mne i ostatní, co tu žijí. Pro moji kandidaturu zůstává východiskem video, které zachycuje běžný noční život na Praze 1. A to chci změnit!

Běžná zářijová noc ze soboty na neděli na Praze 1. Tohle chci změnit!

Politika je souboj o první místo. Cože?!

Politika není sport. Není to souboj individualit. Naopak, jejím cílem je konsensus, dohoda subjektů reprezentujících pluralitní názory. Dohoda ve formě koalice či spojenectví respektující demokratické volby a prosazování názorů a vizí z této dohody vzešlých. Zásadní je stále mít na zřeteli cíl: dobrou správu města, obce či místa, která nejsou a nikdy nebudou jen „naše“. Vzpomínám na dávné setkání se starým sedlákem na Vysočině, kterého jsem se ještě mladá a nezkušená zeptala, proč ve svých osmdesáti na zpustlé pasece vysazuje les, když ho nikdy neuvidí vzrostlý. „Přece pro mé potomky,“ řekl udiveně. Tenkrát mě to zahanbilo a něco podstatného jsem pochopila. Taky my musíme uchránit své město, jeho tisíc let staré historické centrum, které je ve správě Prahy 1, pro ty, kdo přijdou po nás. Možná to vypadá jako předvolební kecy, ale já to tak skutečně vnímám. Pro tohle mi stojí za to nasadit i sebe. Pro to, aby srdce města nevyhnilo a zůstalo zdravé pro nás všechny, co tu žijeme a dál žít chceme. 

Kdo je Alena Ježková?

Je autorkou téměř dvaceti knih pro děti i dospělé, převážně s historickou tematikou (Praha babka měst, Staré pověsti české a moravské, Příběhy českých knížat a králů, Prahou kráčí lev, Strážci pražských ulic, Dračí polévka, 77 pražských legend). Její poslední knihou je první díl trilogie Tichá srdce – kláštery a jejich lidé, která pojednává o osudech míst a řeholníků se zaměřením na jejich pronásledování v letech totality. Její knihy jsou přeloženy do mnoha světových jazyků, získaly četná tuzemská i mezinárodní ocenění a většina z nich je doporučenou školní četbou. Jako spisovatelka absolvovala několik stovek besed po Čechách a na Moravě.

Je členkou Klubu za starou Prahu. Věnuje se charitě, je podporovatelkou nadace Remedium a nadace Divoké husy, je ambasadorkou projektu Čtení pomáhá.

Od narození žije v Praze na Starém Městě. Je rozvedená. Není členkou žádné politické strany. Věří v občanskou společnost a otevřenou politiku.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace