Řadový poslanec bere 55 869 korun. Ale s náhradami už to je 73 tisíc. Čistého! Čtěte, jak to je ve sněmovně s platy
20.08.2013
Foto: profimedia.cz
Popisek: Peníze, ilustrační foto
Ve sněmovně, která se chystá rozpustit právě dnes, v úterý, nyní panuje nejen politické, právní, ale i osobní zemětřesení. Poslanci se totiž začínají zamýšlet, jak naloží se situací, kdy nebudou disponovat do voleb žádným příjmem, paušálními náhrady ani ostatními prebendami od parlamentu. Dva měsíce budou totiž bez platu a bohatých paušálních náhrad.
Poslanci v tomto volebním období pobírali plat ve výši 55 869 korun. To však od celkem štědrého zákonodárného tělesa není zdaleka vše. To je pouze základní plat řadového poslance. Koeficienty, kterými se tento plat zákonodárce zvyšuje, se připočítávají za funkce místopředsedy výboru, předsedy podvýboru, za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu. Koeficient z platové základny se násobí rovněž předsedovi zahraniční delegace. Nejvyšší příplatek za funkci pak samozřejmě náleží místopředsedovi a předsedovi komory parlamentu. Sečeno a podtrženo, například místopředseda sněmovního výboru si přijde na téměř 68 tisíc korun, předseda výboru pak na rovných 78 tisíc korun.
Náhrady takřka za vše
Ale ani to není zdaleka všechno. Nezapomínejme na bohatý systém poslaneckých náhrad, které jsou spojené s výkonem funkce. Ty se týkají na příklad výdajů na reprezentaci, dopravu, zahraniční cesty, stravování, na odborné a administrativní práce, na činnost průvodce nebo osobního asistenta nebo výdajů na odbornou literaturu. A to vše ve výši 16 procent platové základny. Náhrady se týkají také dopravy do místa sídla Poslanecké sněmovny. Pokud má například poslanec trvalý pobyt do 50 km, dostává náhradu na dopravu ve výši 40 % platové základny, to znamená tedy 20 692 Kč. Poslanec si tak s poslaneckými náhradami, na něž má nárok, přijde zhruba na 73 tisíc čistého.
Odstupné poslance nemine
A o to všechno teď poslanci přijdou. Poslanecký plat jim přirozeně náleží pouze do dne ukončení výkonu funkce, jinými slovy, do dne rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pokud ovšem mandát zanikne v průběhu měsíce, dostanou poslanci jen poměrnou část svého platu. Této informace si byli patrně poslanci ODS vědomi, když v pátek ve sněmovně vehementně prosazovali odsunutí termínu hlasování na 3. září.
Parlament ale počítá i s odstupným. Poslanci tak ani při odchodu nepřijdou zkrátka. Celkově mají zákonodárci nárok na tři měsíční platy. Za každý ukončený rok ve funkci dostanou jeden plat, ve výši, jaký měli poslední měsíc ve funkci. Tři měsíce budou ale bez peněz. Odchodné lze totiž vyplatit až po uplynutí 3 měsíců od ukončení výkonu funkce, přičemž podmínkou je, že poslanec nesmí nastoupit do státní sféry nebo jiné funkce představitele státu - člen vlády například - jinak mu odchodné nepřísluší. Dostane pouze poměrnou část.
Zaměstnavatel má povinnost držet poslanci místo
Naopak někteří poslanci otevřeně přiznávají, že již nechtějí znovu aspirovat na pozici poslance. Pokud nenastoupí do státní sféry, dostanou odchodné v plné výši. Mohou se také například vrátit k původním povoláním. Zákonodárci, kteří byli před vznikem poslaneckého mandátu zaměstnáni v pracovním poměru a dostali pracovní volno bez náhrady mzdy, se mohou vrátit zpět. Zaměstnavatelé mají povinnosti jej zařadit na jeho původní pozici. Dnem ukončení mandátu platí pro exposlance rovněž povinnost odvádět za sebe zdravotní a sociální pojištění, který ve funkci za ně odváděla Kancelář poslanecké sněmovny. Vidíme, že povinností tedy poslancům vznikne celá řada. Nelze se proto ubránit myšlence, že úterní hlasování může být ještě vskutku zajímavé.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.