Filmaři rozdělené společnosti moc nepomáhají. A kdo tak žadonil o polibek, až...
30.01.2018
Foto: ČT / repro
Popisek: Ceny české filmové kritiky se odehrály v sobotu večer v pražské Arše
Letošní Ceny české filmové kritiky prozradily leccos zajímavého. Například, proč část české společnosti nemůže přijít na jméno většině umělců a bez rozlišení je háže do pytle s nápisem „pražská kavárna“. A v neposlední řadě fakt, jenž stojí za pozornost. Třetinu českých filmových scén posbírali Slováci a slovenská režisérka se navíc stala objevem roku.
Sobotní ceremoniál, vysílaný ČT Art, byl jenom za měsíc leden třetím pořadem, na němž se udělovaly umělecké ceny. Jeden byl zcela právem věnován oblasti vážné hudby, ale další dva filmové a televizní tvorbě, jejíž úroveň je často velmi sporná. Přesto u nás existuje inflace sošek, tím spíše, že ty hlavní (například Český lev), teprve přijdou na řadu. Navíc mohl pohled na publikum, sedící u kulatých stolů s lahvemi luxusního šampaňského, leckoho dráždit. Výsledkem jsou velmi negativní reakce na sociálních sítích, spílající pražské kavárně jako darmožroutům, kteří žijí na úkor daňových poplatníků. Naštěstí však přímý přenos pravděpodobně sledovalo minimum z nich.
Zdravý rozum zvítězil
Někteří umělci se namísto toho, aby se kriticky zamysleli především nad úrovní vlastní tvorby a častým nezájmem publika o ni, prezentovali spíše jako političtí aktivisté. Neodpustili si, byť mezi řádky, jízlivé politické glosy, reagující na výsledky druhého kola prezidentských voleb, jimiž tak akorát prohlubují rozpolcenost v české společnosti. Čeští filmaři se přitom skutečně záslužně, často více než politici, věnují problémům lidí, žijících v chudých regionech a na okraji společnosti, což způsobuje jejich oprávněnou frustraci se závažným dopadem na chování mnoha jedinců. Příkladem jsou snímky Díra u Hanušovic nebo alarmující dokument Daliborek. Pro jejich autory jistě není překvapivé, že obyvatelé zdecimovaného českého venkova volili Miloše Zemana. Ostatně, učinila tak i řada jejich kolegů.
Odvážný polibek
Naopak smysluplné byly okamžiky, kdy hosté na pódiu vtipkovali nad kvótami na zastoupení žen ve filmové tvorbě a kampani Me Too. Potěšující je, že se většina českých filmařek řídí zdravým rozumem. Někdejší dětská hvězda Magdalena Reifová se dokonce nechala veřejně políbit od svého kolegy Michaela Dimka. „Tady se furt řeší Me Too ne Me Too. Já jsem šťastná, že tady mám s sebou Michala, protože od něj jsem dostala na filmovém plátně první polibek,“ nechala se slyšet. A vzápětí žadonila, aby si to zopakovali. Nutno ale dodat, že se Michal dost bránil. Kdoví, co by mohlo následovat...
Magda Reifová si trochu zaškemrala...
Paradox, nebo objev roku?
Pro české filmaře není zrovna nejlepší vizitkou, že je při udělování Cen české filmové kritiky zastínili slovenští tvůrci. Jejich letošní hvězdou obou se stala mladá slovenská režisérka Tereza Nvotová. Ta si letos již vybojovala Trilobita za závažný dokument Mečiar a její drama Špína se podle českých filmových kritiků stalo nejlepším filmem roku. Navíc byla vyhlášena objevem roku.
Není to přece jenom paradox, že se českým objevem roku stala slovenská umělkyně? Cenu za nejlepší herecký výkon navíc získala Zuzana Krónerová ve filmu Bába z ledu a lze předpokládat, že si odnese další, například na březnovém udílení Českých lvů. Nejlepším dokumentem byl vyhlášen slovenský snímek Richard Müller: Nepoznaný režiséra Mira Nema.
Vložil: Adéla Hofmanová