Dva velké pohřby: Naďa Konvalinková poctivě splnila přání Květě Fialové, Janu Třískovi se poklonili v Národním. A mrazivě působící scéna…
07.10.2017
Foto: Facebook / Jakub Macháček
Popisek: Divadlo ABC: Svíčky a kytky pro Květu Fialovou
FOTO V právě uplynulém týdnu se v Praze konaly pohřby dvou populárních českých herců. V Divadle ABC se ve čtvrtek přátelé a kolegové rozloučili s Květou Fialovou. A den na to, v pátek dopoledne, se v Národním divadle konal pietní ceremoniál, při němž mnoho známých osobností uctilo Jana Třísku, který před několika dny tragicky zahynul na Karlově mostě.
Je zajímavé, jak zásadně se od sebe oba pohřební obřady lišily. Zatímco v Národním divadle zavládla skutečně velmi smutná atmosféra a na mnohých přítomných bylo zřejmé, jak jsou zcela zdrceni, v Divadle ABC se smuteční hosté smáli a popíjeli šampaňské. Přátelé Květy Fialové totiž ctili její poslední přání, aby si na ni po jejím odchodu na věčnost vzpomenuli, zapálili svíčky a dali si šampaňské.
Zazněla i píseň Smutná neděle v podání Zuzany Kajnarové
Naďa a slunečnice
Jedna z nejbližších hereččiných kolegyň, Naďa Konvalinková, toto přání respektovala velmi poctivě: „Slíbila jsem, že nebudu smutnit, každý večer zapaluji svíčku a piji šampaňské,“ přiznala se. Dokázala překonat svůj zármutek a s úsměvem zavzpomínala, že spolu s Květou chodily za kartářkou a že za ní jezdila na chalupu v blízkosti německých hranic. K dobru dala také historku, jak spolu jeli nakupovat, ona neměla marky, ani pas, a Květa to s nadhledem vyřešila tím, že jí půjčila pas své dcery. Výjimečnost pohřbu symbolizovala i světlá rakev, ozdobená nádhernou kyticí slunečnic, které se objevily také v dalších vázách u katafalku. Nepřehlédnutelný a barevně veselý věnec poslal Květě Fialové na rozloučenou i Karel Gott s rodinou.
„Věřím, že se sejdeš se svými blízkými a že ti pan Werich opět nabídne angažmá," dodala na závěr své řeči blízká kamarádka Naďa Konvalinková
Dojemné rozloučení
Zcela jiná byla atmosféra v zaplněném Národním divadle, kde se mnoho herců, přátel a dalších známých osobností, ale i občanů přišlo společně poklonit česko-americkému herci Janu Třískovi. Zpočátku poněkud příliš tradičně pojatý pietní akt, v němž se střídaly čestné stráže u rakve a proslovy řečníků s vážnou hudbou, postupně gradoval. Velmi dojemné bylo statečné vystoupení Třískových dcer Karly a Jany, které jen těžko dokázaly ovládnout svůj zármutek. Nejsilnějším okamžikem se stal střihový dokument Jana Svěráka, připomínající nejznámější Třískovy filmové role a především jeho zcela výjimečný hlas.
Pohřeb Jana Třísky v Národním divadle
Tříska, fernet a knedlíky
Méně oficiálně zrežírovala rozloučení s Janem Třískou Česká televize, která na programu ČT 24 vysílala přímý přenos z Národního divadla. Ve studiu jej komentovala moderátorka Jolka Krásná společně s dvěma filmovými publicisty, Pavlem Taussigem a Jaroslavem Sedláčkem. Ti nejen připomněli nevýznamnější filmové a divadelní role Jana Třísky a nebáli se přitom i kritického pohledu. Pozastavili se nad tím, že Tříska například zcela minul s českou nová filmovou vlnou a že vlastně ve filmu vytvořil pouze jedinou hlavní roli, ve snímku Petra Weigla Radúz a Mahulena. Zato nespočet vedlejších, v nichž exceloval. Ať už jde o legendární Obecnou školu, snímek Martina Friče Lidé z maringotek nebo o Máj v režii F.A. Brabce, v němž Tříska recitoval svoji oblíbenou Máchovu báseň. Jaroslav Sedláček zavzpomínal na chvíle které strávil s Třískou, když porotcovali na festivalu v Plzni. Prozradil, že herec byl zapřisáhlý abstinent a vegetarián a v Čechách byl odkázán většinou jen na suché knedlíky. A když dostal od pořadatelů láhev Fernetu, v domnění, že jde o kolu, ji kolegům naléval v dvoudecových sklenkách.
Předzvěst tragédie?
Pavel Taussig zase připomněl jeho opomíjenou roli v povídkovém filmu Pět z milionu, která symbolicky předznamenala jeho konec. V povídce Mistr a dvacátý učedník hraje společně s Jaroslavem Marvanem. Celý příběh se odehrává na kopuli Chrámu svatého Mikoláše a Tříska jako učedník zachrání před pádem z věže svého mistra. Na konci se oba z výšky kopule dívají na Karlův most. „V tom filmu to tehdy ustál, ale na tom Karlově mostě se ta tragédie stala. Někdy i ty filmové role něco bezděčně předurčí,“ zmínil Taussig mrazivě působící scénu.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Adéla Hofmanová