Připadám si jako v zemi plné suverénů a ředitelů zeměkoulí, řešících pitomosti. Z deníku politické debutantky

Autor: Archiv

Popisek: Alena Ježková

EXKLUZIVNÍ KOMENTÁŘ Alena Ježková vstoupila do politiky z naštvání. Už jí přestalo bavit nadávat s kamarády v hospodě a tak jako nezávislá kandiduje za KDU-ČSL v komunálních volbách na starostku Prahy 1. „Ta bohorovnost a arogance, se kterou radnice s občany komunikuje, musí skončit. Je třeba vyjít mezi lidi a hledat řešení pro ně a s nimi,“ říká úspěšná spisovatelka, která souhlasila, že dvakrát až třikrát týdně napíše sloupek pro Krajské listy. Její pohled na politiku je nový a neotřelý, je totiž opravdu „politická debutantka“. Pozor, začínáme…

Vstoupit ve středním věku do politiky není nic snadného. Zvlášť, když člověk neprošel postupným stranickým výcvikem, ale rovnou po hlavě skočil do smršti komunálních voleb.

Zatím si připadám jako zemi plné suverénů a ředitelů zeměkoulí, bohužel často s dosti nedostatečným kulturním a společenským rozhledem. Místo toho, aby popřemýšleli a nahlédli problém z hlediska analogické situace, tedy z jeho šíře, točí se na banální pitomosti. Jako třeba v případě muslimských studentek, které v souladu se svou vírou chtějí mít zahalené vlasy. Proč se jim to nemá dovolit, zdůvodňoval jeden politik tím, že s šátkem na hlavě se nemohou plnohodnotně zapojit do hodin tělocviku. Jaksi mu ušlo, že za uplynulých pětadvacet let v naší zemi vystudovaly stovky řeholních sester a závoj jim v tom nijak nepřekážel, spousta z nich normálně učí ve školách, ošetřují nemocné a vykonávají nejrůznější činnosti, včetně fotbalu. Vyprávěla mi jedna velmi důstojná představená, že se svými svěřenci z charitního domova běžně hrávaly kopanou „bílé závoje proti černým“… Jiný rozumbrada zase mínil, že šátky by se neměly nosit kvůli „bezpečnosti“ studentek při hodinách chemie, aby jim šátek nevzplál, když se dělají pokusy…

Tady je ta potíž. V podivuhodné zemi zvané Politika se málokdy najde moudrý blázen, který by zvolal: „Král je nahý!“ Který v tomto případě řekne: „Bojíme se pronikání muslimské kultury do té naší, protože nevíme, kde končí jejich pozitivní diskriminace a začíná diskriminace naše.“ To už je něco, o čem se dá přemýšlet a seriózně diskutovat. Ale proboha, neservírujte to jako obavu o bezpečnost studentek při hraní vybíjené!

Kdo je Alena Ježková?

Je autorkou téměř dvaceti knih pro děti i dospělé, převážně s historickou tematikou (Praha babka měst, Staré pověsti české a moravské, Příběhy českých knížat a králů, Prahou kráčí lev, Strážci pražských ulic, Dračí polévka, 77 pražských legend). Její poslední knihou je první díl trilogie Tichá srdce – kláštery a jejich lidé, která pojednává o osudech míst a řeholníků se zaměřením na jejich pronásledování v letech totality. Její knihy jsou přeloženy do mnoha světových jazyků, získaly četná tuzemská i mezinárodní ocenění a většina z nich je doporučenou školní četbou. Jako spisovatelka absolvovala několik stovek besed po Čechách a na Moravě.

Je členkou Klubu za starou Prahu. Věnuje se charitě, je podporovatelkou nadace Remedium a nadace Divoké husy, je ambasadorkou projektu Čtení pomáhá.

Od narození žije v Praze na Starém Městě. Je rozvedená. Není členkou žádné politické strany. Věří v občanskou společnost a otevřenou politiku.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová