Jubilejní Čeští lvi. Všechno špatně. Myslí to ti akademici vážně?
komentář
11.03.2018
Foto: ČFTA / Tomáš Martinek
Popisek: Český lev 2018, moderovala Adéla Banášová
Asi bylo naivní očekávat, že by mohl být slavnostní večer, na němž byly výroční filmové ceny Český lev předávány již po pětadvacáté, přece jenom slavnostnější a výjimečnější. Ve skutečnosti nastal pravý opak. Špatná byla volba moderátorky, scénografie, hudby, i místa konání. O pochybnostech nad vítězi některých kategorií ani nemluvě.
Většina médií nevalnou úroveň ceremoniálu ignorovala a zaměřila se na skutečnost, že se Čeští lvi proměnili v demonstraci politických proklamací, vyzývajících k ochraně veřejnoprávních médií. Bohužel si zřejmě nikdo z aktérů neuvědomuje, že právě tato média poskytují největší prostor prolhaným českým politikům. Ti mají například na obrazovce České televize v podstatě neomezenou možnost šířit své demagogie a zásadním způsobem tak ovlivňují veřejné mínění. A čeští umělci by si měli čas od času také sáhnout do svědomí. Je totiž mimo jakoukoliv pochybnost, že českou veřejnost rozdělují podobně, jako naše politická reprezentace, navíc se někteří z nich za nemalé honoráře angažují v předvolebních kampaních.
Utrpení v přímém přenosu
Ale vraťme se k samotnému večeru. Sledovat jej bylo tentokrát nemalým utrpením. Mohl za to především stupidní nápad, aby na pódiu Rudolfina s dominantou varhan (místy evokujícími spíše funus celebrity), živě hrálo pár výstředních muzikantů. Ti bezohledným pískáním a vrzáním rušili děkovné řeči vítězů. Naštěstí se proti tomu někteří z nich asertivně vzbouřili, kromě Simony Rybákové je odkázal do patřičných mezí především Pavel Nový.
Vítězové v roli outsiderů
Jakkoliv rozhodně nemám nic proti slovenštině a naopak nostalgicky vzpomínám na česko-slovenskou televizní tvorbu, připadá mi absurdní, že se v naší zemi zřejmě nenajde vhodný moderátor, který by byl schopen uvádět předávání českých filmových cen namísto Adély Banášová-Vinczeové. Tato, u nás i na Slovensku populární osobnost, navíc nepředvedla nic mimořádného. Ba naopak. Společně se scenáristou a režisérem večera připustila, aby předávající hosté dostali větší prostor než vítězové, což je častý nešvar podobných událostí u nás. To, že někteří dojemně děkující filmaři byli odkázání pouze na pár slov, či dokonce vypískávání na úkor některých samoúčelných exhibicí, bylo dost ubohé.
Myslí to akademici vážně?
A vypadá to, že v Čechách nejenže chybí moderátoři, ale také dobří herci. Je docela smutné, že se například nenašla vhodná představitelka Milady Horákové do filmu Milada, který se tak rozhodně nestal nejdůstojnější poctou statečné ženě. Mysleli to akademici vážně, že tuto sice odvážnou, nicméně nepříliš zdařilou prvotinu Davida Mrnky nominovali na Českého lva v deseti kategoriích? Vidělo ji opravdu všech 136 členů České filmové a televizní akademie? Anebo rozhodují jiná kritéria než je kvalita?
Nemalé pochyby se vznáší také nad vítězstvím Pavla Nového v kategorii Nejlepší mužský výkon v hlavní roli za film Bába z ledu. Vždyť v něm Pavel Nový hraje v podstatě sám sebe. Srovnáme-li, za jakou úžasnou podívanou získal letošního Oscara Gary Oldman v roli Winstona Churchila, nutně musíme dospět k názoru, že u nás lze získat Českého lva dosti snadno.
A je paradoxem, že se sice Čeští lvi udělují i v kategorii Nejlepší dramatický televizní seriál, ale herce, kteří v nich hrají, akademici nepochopitelně ignorují. Senzační kreace Vladimíra Javorského coby Vlasty Buriana v seriálu Bohéma, se tak bohužel žádného ocenění nedočkaly.
Vložil: Adéla Hofmanová